Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 683 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 683 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 683 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] poskytla žalované úvěr ve výši 14 000 Kč se smluvním úrokem za sjednané období ve výši 3 683 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila, a to ani přes opakované výzvy věřitele, který následně pohledávku postoupil na žalobkyni.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Soud provedl důkaz: potvrzeními o provedené platbě; smlouvou o postoupení pohledávek; oznámením o postoupení pohledávky; smlouvou o úvěru a předžalobní upomínkou.Z provedených důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 29. 8. 2025 a to včetně úroku za smluvní období ve výši 3 683 Kč, dostala se do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná neuhradila ničeho. Bylo dále prokázáno, že byla pohledávka postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k podání žaloby.Žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok a soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 683 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.