Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 975 Kč od 5. 4. 2022 do 6. 6. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ve zbytku žalovaného nároku se žaloba zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 35 544,20 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal v souvislosti se zápůjčkou uhradit částku 17 021 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 201 Kč s úrokovou sazbou 21,39 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 980 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 78 týdenních splátkách po 385 Kč, tedy nejpozději do 30. 3. 2023. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 28. 3. 2022. Dále žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal v souvislosti se zápůjčkou uhradit částku 10 477 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč s úrokovou sazbou 18,48 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 52 týdenních splátkách po 394 Kč, tedy nejpozději do 30. 5. 2022. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 28. 3. 2022. Pohledávka za žalovaným byla ze strany právního předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na smlouvu č. [hodnota] uhradil celkem částku 3 025 Kč a za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby ničeho neuhradil. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 12 295,03 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 12 947,17 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky od 31. 3. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 1 322,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčísleného z dlužné jistiny od 5. 4. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 2 171,01 Kč, požaduje úhradu úroku ve výši 21,39 ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný na smlouvu č. [hodnota] uhradil celkem částku 10 175 Kč a za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby ničeho neuhradil. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6 133,09 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 4 168,91 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky od 31. 5. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 1 526,93 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčísleného z dlužné jistiny od 7. 6. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 956,85 Kč, požaduje úhradu úroku ve výši 18,48 ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Provedl vyhodnocení informací získaných od žalovaného, tj. rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřil oproti dokladům žalovaného. K výzvě soudu, aby žalobce doložil, jak zkoumal úvěruschopnost žalovaného uvedl, že vycházel z karty zákazníka a veřejně dostupných registrů. Jeho právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
4. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a smluvními podmínkami, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a smluvními podmínkami, zákaznickou kartou, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy; oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a původním věřitelem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se věřitel poskytl žalovanému v hotovosti částku 13 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky, spolu s úrokem a sjednanými poplatky splatit v 78 týdenních splátkách po 385 Kč. Dále byla uzavřena o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se věřitel poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky, spolu s úrokem a sjednanými poplatky splatit ve 52 týdenních splátkách po 394 Kč.
11. Soud se zároveň zabýval tím, jak žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v žalobě uvedl pouze obecná tvrzení o tom, jakým způsobem shromáždil a zkontroloval informace, uvedené žalovaným Z listiny označené jako zákaznická karta vyplývá, že svobodný žalovaný, žijící v nájmu, uvedl čistý příjem 23 286 Kč. Výdaje jsou uvedeny zcela nereálnou částkou 4 000 Kč, kdy další úvěr žalovaný věřiteli již splácí splátkami 2 600 Kč.
12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
14. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
15. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
16. V tomto řízení žalobce neprokázal, že řádně zkoumal a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Bylo zjištěno, že ¨příjem žalovaného byl tvořen jediným příjmem (mzdou) 23 286 Kč a. K výdajům žalovaného ovšem nebyly zjišťovány žádné informace. Uváděná částka 4 000 Kč měsíčně rozhodně nemůže pokrýt výdaje žalovaného na bydlení, energie, cestovné, ošacení a stravování. Rozhodně se nelze ztotožnit s tím, že na veškeré náklady spojené s bydlením a úhradou životních potřeb by žalovanému stačila částka 4 000 Kč. Rovněž už po žalovaném byla exekučně vymáhána pohledávka zdravotní pojišťovny. Soud tedy dospěl k závěru, že nebyly dostatečně posouzeny výdaje žalovaného. Za této situace soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako neplatnou. Žalobce tak má nárok pouze na plnění, které žalovanému poskytl z důvodů bezdůvodného obohacení, jak je uvedeno v § 2991 o.z.
17. Je nesporné, že právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému celkem částky 13 000 Kč a 10 000 Kč a dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil celkem částku 3 025 Kč na úvěr č. [hodnota], a 10 175 Kč na úvěr č. [hodnota]. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k zaplacení zbývající jistiny úvěrů (či zápůjčky), tj. 9 800 Kč. O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o.z. a sazba byla stanovena s ohledem na vl. nař. 351/2013 Sb..
18. S ohledem na neplatnost smlouvy, soud zamítl nárok žalobce na další plnění, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. S ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy není důvodný nárok na úhradu dalších poplatků. Stejně tak byl zamítnu nárok na zákonný úrok z prodlení z částek převyšujících přisouzenou jistinu.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch. Vzhledem k tomu, že mu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.