Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 125 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 574,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 125 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] vozidlem [jméno FO] [jméno FO] reg. zn. [SPZ] vjel z vedlejší ulice do dráhy vozidla žalobkyně [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], bez dodržení přednosti v jízdě, kdy se řidič vozidla žalobkyně, ve snaze zabránit střetu vozidel, snažil vozidlu řízeném žalovaným vyhnout, na zasněžené vozovce dostal smyk a kolem vozidla narazil do obrubníku, čímž bylo vozidlo poškozeno. Obě vozidla poté na místě zastavila, žalovaný uznal své zavinění, byla pořízena dokumentace, včetně kopie pojišťovací karty. Následně žalobkyně nechala vozidlo opravit v autorizovaném servisu a uplatnila u vedlejšího účastníka (dále jen Pojišťovna), s nímž byla sjednána odpovědnost vozidla [Anonymizováno], pojistnou událost, která je evidována pod č. [hodnota]. Za opravu vozidla byla vystavena faktura č. [hodnota] na částku 96 595 Kč s DPH splatnou dne 29. 12. 2024, a za zapůjčení náhradního vozidla faktura č. [hodnota] na částku 15 125 Kč bez DPH. Pojišťovna odmítla plnit z důvodu nesouhlasu pojištěného. Proto jednatel žalobkyně kontaktoval žalovaného, který napsal dne 3. 3. 2025 žalobkyni čestné prohlášení, v němž uznal zavinění příslušné škody, dostavil se se zástupcem žalobkyně na pobočku Pojišťovny, kdy vše prohlásil i osobně. Žalobkyně dne 4. 3. 2025 zaslala žalobkyně Pojišťovně nesouhlas se šetřením a požádala o úhradu, nicméně uhradila obě faktury dne 5. 3. 2025, neboť již byly po splatnosti. Pojišťovna reagovala negativně dne 3. 6. 2025 s tím, že věc uzavřela tak, že nedošlo k zavinění DN. Žalobkyně proto uplatnila náhradu škody u své smluvní pojišťovny, která uhradila škodu v rozsahu opravy bez DPH a po odečtu částky 5 000 Kč za spoluúčast, neuhradila náklady na náhradní vozidlo. Žalobkyně proto po žalovaném uplatňuje nárok na náhradu škody spočívající v částce 5 000 Kč za spoluúčast a částku 15 125 Kč za náhradní vozidlo. Žalobkyně rovněž navrhla vstup [Jméno účastníka]. jako vedlejšího účastníka, když u této pojišťovny bylo sjednáno pojištění vozidla, kterým žalovaný způsobil škodu. Soud tomuto návrhu vyhověl usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne 15. 10. 2025.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a vedlejší účastník doložil, že žalovaný v rámci šetření škodní události zavinění popřel.K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, žalobkyně a vedlejší účastník se jednání soudu zúčastnili. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) proto soud jednal v nepřítomnosti žalovaného.Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: z fotografií žalobkyně soud zjistil, že žalovaný zastavil vozidlo [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ], před tmavým vozidlem, kdy zjevně nedošlo ke kontaktu vozidel, žalovaný je stojící vedle tmavého vozidla a silnice je pokryta vrstvou rozježděného sněhu. Dále je vyfotografován řidičský průkaz žalovaného [Anonymizováno] a doklad o pojištění vozidla [Anonymizováno] vozidla reg. zn. [SPZ], majitelky [jméno FO], [adresa], [adresa], a čestné prohlášení ze dne 3.3.2025 o tom, že žalovaný zavinil nehodu vedenou jako pojistná událost č. [hodnota]. Z dopisů vedlejšího účastníka ze dne 4. 3. 2025 a 3. 6. 2025 soud zjistil, že vedlejší účastník odmítl pojistné plnění z důvodu neprokázání zavinění. Z dopisů žalobkyně soud zjistil, že dne 16. 1. 2025 oznámila Pojišťovně škodní událost a dne 4. 3. 2025 nesouhlas s výsledkem uzavření škodní události s odvoláním na čestné prohlášení žalovaného a jeho návštěvu pobočky pojišťovny. Z dopisu pojišťovny žalobce (direct pojišťovna) soud zjistil, že tato pojišťovna plnila ve výši 74 831 Kč bez DPH s odvoláním na spoluúčast ve výši 5 000 Kč. Z dopisů právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 3. 2025 a 10. 4. 2025 soud zjistil reakci na sdělení Pojišťovny o zamítnutí pojistného plnění a doložení čestného prohlášení žalovaného s dalšími (původními) důkazy. Z faktur č. [hodnota] na částku 15 125 Kč bez DPH a č. [hodnota] na částku 79 830,56 Kč bez DPH soud zjistil vyúčtovanou cenu opravy a cenu za náhradní vozidlo. Z potvrzení [právnická osoba]. soud zjistil, že žalobkyně dne 5. 3. 2025 uhradila obě faktury. Z nahrávky vedlejšího účastníka soud zjistil, že žalovaný vůči Pojišťovně popřel při telefonickém hovoru zavinění poškození vozidla žalobkyně. Ze záznamu o dopravní nehodě soud zjistil, že žalovaný je zde označen jako řidič vozidla, které nedalo přednost vozidlu žalobkyně dne 6. 12. 2024 ve 12:05 hodin. Tento záznam je opatřen podpisy řidičů, podpis žalovaného vedlejší účastník zpochybnil.Podle ustanovení § 2900 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.Podle ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).Podle ustanovení § 2927 odst. 1 a 2 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.Podle ustanovení § 2910 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.Soud má za prokázané, že žalovaný uznal své zavinění škody způsobené na vozidle žalobkyně a to dne [datum], kdy bezprostředně po poškození vozidla žalobkyně zastavil před vozidlem žalobkyně, vystoupil z vozu, který řídil a předložil řidiči poškozeného vozidle svůj řidičský průkaz a doklad o pojištění vozidla. Je nepochybné, že kdyby byl subjektivně přesvědčen, že nehodu nezavinil, neměl by důvod zastavit a vystoupit a už vůbec by neměl důvod předkládat řidiči vozidla žalobkyně řidičský průkaz a doklad o pojištění, a strpět pořízení fotodokumentace vlastní osoby a jím řízeného vozidla. Z postavení obou vozidel je pak zřejmé, že žalovaný po nehodě zastavil dobrovolně. Dále žalovaný sepsal a podepsal čestné prohlášení dne 3. 3. 2025, v němž rovněž uznal, že vozidlu žalobkyně nedal přednost při vyjíždění z vedlejší ulice, kdy toto omezení způsobilo, že toto vozidlo nabouralo pravým předním kolem do obrubníku. Mezi těmito uznáními zavinění poškození vozidla žalobkyně je odstup tří měsíců, tedy nelze namítat, že by takové prohlášení žalovaný učinil v rozrušení z dopravní nehody. Rovněž záznam o dopravní nehodě zobrazuje skutkový děj tak, jak byl popsán žalobkyní v žalobě i žalovaným v čestném prohlášení. K tvrzení, že podpis žalovaného neodpovídá podpisu na jiných písemnostech, nebyl navržen žádný důkaz, z důvodu pasivity žalovaného pak nebylo možné tuto skutečnost nijak ověřit a zároveň je nutno konstatovat, že podpis žalovaného je velmi krátký a mírně se liší na všech listinách. Výši škody má soud prokázanou z faktur č. [hodnota] a č. [hodnota], a z dopisu pojišťovny žalobce, tedy náklady na náhradní vozidlo 15 125 Kč a spoluúčast žalobkyně 15 125 Kč, kdy toto je škoda, která žalobkyni v souvislosti s poškozením vozidla v příčinné souvislosti se situací zaviněnou žalovaným vznikla Tvrzení žalovaného v nahrávce telefonátu Pojišťovny jsou pak v jasném rozporu s dalšími provedenými důkazy, proto jim soud neuvěřil.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 574,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 007 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 125 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 560 Kč ve výši 2 007,60 Kč.