Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], se s účinností od 1. 9. 2025 zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce žádal, aby jeho vyživovací povinnost k žalované byla zrušena od 1. 9. 2025. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že je otcem žalované, žalovaná ukončila školní docházku a je schopna se živit.Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Pokud žalovaná již ukončila přípravu na své povolání, je zřejmé, že již je schopna sama se živit. Tvrzení žalobce v tomto směru žalovaná nerozporovala. Vyživovací povinnost žalobce k žalované tedy již netrvá a žalobě bylo proto vyhověno.Žalobce měl ve věci plný úspěch, měl by tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Dle obsahu spisu však žalobci žádné náklady nevznikly a soud tedy o nich rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.