Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 96 571,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 96 142,10 Kč od 2. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období od 20. 1. 2025 do 21. 4. 2025 částkou 3 676,60 Kč, s úrokem ve výši 15,4 % ročně z částky 96 142,21 Kč od 22. 4. 2025 do 21. 5. 2025 a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 96 142,21 Kč od 22. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 864 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 96 571,21 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli půjčenou částku spolu se sjednaným úrokem 15,4% ročně měsíční splátkou ve výši 1 635 Kč s první splátkou počínaje dne 20. 2. 2024. Žalovaný přesto nehradil splátky řádně a včas (splátky hrazeny od 20. 2. 2024 do 20. 1. 2025, na splátku 20. 2. 2025 uhrazeno 27,63 Kč), proto žalobkyně dne 22. 4. 2025 úvěr zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném žádá uhradit nesplacenou jistinu ve výši 95 142,21 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 3 676,60 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, nepovolený debet ve výši 1 429 Kč, smluvní úrok ve výši 15,4 % ročně z dlužné jistiny od 22. 4. 2025 do 21. 5. 2025, smluvní úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od 22. 5. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2. 5. 2025 do. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným), z výpisů z bankovního účtu žalovaného, a dále učinila dotazy do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS.Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).Ze smlouvy o hotovostním úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla částku 100 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru úrok ve výši 15,4 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky uhradit formou pravidelných měsíčních splátek po 1 635 Kč. Z potvrzení o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] odešla z účtu žalobkyně platba ve výši 100 000 Kč na účet žalovaného. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný řádně hradil splátky od 20. 2. 2024 do 20. 1. 2025. Soud dále zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva s vyčíslením dlužné částky.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve smyslu § 1970 zákona o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 864 Kč představující zaplacený soudní poplatek za žalobu.