Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

48 C 392/2024

Soud: Okresní soud v České LípěDatum rozhodnutí: 8. 1. 2025Č. j.: 48 C 392/2024-29Samosoudkyně: Mgr. Ing. Ivana ŠmakalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCL:2025:48.C.392.2024.1
úrokyúroky z prodlenísmlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky 22 632 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci doplatek úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 000 Kč od 21. 9. 2024 do 13. 12. 2024, tj. částku 13,50 Kč, a k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení v částce 11 866,80 Kč, z nichž částka 7 960 Kč byla již zaplacena, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit ve třech pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 200 Kč a jedné po 952,30 Kč, splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

Odůvodnění

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 22 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o zápůjčce dne 20. 5. 2024 na částku 22 000 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit zapůjčiteli dluh do 4 měsíců, tedy do 22. 9. 2024. Žalovaný dluh neuhradil. Dne 1. 10. 2024 zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný na výzvu ničeho neuhradil.Žalovaný v rámci řízení podal odpor proti platebnímu rozkazu, následně však dne 13. 12. 2024 zaslal na dluh částky 22 000 Kč a 7 960 Kč, čímž žalovaný uznal předmětnou žalovanou částku jako svůj dluh vůči žalobci. Žalobce vzal žalobu co do tohoto plnění zpět s tím, že částku 22 000 Kč započetl na dluh a částku 7 970 Kč na náklady řízení s tím, že za tento úkon požaduje náklady řízení. Následně vzal žalobce žalobu zpět i co do částky 632 Kč zaslané dne 2. 1. 2025 žalovaným na úrok z prodlení, kdy opět požádal o náhradu nákladů řízení za tento úkon. Soud vyčíslil doplatek úroku z prodlení na částku 13,50 Kč.Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobcem skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž vyčerpal žalovaný shora uvedenou částku, neplnil své povinnosti ze smlouvy, neuhradil dluh, a je povinen uhradit žalobci vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 866,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 000 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 990 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. a úkonu spočívajícího ve zpětvzetí po 500 Kč za jeden úkon právní služby, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a jednoho učiněného po 1. 1. 2025 po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 906,80 Kč.S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 200 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla dále finanční situace žalovaného. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobce a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného na úkor žalobce. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací