Rozsudek ze dne 10. 9. 2025
Výrok byl doplněn rozsudkem ze dne 18. 3. 2026 (§ 166 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 777,41 Kč s úrokem ve výši 0,5 % denně z částky 23 777,41 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 474,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 039,08 Kč spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč na nákup materiálu za poplatek 9 739,08 Kč, který se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami po 7 434,77 Kč počínaje 1. 12. 2024 do 14. 3. 2025 s tím, že si pro případ prodlení sjednali účastníci zesplatnění úvěru 15. dnem po neuhrazení příslušné splátky, smluvní pokutu ve výši 50% celkové dlužné částky, smluvní úrok 0,5% denně z celkové dlužné částky do zaplacení a náhradu nákladů vymáhání specifikovaných v sazebníku. Žalovaný neuhradil žádnou splátku a dne 17. 12. 2024 se dluh stal splatným. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne 27. 1. 2025 částku 15 000 Kč, kterou žalobkyně započetla co do 800 Kč na poplatky za upomínky, co do 14 200 Kč na smluvní pokutu, a dne 31. 1. 2025 uhradil částku 15 040 Kč, kterou žalobkyně započetla co do částky 819,54 Kč na zbytek smluvní pokuty, co do částky 5 208,46 Kč na smluvní úrok z prodlení za období od 18. 12. 2024 do 31. 1. 2025, a zbytek na náklady řízení, aniž by v žalobě specifikovala tyto náklady. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny, smluvního úroku z prodlení, doplatek kapitalizovaného úroku za období od 18.12.2024 do 31.1.2025 v částce 1 550Žalovaný k žalobě uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť má za to, že dluh k 31. 1. 2025 uhradil a to splátkami 15 000 Kč ze dne 27.1.2025 a 15 040 Kč k 31.1.2025 a namítl nepřiměřenost nákladů řízení. Z jednání se oba účastníci omluvili. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy podnikatelem. Z kopie Smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání datované dnem [datum] soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen spolu s poplatkem ve výši 9 739,08Kč za poskytnutí úvěru, poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěru 300 Kč, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 30 039,08 Kč ve 4 měsíčních splátkách po 7 434,77 Kč splatných od 1. 12. 2024 do 1. 3. 2025. Z výzvy z 16. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z výpisu sms komunikace soud zjistil, že žalovanému byly odeslány zprávy s výzvou k úhradě dlužné částky. Z potvrzení o provedené platbě z 29. 10. 2024 bylo zjištěno, že na účet žalovaného uvedený ve smlouvě byla odeslána částka 20 000 Kč. Z výzvy právní zástupkyně žalobkyně z 17. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 60 504,28 Kč.Soud má za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným, jako podnikatelem, uzavřela smlouvu o účelovém úvěru na podporu a rozvoj podnikání na částku 20 000 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru 9 739,08 Kč a poplatek za posouzení žádosti 300 Kč. Na účet žalovaného č. [č. účtu] zaslala žalobkyně dne 29. 10. 2024 částku 20 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a proto žalobkyně úvěr zesplatnila k 17. 12. 2024. Dle shodného tvrzení účastníků žalovaný uhradil po zesplatnění úvěru částku 15 000 Kč dne 27.1.2025 a částku 15 040 Kč dne 31.1.2025. Dnem 2. 12. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku. Dlužnou částku tvoří nesplacená jistina 20 000 Kč, doplatek poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 777,41 Kč. Celkový dluh tak činí 23 777,41 Kč. Součástí smlouvy byla i ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 0,5% denně z dlužné částky a smluvní pokutě pro případ nesplácení úvěru, a rovněž o poplatcích za upomínky. Žalobkyně tedy po právu započetla zaplacené částky žalovaným na smluvní pokutu ve výši 15 019,54 Kč, na upomínkové poplatky ve výši 800 Kč a na smluvní úrok z prodlení ke dni 31. 1. 2025 ve výši 6 758,79 Kč.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním své pohledávky, kdy v posuzované době od 1.1.2014 je tato výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky stanovena § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. paušální částkou 1 200 Kč jde-li o vzájemný závazek podnikatelů.Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala důvodnost svého nároku a jeho výši a tento nárok odpovídá platným právním předpisům. Žalobkyně neuvedla, na jaké náklady řízení započetla zbytek platby žalovaného. Soud tedy ve zbytku započetl platby žalovaného na úhradu nákladů spojených s uplatněním své pohledávky ve výši 1 200 Kč a na poplatky za poskytnutí úvěru a vyhodnocení žádosti o úvěr (celkem 10 039,08 Kč) částku 6 261,67, kdy uložil žalovanému ve výroku I. povinnost uhradit žalobkyni částku 23 777,41 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z dlužné částky, neboť přihlédl ke skutečnosti, že se jedná o smluvní vztah mezi podnikateli.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 474,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 202 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 239,08 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 490 Kč ve výši 1 782,90 Kč.
Rozsudek ze dne 18. 3. 2026
Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 10. 9. 2025, č. j. 48 C 97/2025-19, se doplňuje o další výrok:Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 261,67 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 18. 12. 2024 do 31. 1. 2026 částkou 1 550,33 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 6 261,67 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Soud ve výroku shora specifikovaného rozhodnutí opomenul rozhodnout o části předmětu řízení, jak bylo v návrhu žalobkyně požadováno. Proto bylo zmíněné rozhodnutí podle ustanovení § 166 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tímto rozsudkem doplněno.Náklady řízení spojené s vyhlášením tohoto doplňujícího rozsudku žádnému z účastníků nevznikly.