Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

51 C 254/2024

Soud: Okresní soud v České LípěDatum rozhodnutí: 7. 10. 2025Č. j.: 51 C 254/2024-65Samosoudkyně: Mgr. Hana CholastováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 11. 2025Předmět řízení: O zaplacení 220 360,63 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCL:2025:51.C.254.2024.65
dokazovánínáklady řízenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 7. 11. 2026 máme 603 190 z 613 907 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (20) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 220 360,63 Kč spolu s vyčísleným úrokem ve výši 23 131,56 Kč, spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 218 760,63 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, spolu s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 7 292,72 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 220 360,63 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 67 620,15 Kč, k rukám [Jméno advokáta], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 220 360,63 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Žalobkyně tvrdila řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný měl čerpat revolvingový úvěr postřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a měl se zavázat vrátit poskytnutí revolvingový úvěr žalobkyně (prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1,93 % z výše sjednaného úvěrového rámce, vždy k 20. dni v kalendářním měsíci) a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Dohodnutý úvěrový rámec měl činit 220 000 Kč. Žalovanému měl být v průběhu úvěrového vztahu poskytnut revolvingový úvěr ve výši 292 610,95 Kč a a celkem měl vrátit částku 103 235 Kč. Žalovaný však měl porušit jeho závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto měla postupovat podle úvěrových podmínek (bod 6.1 ÚP) a úvěr zesplatnila k 20. 3. 2024, přičemž žalovaný měl být vyzván k jeho úplnému splacení, což neměl doposud učinit. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 218 760,63 Kč (částka se má rovnat rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které měly být započteny na jistinu), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. V případě nákladů na vymáhání žalobkyně odkazuje na smluvní ujednání v odst. 7.1 úvěrových podmínek, kdy náhrada účelně vynaložených nákladů žalobkyně činila 100 Kč za měsíc vymhání a 130 Kč, je-li žalovanému v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní, od 1. 5. 2022 má tento účelně vynaložený náklad na vymáhání činit částku 300 Kč za měsíc vymáhání. Žalobkyně dále tvrdí ujednání o smluvní pokutě mezi účastníky v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky, přičemž v důsledku opakovaného prodlení žalobkyni měl vzniknout nárok na smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhá i příslušenství pohledávky v podobě úroku (16,9 % ročně) a úroku z prodlení částečně kapitalizovaný. Žalovaný neměl ničeho zaplatit ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný ve věci původně namítl, že v době uzavření smlouvy nebyl plně svéprávný v důsledku jeho duševního onemocnění a za tímto účelem navrhoval znalecké posouzení. Žalovaný uvedel existenci diagnostikované [Anonymizováno] od roku 2001, kterou se mu dařilo po dlouhou dobu zvládat. V poslední době u něj propukla silná recidiva této poruchy a v [Anonymizováno] [Anonymizováno] musel být opakovaně hospitalizován na uzavřeném oddělení [podezřelý výraz] [adresa]. Nemohl vydělávat, byl odkázán na nemocenskou a důchod. Ztratil také mobilní telefon, tudíž se k němu nedostala upozornění, příp. doporučení odložit si splácení. V dobé své hospitalizace (i za pomoci rodiny) zjistil, že jeho stávající závazky přesahují 5 mil. Kč, tj. je podstatným způsobem předlužen.

3. Žalovaný však při jednání dne [datum] uvedl, že byl při uzavření příslušné smlouvy svéprávný, což k výzvě soudu písemně potvrdil dne 18. 8. 2025, neboť uvedl, že v době uzavření smlouvy bylo jeho zdravotní stav dobrý.

4. Z dokumentu označeného jako úvěrová smlouva včetně úvěrových podmínek k revolvingovému úvěru je za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 220 000 Kč s roční úrokovou sazbou 16,9 %, s výší minimální měsíční splátky 1,925 % z úvěrového rámce, tj. 4 235 Kč, se splatností vždy k 20. dni v měsíci. Jako důsledek nesplacení úvěru byly ujednány účelně vynaložené náklady, přičemž ke dni uzavření smlouvy byla výše nákladů vypočtena na částku 300 Kč za měsíc vymáhání ke dni uzavření smlouvy s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit. Byla ujednána také smluvní pokuta ve výši 500 Kč za zpoždění se zaplacením splátky nebo jiné platby (pokud by byla dlužná částka nižší než 500 Kč, bude účtována smluvní pokuta ve výši dlužné částky). Součástí smlouvy je i informace o příjmech žalovaného, které činí 38 000 Kč, čistý vedlejší příjem 11 317 Kč, přjem ostatních členů domácnosti 18 000 Kč, zdroj příjmu plyne ze zaměstnaneckého poměru. Žalovaný je v záhlaví smlouvy označen údaji odpovídající označení spotřebitelské osoby, tedfy jménem, příjmením, rodným číslem a místem bydliště. Z úvěrových podmínek je za zjištěné, že v případě nedodržení podmínek splácení úvěru žalovaný bude vyzván k jednorázovému vrácení (zesplatnění). Je ujednáno, že k zesplatnění může dojít, jestliže žalovaný dluží 2 a více splátek, nedošlo zaplacení splátky déle než 3 měsíce, příp. došlo k porušení povinností, které vyplývají ze smlouvy o úvěru.

5. Ze splátkového kalendáře je za zjištěné, že žalovaný čepal úvěr k 23. 1. 2023, nicméně jej v počátku průběžně vždy k datu splatnosti splátky splácel, případně činil i mimořádné splátky. Nedošlo však úhradě splátky splatné k 20. 1. 2024 (a splátek následujících) a splátka předcházející nebyla uhrazena zcela. K 20. 2. 2024 je vyúčtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, náklady vymáhání ve výši 300 Kč, k vyúčtování stejných nároků došlo i dne 20. 3. 2024. [adresa] dlužná jistina činila po zohlednění úhrad částku 218 760, 63 Kč.

6. Z výzvy ke splacení celého úvěru spolu s podacím archem je za zjištěné, že žalovaný byl výzvou ze dne 20. 3. 2024 zaslanou žalovanému na adresu [adresa] vyzván ke splacení celého úvěru vyčísleného částkou 233 840,31 Kč nejpozději do 14 dní od sepsání výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 3. 2024 na adresu [adresa].

7. Z předžalobní výzvy spolu s podacím archem je za zjištěné, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 236 781,07 Kč nejpozději do 18. 4. 2024.

8. Z Metodiky posouzení úvěruschopnosti soud ničeho rozhodného pro předmět řízení nezjistil, jedná se o obecný popis postupu žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti jednotlivých klientů9. Z Karta klienta je za zjištěné, že se jedná o ověření bonity žalovaného v rámci interního systému žalobkyně, je uveden přehled úvěrů, zápůjček žalovaného u žalobkyně.10. Z NRKI zprávy je za zjištěné, že se jedná o přehled minulých i aktuálních závazků žalovaného. Soud má z přehledu závazků žalovaného za zjištěné, že žalovaný jeho závazky v době uzavření smlouvy o úvěru řádně plnil. Minulé závazky byly také řádně uhrazeny.11. Z dokumentu označeného jako ověření bonity MLS je za zjištěné vyhodnocení příjmů a výdajů žalovaného v souvislosti s posouzením jeho úvěruschopnosti.12. Z potvrzení o výši příjmu je za zjištěné, že čistý příjem žalovaného činil v prosinci 2022 částku 51 560 Kč (z toho odměna ve výši 24 920 Kč).13. Z výpisu z účtu za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 je za zjištěné, že žalovaného příjmy tvořil v uvedeném rozmezí invalidní důchod ve výši 10 746 Kč, mzda ve výši 30 312 Kč.14. Z lékařské zprávy ze dne 1. 7. 2025 je za zjištěné, že žalovaný trpí [Anonymizováno], který je dni vyhotovení lékařské zprávy [Anonymizováno] je zmírněna medikací, žalovaný je invalidní pro invaliditu druhého stupně.15. Z provedeného dokazování je za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut tzv. revolvingový úvěr s výši úvěrového limitu 220 000 Kč a úrokovou sazbou 16,9 % ročně, který žalovaný opakovaně čerpal. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet minimální měsíční splátkou ve výši 1,925 % z úvěrového rámce (ve výši 4 235 Kč), se splatností vždy k 20. dni v měsící. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila (na základě zjištění výše příjmu žalovaného, přehledu jeho minulých splacených závazků, stejně tak závazků aktuálních) úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen řádně plnit jeho závazky. Žalovaný plnil ujednané splátky řádně a včas až do splátky splatnék 20. 12. 2023, na kterou plnil pouze částečně a splátky následující (tj. 20. 1. 2024, 20. 2. 2024) nezaplatil vůbec, žalobkyně proto k 20. 3. 2024 úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě. Žalovaný byl v prodlení s úhradou dvou a více splátek a současně s úhradou jedné splátky po dobu delší než 2 měsíce. Protože to mezi účastníky bylo ujednáno, žalobkyně žalovanému vyúčtovala i smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátky, to ve výši 1 000 Kč (2x 500 Kč) a 600 Kč na taktéž ujednaných nákladech za vymání (2x 300 Kč). Žalovaný však ničeho dalšího po zesplatnění neplnil, neboť mu jeho nemoc řádné plnění znemožňovala.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.18. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., přičemž žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky prostřednictvím tzv. revolvingového úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit prostřednictvím měsíčních splátek v ujednané procentní výši z výše úvěrového limitu, což řádně činil až do splátky splatné 21. 12. 2023, na kterou plnil pouze částečně a splátky následující nesplnil vůbec, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním, které je součástí úvěrových podmínek, úvěr pro prodlení žalovaného zesplatnila. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek žalobkyni taktéž vznikl nárok na smluvní pokutu řádně mezi účastníky ujednanou podle § 2048 odst. 1 o. z. a stejně tak nárok na náklady v souvislosti s vymáháním v částce 500 Kč za jednotlivý úkon vymáhání. Žalovaný žalobkyni doposud ničeho nevrátil, žaloba je proto v celém rozsahu důvodná (a to i včetně úroku, kterého se žalobkyně domáhá v 15 %, nikoliv v ujednané výši 16,9 %). V řízení bylo taktéž prokázáno, že žalobkyně řádně postupovala podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a na základě žalovaným poskytnutých podkladů, ale stejně tak i na podkladech zajištěných žalobkyní, důkladě posoudila úvěruschopnost žalovaného, kterou i řádně vyhodnotila, neboť v době uzavření smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný sice v řízení původně tvrdil, že v době uzavření smlouvy o úvěru jednal v [podezřelý výraz], která je činila neschopnou právně jednat. Žalovaný však následně tvrdil, že v době uzavření smlouvy o úvěru byl způsobilý právně jednat, soud se proto nadále námitkou neplatnosti právního jednání nezabýval. Bylo to naopak zhoršení jeho onemocnění, které mu zabránilo (z důvodu jeho hospitalizace) plnit splátky řádně a včas, přičemž došlo k zesplatnění. V řízení nebylo prokázáno (resp. nebylo ani tvrzeno), že by byl žalovaný pro případ neschopnosti splácení jeho závazků pojištěn (a pokud ano, zda takové pojištění využil). Uvedené zjištění o existenci a zhoršení [podezřelý výraz] onemocnění žalovaného však nemá vliv na důvodnost žaloby.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 620,15 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 815 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 220 360,63 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 220 360,63 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 699,30 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 100 ujetých km v částce 798,61 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 599,30 Kč ve výši 10 205,85 Kč. Žalovaný byl sice usnesením ze dne 24. 7. 2025, č.j. 51 C 254/2024-51, osvobozen od placení soudních poplatků v rozsahu 20 %. Přiznané osvobození se však nevztahuje na náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací