Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 345 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 6 045 Kč od 17. 4. 2022 do zaplacení, dále částku 4 330 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 4 030 Kč od 24. 4. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 659,90 Kč k rukám Mgr. [jméno FO], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem ve výši 10 675 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně jako osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že osobní automobil reg. značky [SPZ], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jako vlastník/provozovatel je zapsán žalovaný, který v době od 4. 9. 2021 do 5. 12. 2021 neměl mít k vozidlu sjednané pojištění, ač se má jednat o zákonnou povinnost. Žalobkyni měl vzniknout nárok na shora vymezený příspěvek, který v základu tvoří zákonná denní sazba (65 Kč v případě vozidla žalovaného) vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (93 dní), tj. 6 045 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně dále měla zjistit, že osobní automobil reg. značky [SPZ], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jako vlastník/provozovatel je zapsán žalovaný, který v době od 5. 10. 2021 do 5. 12. 2021 neměl mít k vozidlu sjednané pojištění, ač se má jednat o zákonnou povinnost. Žalobkyni měl vzniknout nárok na shora vymezený příspěvek, který v základu tvoří zákonná denní sazba (65 Kč v případě vozidla žalovaného) vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (62 dní), tj. 4 030 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
2. Žalovaný na svou obranu obecně tvrdil, že blíže nespecifikované vozidlo prodal panu [jméno FO], při jednání dne 29. 4. 2025 uvedl, že jde o první vozidlo. V případě druhého vozidla, toto bylo nabouráno a mělo být ekologicky zlikvidováno třetí osobou.
3. Ze zprávy odboru dopravy ze dne 3. 3. 2025 je za zjištěné, že u automobilového vozidla, tovární značky Seat, obchodního označení Alhambra, reg. značky [SPZ], byl v době od 4. 9. 2021 do 5. 12. 2021 jako vlastník/provozovatel evidován žalovaný. Žalovaný byl jako vlastník/provozovatel evidován i u automobilového vozidla tovární značky Citroen, obchodního označení Xantia, reg. značky [SPZ], v době od 5. 10. 2021 do 5. 12. 20214. V případě vozidla s reg. značkou [SPZ] je za zjištěné:Z dokumentu označeného jako kupní smlouva (č.l. 14 spisu) je za zjištěné, že jde o rukou psanou písemnost s datem dne 14. 6. 2021, ve které je jako prodávající označen žalovaný, je uvedeno výslovně „typ auta Seat Alhambra 1.9 TDI“, jako kupující je označen [jméno FO], nar. [datum], [adresa]. K označení každé osoby je připojen podpis, v závěru je uveden telefonní číslo a cena 4 060 Kč.Z kupní smlouvy (předložené dne 16. 4. 2025 v originále, který byl žalovanému na jeho žádost vrácen po jednání) je za zjištěné, že se jedná o kupní smlouvu uzavřenou dne 9. 2. 2020 mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno FO] jako kupujícím. Jako předmět prodeje je označeno vozidlo Seat Alhambra, rok výroby 1999, ničeho dalšího k vozidlu uvedeno není, je uvedena cena prodávaného vozidla ve výši 4 000 Kč s tím, že za tuto cenu se označené vozidlo prodává kupujícímu se všemi součástmi a příslušenstvím.Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných je za zjištěné, že žalobkyně žalovaného dne 31. 1. 2022 vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu, neboť žalobkyně zjistila, že vozidla reg. značky [SPZ] nemělo v období od 4. 9. 2021 do 5. 12. 2021 povinné pojištění, výše příspěvku činí 6 345 Kč, žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Výzva byla odeslána na adresu [adresa].Z upomínky o nedoplatku příspěvku do garančního fondu je za zjištěné, že dne 4. 5. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu ve výši 6 365 Kč. Výzva byla odeslána na adresu [adresa]. Žalovaný byl k úhradě dále vyzván také výzvou ze dne 2. 6. 2022.Z výzvy k úhradě TARAKAN je za zjištěné, že uvedená společnost žalované dne 30. 8. 2022, 20. 9. 2022 vyzvala k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu za předmětně vozidlo ve výši 6 045 Kč, dále také k úhradě nákladů spojených s uplatněním. Výzva ze dne 20. 9. 2022 byla žalovanému odeslána na adresu [adresa].5. Z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání je za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně žalovaného dne 18. 10. 2022 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu (a k úhradě dalších nároků) ve výši celkem 6 690 Kč, je popsán skutkový základ věci a proveden právní rozbor. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu [adresa].6. V případě vozidla s reg. značkou [SPZ] je za zjištěné:Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných je za zjištěné, že žalobkyně dne 7. 2. 2022 žalovaného vzyvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 4 330 Kč za období od 5. 10. 2021 do 5. 12. 2021, kdy nemělo mít povinné pojištění vozidlo reg. zn. [SPZ]. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu [adresa].Z upomínky o nedoplatku příspěvku do garančního fondu je za zjištěné, že žalobkyně dne 11. 5. 2022 žalovaného upomenula o úhradu příspěvku k předmětnému vozidlu ve výši 4 345 Kč. Upomínka byla žalovanému odeslána na adresu [adresa].Z výzvy k úhradě TARAKAN je za zjištěné, že uvedená společnost žalovaného vyzvala dne 8. 8. 2022, dále dne 30. 8. 2022, dne 20. 9. 2022 k úhradě příspvěku do garančního fondu ve výši 4 030 Kč a mimo jiné i nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Výzva ze dne 8. 8. 2022 byla žalovanému odeslána na adresu [adresa]. Výzva ze dne 20. 9. 2022 a ze dne 30. 8. 2022 žalovanému byla odeslána na adresu [adresa].Z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání je za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dne 18 10. 2022 k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 4 555 Kč k předmětnému vozidlu a obsahuje popis skutkového základu včetně právního rozboru případu. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu [adresa].7. Z provedeného dokazování je za zjištěné, že žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník/provozovatel vozidel reg. zn. [SPZ], Seat Alhambra, v době od 4. 9. 2021 do 5. 12. 2021, dále reg. značky [SPZ], Citroen Xantia, v době od 5. 10. 2021 do 5. 12. 2021. V řízení bylo prokázáno, že u obou vozidel nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jak vlastníkovi/provozovateli ukládá zákon. Žalobkyně proto žalovaného v případě obou vozidel vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu (dne 31. 1. 2022 a dne 11. 5. 2022), následně jej také upomenula o jejich úhradu, protože nedošlo k úhradě příspěvku, byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě společností TARAKAN, nicméně taktéž bezúspěšně.8. Žalovaný v řízení tvrdil, že vlastníkem či provozovatelem vozidla Seat Alhambra byla třetí osoba, druhé vozidlo mělo být ekologicky zlikvidováno. Žalovaný v řízení předložil kupní smlouvu ze dne 9. 2. 2020, kterou blíže nespecifikované vozidlo Seat Alhambra, rok výroby 199, prodává [jméno FO]. Z dalšího dokumentu ze dne 14. 6. 2021 soud zjistil, že se jedná písemnost, která neobsahuje základní náležitosti kupní smlouvy (chybí výslovné projevy vůle obou označených stran), zejména je nedostatečně označeno vozidlo, jehož se má dokument týkat.9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 1. 4. 2024, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 cti. Zákona při určení osoby povinné se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 cit. zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 cit. zákona výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.10. Soud má z provedeného řízení za spolehlivě prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem/provozovatelem obou předmětných vozidel a bylo jeho povinností podle § 1 odst. 2 cit. zákona mít k vozidlům sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což žalovaný nesjednal. Žalovaný se v řízení v případě vozidla reg. značky [SPZ], Seat Alhambra bránil tím, že došlo k jeho prodeji, což žalovaný dokládal 2 dokumenty. V případě obou dokumentů se má jednat o kupní smlouvu, nicméně kupní smlouva z roku 2020 neobsahuje specifikaci vozidla tak, aby nebylo zaměnitelné s vozidlem jiným (k identifikace nepostačí uvedení Seat Alhambra, rok výroby 1999) a dokument z roku 2021 neobsahuje ani uvedení, co je předmětem toho dokumentu, mimo toho, že jsou v něm uvedeny dvě osoby, cena a opětovně nedostatečně identifikované vozidlo „Seat Alhambra“. Pokud by se mělo v obou případěch jednat o kupní smlouvy, v případě první smlouvy chybí dostatečná identifikace vozidla, v případě druhého dokumentu by žalovaný prodával vozidlo, které prodal již v roce 2020, aniž by vysvětlil, proč dochází k opětovnému prodeji (dokument nelze však posoudit ani jako platnou smlouvu). Soud proto neměl za prokázané, že by žalovaný prokázal, že by v době od 4. 9. 2021 do 5. 12. 2021 vlastníkem či provozovatelm byla jiná osoba ([jméno FO], [jméno FO]). V případě druhého vozidla byla tvrzena jeho ekologická likvidace, nicméně ničeho takového nebylo prokázáno. Soud proto žalovaného při jednání dne 29. 4. 2025 vyzval, aby prokázal (označil důkazy a tyto i předložil), že vlastníkem vozidla reg. značky [SPZ] byla v rozhodné době od 4. 9. 2021 do 5. 12. 2021 třetí osoba a dále, že v případě vozidla reg. značky [SPZ] bylo označené vozidlo v rozhodné době od 5. 10. 2021 do 5. 12. 2021 již ekologicky zlikvidováno. Jednalo se o procesní poučení podle § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) při současném poučení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. Žalovanému byla stanovena lhůta 30 dní, která počala běžet následujícího dne po jednání. Žalovaný však ničeho k výzvě soudu nedoložil, k dalšímu jednání se dne 10. 7. 2025 nedostavil. Soud proto obranu žalovaného posoudil jako nedůvodnou či neprokázanou. Žalovaný v řízení neprokázal, že by vlastníkem vozidla reg. značky [SPZ], Seat Alhambra, byl v rozhodné době někdo jiný a stejně tak žalovaný neprokázal, že by vozidlo reg. značky [SPZ], Citroen Xantia, bylo v rozhodné době již vozidlem neexistujícím, zlikvidovaným.11. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně požadovaného úroku z prodlení. K předmětným vozidlům nebylo v době od 4. 9. 2021 do 5. 12. 2021 ([SPZ], Seat Alhambra), v době od 5. 10. 2021 do 5. 12. 2021 ([SPZ], Citroen Xantia) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 cit. zákona za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona. Uvedená povinnost stíhá vlastníka či provozovatele vozidla, v řízení bylo prokázáno, že vlastníkem vozidla je v registru silničních vozidel zapsaný žalovaný. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že by vlastníkem či provozovatel vozidla reg. značky [SPZ] byla v rozhodné době třetí osoba. Stejně tak žalovaný neprokázal neexistenci vozidla reg. značky [SPZ] v rozhodné době (jeho ekologickou likvidaci). Je proto povinností žalovaného uhradit příspěvek žalobkyni jako osoba povinná k zaplacení příspěvku, a to ve výši, která odpovídá součinu počtu dní, kdy nebylo vozidlo řádně pojištěno podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a denní sazby stanovené vyhláškou Min. finance pro daný typ vozidla, v daném případě se jedná o denní příspěvek ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb.) pro každé z vozidel, počet dní 93 dní ([SPZ], Seat Alhambra) a 62 dní ([SPZ], Citroen Xantia). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 6 045 Kč ([SPZ], Seat Alhambra) a ve výši 4 030 Kč ([SPZ], Citroen Xantia) a dále také podle § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/199 9 Sb. nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč za každé vozidlo (tj. 2x 300 Kč). Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť je po právu, včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), protože žalovaný je v prodlení s úhradou příspěvků do garančního fondu a s ním spojených nákladů.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 659,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 675 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (1x převzetí a příprava věci, 1x předžalobní upomínka, 1x podání ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 675 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (1x podání ve věci samé – vyjádření k odporu žalovaného) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 190 Kč ve výši 669,90 Kč. Žalobkyně v řízení ničeho dalšího na náhradě nákladů řízení neúčtovala, resp. vyúčtovala výslovně 4 úkony právní služby (a související nároky).