Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 7 000 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 2 965 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 16. 11. 2023 do zaplacení a co do částky 1 895,92 Kč.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 406,26 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 860,92 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou dne 28. 4. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru č. [číslo] distančním způsobem na adrese [právnická osoba] a žalované měla poskytnout úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit, žalobkyni zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovanou objednané služby. Úvěr měl být žalované poskytnut dne 28. 4. 2023, žalovaná měla sjednat volitelné služby, a to službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 770 Kč, službu „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Žalovaná měla 7x požádat o doklad splatnosti úvěru, splatnost úvěru měla nastat dne 15. 11. 2023, nicméně žalovaná neměla ničeho zaplatit. Žalobkyně se proto po žalované domáhá vrácení jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč spolu s příslušenstvím, dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč, a poplatků shora uvedencýh ve výši 770 Kč a 165 Kč. Žalobkyně dále uplatnil i nárok na smluvní potkuu z důvodu prodlení žalované, a to vev ýši 1 895,92 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení) za dobu od 16. 11. 2023 do 14. 2. 2024.
2. Žalovaná se k podané žalobě (návrhu na vydání elekronického platebního rozkazu) nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 25. 2. 2025. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani se řádně a včas nedostavila, nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Předvolání k jednání spolu s žalobou bylo žalované doručeno dne 31. 1. 2025. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování (zpráva banky ze dne 21. 1. 2025, dokument označený jako SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM, potvrzení o úhradě, předžalobní výzva) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků celkem ve výši 7 000 Kč dne 28. 4. 2023. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje, že žalovaná souhlasila s textem smlouvy právě v té podobě, v jaké byl předložen soudu. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu poskytnuté částky 7 000 Kč, včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši celkem 7 000 Kč žalované a nevydání takto poskytnutých peněžních prostředků na základě výzvy žalobkyně v plné výši, žalobkyni tudíž náleží i úrok z prodlení od 16. 11. 2023 (§ 1970 o.z.). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť v řízení nebyla prokázána existence smluvních ujednání ohledně dalších požadovaných nároků, tj. poplatku za poskytnutí úvěru, poplatků za dohodnuté služby a sjednání smluvní pokuty za prodlení žalované.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 406,26 Kč, přičemž tato částka představuje 18,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,02 % a úspěchu žalované v rozsahu 40,98 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 860,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud při určení výše odměny advokáta postupoval podle § 14b a.t., neboť žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze strojově (soudě podle formátu užitých dat) zaměnuje údaje, které skutkový děj odlišují od skutkového děje jiného týkající se jiného žalované/žalovaného.