Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 10 424 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 424 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 424 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní přechůdce společnost [právnická osoba] (dále jen „věřitel“) uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. [číslo] dne 14. 2. 2023, na jejímž základě měl věřitel žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, který žalovaný měl vrátit nejpozději do 9. 11. 2023. Úvěr měl být žalovanému poskytnut prostřednictvím webové stránky [Anonymizováno]. Žalovaný však neměl poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Peněžní prostředky měly být poskytnuty dne 14. 2. 2023 na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], v.s. [var. symbol]. Pohledávka za žalovaným měla být postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2023. Žalobkyně se po žalovaném domáhá jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní úroku ve výši 1 552 Kč č, smluvní pokuty ve výši 872 Kč, příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 1. 4. 2025. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil. O odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se k jednání řádně a včas nedostavil, ani se z účasti na jednání neomluvil, nepožádal o odročení jednání. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno dne 10. 3. 2025. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Z dokumentu označeného jako smlouva o úvěru č. [číslo] včetně jednotlivých dodatků je za zjištěné, že se jedná o dokument, ve které je označen věřitel a taktéž žalovaný. Ten je označen osobními údaji včetně rodného čísla, čísla OP, trvalého pobytu, e-mailu a tel. čísla. Předmětem dokumentu je závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr spotřebitelského charakteru ve výši 8 000 Kč, s datem splatnosti původně dne 7. 3. 2023, se zápůjční úrokovou sazou 337,19 %. Jako způsob poskytnutí je uveden bankovní účet č. [č. účtu]. V zápatí smlouvy v podpisové části je vytištěn datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi, na jaké telefonní číslo [tel. číslo] e-mail byl kód zaslán a kdy došlo k potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu (14. 2. 2023)
5. Z výpisu z účtu je za zjištěné, že dne 14. 2. 2023 z účtu u banky [Anonymizováno]. bez označení majitele účtu, číslo transakce [číslo], byla na účet č. [č. účtu], v.s. [var. symbol], odeslána částka 8 000 Kč.
6. Předžalobní výzva věřitele ze dne 9. 11. 2023 je za zjištěné, že věřitel k 9. 11. 2023 zesplatnil žalovanou pohledávku a žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky 10 524 Kč na účet č. [č. účtu], jako variabilní symbol má být uvedeno číslo úvěru [číslo].
7. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2024 je za zjištěné, že žalovaný byl dne 14. 4. 2024 vyzván k úhradě pohledávky ve výši 4 700 Kč ze smlouvy o úvěru č. [číslo], která měla být uzavřena dne 14. 2. 2023, a žalovanému měla být poskytnuta částka 8 000 Kč.
8. Z dokumentu označeného jako smlouva o postoupení pohledávky je zjištěné postoupení pohledávky ze smlouvy č. [číslo] věřitelem na žalobkyni dne 6. 12. 2023.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky je za zjištěné, že věřitel oznamuje dne 14. 4. 2024 postoupení pohledávky za žalovaném, a to pohledávky ze smlouvy č. [číslo], ve výši 4 700 Kč. Je současně uvedeno, že pohledávka se má skládat z neuhrazené jistiny, poplatku, penále a úroku.
10. Ze zprávy banky ze dne 11. 3. 2025 je za zjištěné, že majitelem účtu č. [č. účtu] byl žalovaný, nicméně v roce 2023 nebyla na tento účet zaslána žádná platba pod variabilním symbolem [var. symbol].
11. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že dne 14. 3. 2023 došlo k prostému elektronickému podpisu učiněného neznámenou osobou, předmětem podpisu byl dokument označneý jako smlouva o úvěru č. [číslo]. Dne 14. 2. 2023 byla z neznámého účtu u banky [Anonymizováno], na účet, jehož majitelem a disponentem je žalovaným, zaslána částka 8 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol]. Dne 9. 11. 2023 věřitel žalovaného vyzval k úhradě částky 10 524 Kč pod v.s. [var. symbol]. Dne 6. 12. 2023 byla pohledávka za žalovaným z titulu tvrzené smlouvy o úvěru č. [číslo] byla postoupena věřitelem současné žalobkyni. Žalovanému bylo dne 14. 4. 2024 oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy č. [číslo] ve výši 4 700 Kč a stejného dne byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky ve výši 4 700 Kč ze smlouvy č. [číslo]. K dotazu soudu banka, jež vede účet č. [č. účtu], sdělila, že majitelem a disponentem účtu je žalovaný, nicméně v roce 2023 neevidují žádnou platbu ve prospěch účtu s v.s. [var. symbol].
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Soud má z provedeného prokázování pouze za zjištěné, že pohledávky z titulu tvrzené smlouvy o úvěru č. [číslo] byla žalobkyni postoupena věřitelem. To jediné bylo v řízení spolehlivě prokázáno. Prokázáno však nebylo ani doručení oznámení o postoupení této tvrzené pohledávky žalovanému, neboť žalobkyní doložené oznámení o postoupení pohledávky se týkalo pohledávky z blíže nespecifikované smlouvy č. [číslo] ve výši 4 700 Kč a k úhradě této částky z této smlouvy byl žalovaný vyzván i předžalobní výzvou. Soud však nicméně dospěl nejprve k závěru, že mezi účastníky (mezi věřitelem a žalovaným) nedošlo k platnému uzavření tvrzené smlouvy o úvěru č. [číslo] dne 14. 2. 2023, a to s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného. Ve smlouvě byl sice označen účet, jehož vlastníkem a disponentem je žalovaný, to však neprokazuje, že by se jednalo o osobu žalovaného, který takové údaje poskytl a současně projevil vůli s uzavřením smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Soud se proto dále zabýval tím, zda by bylo možné nárok posoudit (částečně) jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Tvrzený skutkový děj však žalobkyní nebyl prokázán. Žalobkyně tvrdila, že na účet č. [č. účtu] (bankovní účet žalovaného) pod v.s. [var. symbol] v roce 2023 zaslala peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, banka však tyto platby na uvedený účet s tímto v.s. v roce 2023 nepřijala. Ostatně i ze samotného výpisu z neznámého účtu vyplývá, že „kdosi“ (není ani prokázáno, že by peněžní prostředky byly zaslány právě věřitelem) na účet č. [č. účtu], ale pod v.s. [var. symbol], zaslal dne 14. 2. 2023 částku 8 000 Kč. To však neodpovídá žalobním tvrzením, které uvádí zaslání částky pod jiným variabilním symbolem. Skutkový děj pak nebyl prokázán ani v rozsahu tvrzení o oznámení o postoupení pohledávky (bylo doloženo oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [číslo] ve výši 4 700 Kč) a předžalobní výzvy zástupce žalobkyně (byla doložena předžalobní výzva opětovně na nárok ze smlouvy č. [číslo] na částku 4 700 Kč). Nárok tudíž nebylo možné posoudit ani jako nárok na bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., protože v řízení nebyl prokázán skutkový děj žalobkyně. Protože se žalobkyně nedostavila na jednání dne 1. 4. 2025, soud nemohl žalobkyni poučit podle § 118a o. s. ř., neboť se jedná o procesní poučení, které soud poskytuje účastníkům, kteří se k nařízenému jednání dostavili.
15. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala existenci jejího nároku ani z titulu tvrzené smlouvy o úvěru, ani v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný na úkor věřitele/žalobkyně obohatil, neboť nedošlo k prokázání o zaslání částky 8 000 Kč na účet žalovaného pod v.s. [var. symbol], jak v řízení žalobkyně tvrdila. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta jako nedůvodná.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, náležela by mu náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků řízení.