Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 693,29 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % p.a. od 5. 7. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 12 518,44 Kč, co do úroku z prodlení z částky 686,01 Kč ve výši 12,75 % p.a. od 5. 7. 2024 do zaplacení, co do částky 658,59 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 22 870,32 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že se žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [číslo] ze dne 26. 1. 2024 uzavřené distančním způsobem prostřednictvím www.flexifin.cz zavázala poskytnout úvěr až do výše 56 900 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s ujednaným příslušenstvím s tím, že první splátka měla být splatná dne 25. 2. 2024 a „konec kreditového rámce“ měl nastat dne 15. 7. 2025. Žalovanému měl být poskytnut úvěr v částce 1 000 Kč dne 4. 3. 2024, dne 26. 1. 2024, dne 3. 3. 2024 2x a dne 9. 3. 2024 v částce 7 000 Kč. Žalovaný měl dále sjednat volitelnou službu „Presto“ za poplatek ve výši 824,99 Kč a na jistinu zaplatit částku celkem ve výši 1 000,12 Kč. Žalobkyně se po žalovaném domáhá jistiny ve výši 9 999,88 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 139,29 Kč, smluvního úroku ve výši 11 832,43 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 240,13 Kč a dále také tvrzené smluvní pokuty ve výši 658,59 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 17. 6. 2025. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání společně s žalobou doručeno dne 26. 5. 2025, nicméně se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.
4. Soud na základě provedeného dokazování (zpráva banky, výpis z účtu žalovaného, dokument označený jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [číslo], dokument označený jako autorizace ověření totožnosti, dokument označený jako „termination e-mail) dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 11 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného jednotlivými platbami. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje, že žalovaný smlouvu skutečně uzavřel v podobě předložené soudu, že od data akceptace návrhu nedošlo ke změně textu dokumentu označeného jako smlouva. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky 9 693,29 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 5. 7. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyl prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a dalších tvrzených poplatků včetně dohody o smluvní pokuty.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu. V řízení byl v převážně míře úspěšnější žalovaný, náležela by mu náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.