RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

58 C 1/2026

Soud: Okresní soud v České LípěDatum rozhodnutí: 2026-03-10Č. j.: 58 C 1/2026-36Samosoudce: Mgr. Jiří KračmarAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-05-05Předmět řízení: o zaplacení 12 828 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCL:2026:58.C.1.2026.1
náhrada nákladůnebytový prostorspolečenství vlastníků jednoteknáklady řízenípoplatek z prodlenídlužné platby spojené s užíváním bytu
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (36) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 828 Kč spolus poplatkem z prodlení z částky 4 276 Kč od 26. 5. 2025 do zaplacení ve výši 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení,s poplatkem z prodlení z částky 4 276 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení ve výši 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení,s poplatkem z prodlení z částky 4 276 Kč od 26. 7. 2025 do zaplacení ve výši 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení,to vše do 1 roku od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 276 Kč od 26. 5. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 276 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 276 Kč od 26. 7. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám advokáta [Jméno advokáta] náhradu nákladů řízení ve výši 7 755 Kč, a to do 1 roku od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 19. 9. 2025, domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 12 828 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. 300/3 zapsané na LV č. [číslo] vedeném pro k. ú. [adresa] a jako takový je povinen dle čl. XIX odst. 2 stanov hradit zálohy na příspěvek na správu domu a pozemku a na služby spojené s užíváním bytu. Tyto zálohy ve výši 4 276 Kč měsíčně splatné k 25. dni v měsíci však žalovaný v období od května do července 2025 nehradil, pročež žalobce požadoval po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z dlužných měsíčních záloh, jakož i, s odkazem na čl. XXI odst. 4 stanov, poplatek z prodlení ve výši 1 ‰ z dlužných měsíčních záloh za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc.

2. Žalovaný nesporoval, že zálohy za shora uvedené období neplatil, ohradil se však proti postupu žalobce. V období od 5. 2. 2025 do 16. 9. 2025 byl hospitalizován a nemohl obstarávat své záležitosti, tedy ani nemohl převzít a reagovat na předžalobní výzvu žalobce k plnění. Zdůraznil přitom, že žalobce věděl o jeho vážných zdravotních komplikacích, přesto přistoupil k soudnímu vymáhání záloh na služby, které však žalovaný ani nemohl využívat. Dále podotkl, že na zálohách za období od května do prosince 2024 uhradil částku celkem 33 840 Kč, přičemž mu za rok 2024 vznikl přeplatek, který dosud neobdržel. Teprve dne 2. 3. 2026 převzal předpis záloh na rok 2025. Žalovaný pak navrhl, že by dluh vůči žalobci s ohledem na svou momentální situaci splácel po dobu cca 2 let formou splátkového kalendáře (řádově po splátkách 500 Kč měsíčně), soud vyzval ke zvážení použití § 150 občanského soudního řádu.

3. Mezi žalobcem a žalovaným bylo nesporné, že žalovaný je evidován jako vlastník bytové jednotky č. [číslo] v budově čp. [číslo] v [adresa] ve [adresa] a že žalobce je osobou zajišťující správu této budovy.

4. Soud dále provedeným dokazováním učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – dílčí skutková zjištění.

5. Z kopie stanov žalobce, přijatých dne 13. 6. 2016 (založeno v elektronickém spisu CEPR), soud zjistil, že podle čl. IX odst. 10 písm. e) stanov oznamuje výbor společenství vlastníkům jednotek na základě usnesení shromáždění výši, datum splatnosti a způsob úhrady příspěvků určených na správu domu a pozemku a výši záloh na služby. Podle čl. XIX odst. 1 a odst. 2 stanov vlastníci jednotek – členové společenství jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, pokud nedojde k jiné dohodě vlastníků. Příspěvek na správu domu a pozemku platí vlastníci jednotek – členové společenství formou záloh na účet společenství nejpozději do posledního dne příslušného měsíce. Spolu s tím platí také zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Podle čl. XXI odst. 4 stanov pak v případě prodlení s peněžitým plněním zálohových plateb na služby a příspěvků na správu domu a pozemku spojené s bydlením, které přesahuje 15 dnů ode dne jeho splatnosti, je společenství vlastníků oprávněno po vlastníkovi žádat zaplacení poplatku z prodlení, který činí za každý den 1 ‰ z dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc.

6. Z kopie (předložené žalobcem) a opisu (předloženého žalovaným) evidenčního listu pro výpočet úhrad za užívání bytu č. [číslo], vyhotoveného dne 8. 1. 2025 (kopie založena v elektronickém spisu CEPR a opis na č. l. 26 spisu), se podává, že zálohy na služby nebo poplatky (včetně fondu oprav, poplatku za správu nebo pojištění domu) činí od 1. 1. 2025 částku celkem 4 276 Kč měsíčně s tím, že tyto zálohy budou poukazovány do 25. dne každého měsíce.

7. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 4. 9. 2025, kterou žalobce zaslal žalovanému dne 5. 9. 2025 na adresu místa trvalého pobytu žalovaného a dne 10. 9. 2025 na adresu [adresa], vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 12 828 Kč z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku a neuhrazených záloh na služby a dále k zaplacení nákladů právního zastoupení ve výši 3 330 Kč (předžalobní výzva a kopie podacích stvrzenek v elektronickém spisu CEPR, kopie vrácených poštovních zásilek na č. l. 13-16 spisu shodující se s originály předloženými při jednání soudu).

8. Žalovaný byl hospitalizován od [datum] v nemocnici v [adresa], od [datum] v Psychiatrické nemocnici v [adresa], od [datum] v nemocnicích v [adresa]. Dále byl žalovaný v období od [datum] hospitalizován na psychiatrickém oddělení Nemocnice [adresa] (potvrzení ze dne 10. 10. 2025 na č. l. 17 spisu, potvrzení ze dne 27. 1. 2026 na č. l. 12 spisu).

9. Žalovaný je od 25. 2. 2025 dočasně práce neschopným. Dne 31. 10. 2025 požádal o invalidní důchod (potvrzení ze dne 2. 3. 2026 na č. l. 18 spisu, uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění včetně doručenky datové zprávy na č. l. 19 spisu).

10. Z posudku o invaliditě ze dne 2. 3. 2026 soud zjistil, že žalovaný byl pro (zejména) středně těžkou depresivní fázi uznán invalidním pro invaliditu II. stupně, v důsledku čehož poklesla jeho pracovní schopnost o 50 % procent. Den vzniku invalidity byl stanoven na 28. 8. 2025 (posudek o invaliditě včetně doručenky datové zprávy na č. l. 20-21 spisu).

11. Z Rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v [adresa], Kontaktní pracoviště [adresa], ze dne 29. 12. 2015, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že žalovanému byla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci z důvodu postižení vážnou mimořádnou události ve výši 7 406 Kč. O tuto dávku požádal žalovaný dne 22. 12. 2025, k žádosti doložil evidenční list k bytu, jehož je vlastníkem, platný od 1. 1. 2025. Úřad práce ČR své rozhodnutí odůvodnil mj. tím, že žalovaný pracoval naposledy v roce 2024, je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Do prosince 2024 žil z finančních prostředků z prodeje nemovitosti z roku 2023, od ledna 2025 je zcela bez finančních prostředků. Vznikly mu dluhy na bydlení a vyživovací povinnosti, nemá dostatek disponibilních prostředků (rozhodnutí Úřadu práce ČR na č. l. 22-23 spisu).

12. Z ostatních provedených důkazů (tedy z čestného prohlášení ze dne 2. 3. 2026 na č. l. 24 spisu, doručenky datové zprávy na č. l. 25 spisu) pak soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé nic podstatného.

13. Soud poté, co zhodnotil dílčí skutková zjištění jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný je evidován jako vlastník bytové jednotky č. [číslo] v budově čp. [číslo] v [adresa] ve [adresa]. Žalobce je osobou zajišťující správu této budovy. Podle stanov žalobce je žalovaný povinen každý měsíc hradit žalobci formou záloh příspěvek na správu domu a pozemku a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu s tím, že ocitne-li se s těmito zálohovými platbami v prodlení přesahujícím 15 dnů, může žalobce požadovat zaplacení poplatku z prodlení, který činí za každý den 1 ‰ z dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc. Od 1. 1. 2025 činily dle evidenčního listu vyhotoveného dne 8. 1. 2025 měsíční zálohy na příspěvek na správu domu a pozemku a na služby spojené s užíváním bytu č. [číslo] částku 4 276 Kč, která byla splatná do 25. dne každého měsíce. Žalovaný je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu od 25. 2. 2025 dočasně práce neschopným, v období od [datum] a dále od [datum] byl hospitalizován v nemocničních zařízeních v [adresa], [adresa], [adresa]. Byl uznán invalidním pro invaliditu II. stupně, jeho pracovní schopnost poklesla o 50 % procent. Od ledna 2025 je zcela bez finančních prostředků.

14. Jde-li o zjištěný skutkový stav, soud pro úplnost dodává, že při jednání dne 5. 3. 2026 zamítl návrhy žalovaného na provedení důkazu protokolem o vyúčtování služeb za období od května do prosince 2024, potvrzením o platbě vystaveným dne 27. 2. 2026, předběžnou propouštěcí zprávou ze dne 28. 3. 2025, písemným vyjádřením [jméno FO] (předsedkyní výboru), svědeckou výpovědí [jméno FO] a znaleckým zkoumáním pravosti podpisu žalovaného na evidenčním listu pro výpočet úhrad za užívání bytu č. [číslo] jakož zamítl i návrhy žalobce na provedení důkazu svědeckou výpovědí [jméno FO] a [jméno FO]. Tyto důkazní návrhy se buď nevztahovaly k žalovanému období (protokol o vyúčtování služeb za období od května do prosince 2024, potvrzení o platbě vystavené dne 27. 2. 2026), nebo byly pro právní posouzení věci, jak bude dále odůvodněno, nepodstatné (tedy nadbytečné).

15. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“). Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil podle § 1968 a násl. o. z.

16. Podle § 1194 o. z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem (odst. 1). Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech (odst. 2).

17. Podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

18. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

19. Na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k právnímu závěru, že žalobce je společenstvím vlastníků ve smyslu § 1194 odst. 1 o. z., jehož je žalovaný jako vlastník bytové jednotky č. [číslo] členem (§ 1194 odst. 2 o. z.). Povinnost žalovaného hradit žalobci, a to každý měsíc, zálohy na příspěvek na správu domu a pozemku a na služby spojené s užíváním bytu vyplývá ze stanov žalobce, jedná se o povinnost vyplývající rovněž přímo ze zákona (ze shora citovaných § 1180 odst. 1 a § 1181 o. z. ve spojení se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty). Sám žalovaný v řízení uvedl, že zálohy v období od května do prosince 2024 hradil, musel si být tak dobře vědom své (aktivní) povinnosti tyto zálohy žalobci každý měsíc včas a řádně hradit. Proto odpověď na otázku, která zůstala v řízení sporná, tedy zda na evidenčním listu ze dne 8. 1. 2025 je podpis žalovaného, nebo zda tento evidenční list žalovaný převzal až dne 2. 3. 2026, nebyla z hlediska právního posouzení věci podstatná, protože povinnost žalovaného hradit každý měsíc příslušné zálohy byla dána jak stanovami coby smlouvou sui generis, tak zákonem. Již jen pro úplnost lze v této souvislosti poukázat na to, že žalovaným obdobím bylo období od května do července 2025, tedy pátý, šestý a sedmý měsíc roku 2025 (nejednalo se tak o období hned zkraje tohoto roku), a že doba ode dne 8. 1. 2025 (tedy ode dne, kdy byl evidenční list žalobcem – což nebylo žalovaným nikterak sporováno – vyhotoven) do dne 3. 3. 2025 jako dne předcházejícího dlouhodobé hospitalizaci žalovaného byla dobou více než dostatečnou na to, aby se informace o výši měsíčních záloh včetně jejich splatnosti, zanesené do evidenčního listu, dostala do dispoziční sféry žalovaného. Dále nutno poukázat na to, že tvrzení žalovaného, že evidenční list převzal až dne 2. 3. 2026 (opřené o jím předložený opis evidenčního listu), se ukázalo provedeným dokazováním jako nepravdivé, protože tento evidenční list žalovaný doložil již ke své žádosti ze dne 22. 12. 2025 o přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci.

20. Vzhledem tak k tomu, že žalovaný zálohy na příspěvek na správu domu a pozemku a na služby spojené s užíváním bytu ve výši 4 276 Kč měsíčně v květnu, červnu a červenci 2025 nezaplatil, ačkoliv k tomu byl v těchto měsících povinen, shledal soud nárok žalobce na zaplacení částky celkem 12 828 Kč důvodným. Žalovaný se přitom ocitl v prodlení s úhradou těchto měsíčních záloh po dobu delší než 15 dnů, proto soud žalobci přiznal v souladu s čl. XXI odst. 4 stanov i poplatek z prodlení. Ten soud co do svého obsahu posoudil jako smluvní úrok z prodlení (pro úplnost nutno dodat, že peněžitá sankce nazvaná jako poplatek z prodlení byla novelou výše zmíněného zákona č. 67/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2016 zrušena), přičemž právní úprava v § 1970 o. z. umožňuje sjednání jiné výše úroku z prodlení, než je ten zákonný.

21. S ohledem pak na to, že soud přiznal žalobci smluvní úrok z prodlení, nemohl mu přiznat současně zákonný úrok z prodlení, který žalobce rovněž požadoval, proto soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (jak smluvní, tak zákonný úrok z prodlení plní z povahy věci tutéž funkci, přičemž přednost má vždy smluvní ujednání, v tomto případě tedy ve stanovách žalobce sjednaný poplatek z prodlení).

22. Jde-li o náhradu nákladů řízení, přistoupil soud k jejich částečné moderaci podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.”), a to tím způsobem, že žalobci, které mu by jinak dle § 142 odst. 3 o. s. ř. náležela plná náhradu nákladů řízení (žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části), náhradu nákladů řízení ponížil o 25 %. Účelně vynaložené náklady žalobce přitom činí 10 340 Kč a sestávajía. ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč;b. z mimosmluvní odměny zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby po 1 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání před soudem trvajícím více než dvě hodiny) dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“);c. z mimosmluvní odměny zástupce žalobce za úkon právní služby ve výši 810 Kč v podobě jednoduché výzvy k plnění dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. h) a. t.;d. za shora uvedené úkony právní služby pět paušálních náhrad výdajů ve výši celkem 2 250 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

23. Při určení rozsahu moderace náhrady nákladů řízení soud zohlednil zdravotní poměry žalovaného, postoje účastníků a jejich chování v průběhu řízení a okolnosti, které vedly k podání žaloby. Jako hlavní důvod pro částečnou moderaci soud shledal dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalovaného, kvůli němuž byl uznán invalidním pro invaliditu II. stupně a kvůli němuž nemohl v žalovaném období hradit zálohy na příspěvek na správu domu a pozemku a na služby, jakož kvůli němu nemohl ani reagovat na předžalobní výzvu žalobce. Na druhou stranu vzal soud v potaz, že dluh žalovaného na zálohách nesou v konečném důsledku ostatní členové žalobce jako vlastníci jednotek, kteří rovněž za případné dluhy žalobce ze zákona ručí; rovněž soud přihlédl k tomu, že žalovaný prostřednictvím svého obecného zmocněnce vstoupil do jednání se žalobce až v dobu nedlouho předcházející nařízenému jednání soudu a že konkrétní návrh smírného řešení sporu předložil až v průběhu soudního jednání, ačkoliv si byl svého dluhu vůči žalobci, jak sám žalovaný v řízení přiznal, vědom. Soud tak s ohledem na výše řečené považuje moderaci náhradu nákladů řízení v rozsahu 25 % za adekvátní.

24. Co se týká lhůty k plnění, soud ji dle § 160 o. s. ř. stanovil o délce jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku. K tomuto kroku soud vedla skutečnost, že žalovaný je v důsledku svého zdravotního stavu již dlouhodobě bez finančních prostředků, v současnosti ani nemá zajištěn žádný pravidelný příjem (proto soud ani nevyhověl žádosti žalovaného o plnění ve splátkách), v blízké budoucnosti je možnost uplatnění žalovaného na trhu práce zásadně omezená. Jeden rok přitom soud považuje za dostatečnou dobu, aby se finanční situace žalovaného ustálila a ten byl schopen – vedle nutnosti hradit své pravidelné základní a podstatné životní náklady (najmě náklady na bydlení) – uhradit žalobci tímto rozsudkem přiznané plnění včetně náhrady nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací