Výrok
Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 19 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení, od 18. 4. 2022 do zaplacení, od 31. 5. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení, od 4. 9. 2022 do zaplacení, od 12. 9. 2022 do zaplacení, od 30. 11. 2022 do zaplacení, od 14. 2. 2023 do zaplacení, od 11. 4. 2023 do zaplacení, od 30. 10. 2025 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení, od 10. 4. 2024, od 2. 5. 2024 do zaplacení, a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky návrhem podaným s odůvodněním, že žalovaná třináctkrát použila vozu MHD, který provozuje žalobkyně, bez platné jízdenky. Žalovaná nezaplatila jízdné, ani přirážky k jízdnému, ačkoliv jí žalobkyně adresovala výzvu k úhradě dlužných částek.
2. Žalobkyně vyjádřila v návrhu ve věci samé souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná strana, ač řádně obeslána, na dotaz, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nijak nereagovala, ač byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat její souhlas. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud má z hlášenek o porušení smluvních přepravních podmínek za zjištěné, že žalovaná v žalobou správně popsaných dnech celkem třináctkrát užila jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozovaného žalobkyní, neuhradila jízdné a byla kontrolována revizorem žalobkyně. Žalované tak bylo vyúčtováno jízdné v ceně 30 Kč za každou jízdu a přirážka k jízdnému 1 500 Kč za každou jízdu. Žalovaná uvedené částky dosud neuhradila.
4. Žalovaná tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázala platnou jízdenkou, nesplnila povinnost uloženou jí v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaná cestovala vozem dopravního podniku bez platné jízdenky celkem v 13 případech.
5. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni přirážky k jízdnému ve výši 19 500 Kč a jízdné ve výši 390 Kč. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni též úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, jdoucí ode dne následujícího po dni přepravní kontroly.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 615 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 400 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 315 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů