Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč se úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 17.6.2024 do zaplacení, to vše do patnácti dní poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
Odůvodnění
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu z 3. 9. 2024 žádal žalobce na žalovaném zaplacení 16 000 s úrokem prodlení, z titulu dluhu z úvěru, a alternativně pro případ shledání úvěrové smlouvy za neplatnou, práva na vydání bezdůvodného obohacení z (neplatné) smlouvy o úvěru, na základě níž právní předchůdce žalobce (ViaSMS s.r.o.) poskytl žalovanému 10 000 Kč, které žalovaný nevrátil. Věřitel postoupil pohledávku žalobci, který žalovaného marně vyzval k vydání této částky.Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Na základě obsahu spisu soud neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Za situace, kdy soud považoval nárok za prokázaný, věc projednal a rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti.Dne 21. 10 2023 zaslal věřitel na účet žalovaného (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 8) částku 10 000 Kč. Věřitel pohledávku postoupil žalobci, což žalovanému oznámil. Poskytnutou částku nevrátil žalovaný ani do 16.6.2024. Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval.Po právní stránce soud věc posoudil takto.V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce, na nějž byla pohledávka podle § 1879 občanského zákoníku postoupena, poskytl žalovanému 10.000,-- Kč, které žalovaný nevrátil ani po uplynutí lhůty k vrácení, a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení a na úrok z prodlení za dobu následující po uplynutí přiměřené doby od poskytnutí peněz do zaplacení, ve výši dané § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 800 Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu), za něž dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“, náleží odměna 300 Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč za jeden úkon celkem ve výši 3 krát 300 Kč, tj. 1 200 Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 800,-- Kč činí celkem 2 252 Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.