Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 675 Kč s úrokem z prodlení 12,75% ročně z částky 11 375 Kč od 4.8.2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 373 Kč do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
Odůvodnění
1. Návrhem ze dne 7.1.2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky, neboť žalovaný je provozovatelem vozidla s objemem válců nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 a neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Tím porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a žalobkyni vznikl dle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek tvořený součinem počtu dní porušování povinnosti a denní sazby dle druhu vozidla.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, žalovanému se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou, soud jej proto usnesením zrušil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání.
3. Ze spisu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení 11.375,-- Kč jako příspěvku za provozování vozidla r. z. [Anonymizováno] v období od 3.10.2023 do 25.3.2024 bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla do 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl následně o zaplacení částky upomínán a před podáním žaloby byl ještě jednou vyzván.
4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, platí, že nestanoví-li tento zákon jinak: a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s přesně vymezenými výjimkami; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
5. Podle § 4 odst. 1 cit. zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5).
6. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců od 1.850 cm3 do 2.500 cm3 65,-- Kč. Podle § 2a cit. vyhl. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona činí 300 Kč.
7. V daném případě žalovaný provozoval vozidlo se zdvihovým objemem válců od 1.850 cm3 do 2.500 cm3 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po dobu 175 dní, vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 175 krát 65 Kč (11 375 Kč) a k tomu náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300,-- Kč. Celkem měl žalovaný povinnost zaplatit 11 675 Kč, které dluží. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil ani přes výzvu, má povinnost hradit též úroky z prodlení v zákonné výši z této částky. Soud žalobě vyhověl. Nutno dodat, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a jíž předložených listinných důkazů.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800,-- Kč a náklady právního zastoupení. Při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“. Žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 1-000,-- Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 advokátního tarifu), na režijní paušál ve výši 3 krát 100,-- Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), navýšení o DPH v částce 273,-- Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2.373,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.
9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.