Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 76 085,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 76 085,80 Kč od 1.3.2025 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou soudu podanou dne 30.4.2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 76 085,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 76 085,80 Kč od 1.3.2025 do zaplacení a 19 850,90 Kč na nákladech řízení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno],) se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 31.3.2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 76 085.80 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 28.2.2025. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 76 085,80 Kč a splatností dne 28.2.2025. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [č. účtu], kdy původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i předžalobní upomínkou odeslanou dne 14.3.2025. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 76 085,80 Kč nejpozději splatných dne 28.2.2025, kdy dokládá žalobkyně pouze poslední splatnou fakturu, z důvodu jejich velkého počtu, které byly žalovanému zaslány. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje posouzení části jistiny žalované částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kdy k prokázání skutečnosti, že žalovaný je majitelem účtu navrhuje dotaz na banku žalovaného Air bank a.s., kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [č. účtu] k datu uzavření smlouvy 31.3.2023.
2. Žalovaný podal odpor proti vydanému platebnímu rozkazu s tím, že žádal zamítnutí žaloby, případně navrhoval přerušení řízení od doby rozhodnutí finančního arbitra, ke kterému podal návrh na řešení sporu s původním věřitelem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalovaný připojil i návrh finančnímu arbitrovi i návrh na smír, který zasílal [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] jako zástupci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy požadoval vyplacení částky 11 401,51 Kč jako bezdůvodného obohacení na svůj účet, což představuje rozdíl mezi částkou 299 809,31 Kč, kterou uhradil [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a částkou 288 407,80 Kč, kterou od [Anonymizováno] [Anonymizováno] načerpal. Uváděl, že nebyla řádně zkoumána věřitelem jeho úvěruschopnost , že smlouva nebyla uzavřena platně pro nedostatek kontraktačního procesu prostředky elektronické komunikace na dálku a nadto i že je smlouva nemravná při úrokové sazbě 146,949% a RPSN 299,98%, žalovaný smlouvu uzavřel v tíživé životní a finanční situaci, kdy měl sjednáno několik nebankovních úvěrů, které není schopen splácet, dostal se do dluhové pasti, ze které se snaží za pomoci Člověka v tísni najít cestu ven.
3. Žalobkyně na výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu nereagovala. Žalovaný byl rovněž vyzván podle § 118a občanského soudního řádu, kdy uvedl, že dne 31.3.2023 se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako spotřebitel uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se společnost zavázala poskytnou mu úvěrový limit na 40 000 Kč a na základě této smlouvy žalovanému bylo postupně vyplaceno 288 407,80 Kč, přičemž žalovaný na tuto smlouvu postupně zaplatil 299 809,31 Kč, tím došlo k přeplacení jistiny o 11 401,51 Kč. Žalovaný nárok neuznává, navrhuje zamítnutí žaloby, vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy má za to, že jde o nárok na vypořádání, resp. vrácení bezdůvodného obohacení. Neplatnost je dána vedle samotného nedostatku právního jednání samotného dále dvěma skutečnostmi, a to hrubým rozporem parametrů úvěrových smluv s dobrými mravy, a nesplněním povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v době sjednání smlouvy nedokázal správně vyhodnotit svoje možnosti a ani podmínky velmi složitě konstruované smlouvy, kdy na rizika spojená s plněním smluvních závazků při jejím uzavírání nebyl nikterak upozorněn a zcela selhalo odborné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dále považuje žalobce za spornou i samotnou skutečnost, zda úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena. S ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu žalovaný vůbec uzavřel a v jakém textovém znění. Mechanismus popsaný věřitelem nezajišťuje, že dochází opravdu k podpisu té totožné smlouvy ve znění zaslané další dokumentace, která byla klientovi doručena na e-mail. Klient posílá jakousi verifikační platbu nejspíš s variabilním kódem věřiteli, nicméně samotná smlouva není opatřena žádným podpisem spotřebitele ani jiným verifikátorem prokazující autentizaci a odsouhlasení smlouvy spotřebitelem. Zda je předložená verze smlouvy shodná s verzí smlouvy, která měla být klientem schválena v jakémsi rozhraní, však věřitel nedoložil. Samotná smlouva (vše dále uvedené platí pro obě smlouvy, prvotní i navýšení) dokonce není podepsána ani samotným věřitelem, pouze je do ní vložen obrázek s podpisem věřitele, nikoli však podpis elektronický, který by odpovídal požadavkům níže uvedeného nařízení. Smlouva není podepsána žádným ze subjektů. Podle článku 26 nařízení 910/2014 ES (dále jen „eIDAS“) musí zaručený elektronický podpis splňovat nařízením stanovené požadavky, kdy žalobkyně neprokázala, že mezi věřitelem a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy, a to právě v takovém znění, v jakém úvěrovou smlouvu žalobkyně předkládá. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. Sjednání smluv probíhalo prostřednictvím webu věřitele, tento mechanismus však věřitel popisuje jen mlhavě a neprůkazně. Jedná se o adhezní, formulářovou smlouvu, ve které neměl žalovaný možnost podílet se na úpravě smluvních podmínek. Rozpor smlouvy s dobrými mravy je dán nepřiměřeně vysokou sazbou RPSN 299,98 %, když obvyklá RPSN revolvingových úvěrů činila v době uzavření smlouvy 15,42% ročně. Neplatnost smlouvy je dána v souladu se závěry rozhodnutí Evropského soudního dvora sp. zn. C-377/14 ze dne 21.4.2016 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., dále viz aktuální rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 47 Co 77/2023-200 ze dne 16.5.2023, jímž bylo shledáno, že ujednání o úroku není oddělitelné právní jednání a takovou smlouvu je tak nutno považovat za neplatnou jako celek. Kromě toho, že původní věřitel poskytuje úvěry za velmi vysokou odměnu, plnění si dále zajišťuje dalšími sankcemi, které jsou při svém kumulativním uplatnění pro spotřebitele likvidační a při okamžitém zesplatnění úvěru nemůže být v silách spotřebitele dostát jejich úhradě, například jde o poplatek z prodlení 250 Kč, který se každý měsíc přičítá k minimální splatné měsíční částce. Celkově je smlouva konstruována tak, že není jasné, jak vysoké jsou měsíční splátky, spotřebitel je v nejistotě a v ohrožené pozici. V předkládané smlouvě chybí některé informace, jak je uvádí zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v § 106. Daná ustanovení o výši nákladů spojených s vymáháním, zdaleka převyšují skutečně rozumně očekávané vynaložené náklady, a účelově tak obchází omezení výše smluvních pokut a mají tak být posuzována v intencích § 122 odst. 1 písm a) tohoto zákona. Postup věřitele, který posuzoval úvěruschopnost spotřebitele pouze na základě ničím nepodložených prohlášení spotřebitele je v rozporu s požadavkem zjištění schopnosti spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a rozsudek ze dne 18.12.2014 ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] k výkladu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, transponované do českého zákona o spotřebitelském úvěru, kdy „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“. Judikatorně je najisto postaveno, že věřitel musí vyvinout maximální úsilí k získání těchto informací (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015). K uzavření smlouvy pak stačilo pouze doložit doklad totožnosti, výpis z bankovního účtu, nebyly prověřovány výdaje žalovaného, jeho závazky nebo počet žalovaným vyživovaných osob. Ohledně úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení by se měl počátek běhu promlčecí doby vydání bezdůvodného obohacení v souladu s rozhodnutím Nejvyšší soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 datovat ode dne, kdy bylo postaveno najisto kolik a jak má být hrazeno, protože až od tohoto okamžiku došlo k prodlení, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Žalovaný žádá o náhradu nákladů řízení jakožto nezastoupený účastník a pokud by i přes výše uvedené soud žalobkyni nárok hodlal přiznat, pak aby jej nepřiznával podle § 150 o. s. ř. z důvodů zvláštního zřetele hodných, pokud nějaké vzniknou, protože nepřiznání nákladů řízení nijak nezasáhne do finanční sféry žalobkyně, zatímco žalovanému by způsobilo ještě tíživější následky.
4. Z úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 31.3.2023 bylo zjištěno, že v ní žalovaný souhlasí s uzavřením úvěrové smlouvy s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] úvěrová instituce oprávněná k výkonu činnosti na základě oprávnění od maltského finančního úřadu, číslo oprávnění [Anonymizováno], zapsaná v maltském obchodním rejstříku pod tímto registračním číslem a číslem oprávnění, sídlem[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], kdy měl být upraven revolvingový úvěr na dobu neurčitou se splatností 15 dnů od data výpisu, úvěrový limit byl uveden 40 000 Kč, první čerpání )věru 30 000 Kč, minimálně mělo být hrazeno 13% z čerpané částky nebo 1 000 Kč, je-li to částka vyšší. Výpůjční úroková sazba je 146,949% ročně z nesplaceného úvěru, RPSN 299,98%, celková splatná částka 71 838,95 Kč, úvěr měl být na jeden rok od prvního čerpán, úvěr měl být splácen počínaje prvním měsícem po prvním čerpání stejnými měsíčními platbami. Poplatek z prodlení 250 Kč měl být účelně vynaloženým nákladem při prodlení s jakoukoli splátkou, denní úrok 0,4026%. Smlouva nebyla podepsána, ovšem žalovaný předložil smlouvu téhož znění, evidentně v tomto znění uzavřena byla. Předložena byla i sjetina v angličtině nazvaná žádost o úvěr. Dále byly předloženy nepodepsané listiny nazvané jako dodatky o navýšení úvěrového limitu ke smlouvě o revolvingovém úvěru uzavřená 15.10.2023, kde je uvedeno, že se navyšuje úvěrový limit na 49 000 Kč, dále z 26.4.2024 o navýšení úvěrového limitu na 56 000 Kč. Listiny nebyly podepsány. Předložena byla i nepodepsaná Standardní informace o spotřebitelském úvěru ke smlouvě o úvěru na 40 000 Kč, Standardní podmínky úvěrové smlouvy platné pro klienty v České republice, faktury na požadovanou úhradu, listiny nazvané external payout jakožto jakési sjetiny z nějakého systému bez výpovědní hodnoty, sjetinu jakýchsi pohybů v českých korunách a nepodepsané oznámení o postoupení pohledávky ze strany [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vůči žalovanému. Žalobkyně předložila smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek uzavřenou dne 27.1.2020, z níž bylo zjištěno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] identifikovaná stejným identifikačním číslem a adresou sídla jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], měla postupovat žalobkyni po dobu 24 měsíců od uzavření smlouvy své nesplácené pohledávky z úvěrů, ta je měla platit, pohledávky měly postupovány v datových souborech měsíčně, kdy o postoupení pohledávek měla být v souladu s přílohou vyhotovována listina o převodu v listině uvedených pohledávek, dodatek č. 2 k této smlouvě z 18.11.2021 o prodloužení smlouvy na dalších 24 měsíců. Předložena byla i listina bez bližšího označení v listině obsahující jméno, příjmení a rodné číslo žalovaného s částkou 76 082,80 Kč, kterou žalobkyně externě v připojených důkazech pojmenovala seznam, přičemž ale z této listiny není vůbec patrné čeho konkrétně a ze kdy by měla být součástí, a k tomu žalobkyně přes výslovnou výzvu soudu, ačkoli k navržení důkazů o postoupení byla vyzvána soudem podle § 118a občanského soudního řádu, ničeho nedoplnila. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeným dopisem zaslaným 14.3.2025 vyzýval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě 92 347,80 Kč do tří dnů s upozorněním na případné vymáhání pohledávky soudně při nezaplacení.
5. Žalovaný předložil výpisy ze svých účtů a potvrzení bank o úhradách k prokázání svých tvrzení o příchozích úhradách od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a odchozích úhradách vůči této společnosti6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená ( § 1970 obč. zák.).7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, ač byla k plnění povinnosti důkazní ke svým žalobním tvrzením soudem vyzvána podle § 118a občanského soudního řádu, kdy byla i poučena o negativních následcích neunesení břemene důkazního, tvrzení o postoupení tvrzené pohledávky z původního tvrzeného věřitele na žalobkyni, kdy sice byly předloženy smlouva o opakovaném postoupení a smlouva o prodloužení doby jejího trvání, nebyla však předložena listina o převodu konkrétní pohledávky za žalovaným, kdy za tuto nelze považovat pouhý jeden řádek bez bližšího identifikace listiny obsahující jméno, příjmení a rodné číslo žalovaného s částkou 76 082,80 Kč, byť jej žalobkyně externě v seznamu připojených důkazů pojmenovala jako seznam. Rovněž nepodepsané oznámení o postoupení pohledávky ze strany [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vůči žalovanému neprokazuje postoupení pohledávky. Žalovaný soudu předložil smlouvu o úvěru a dodatek o navýšení úvěrového limitu na 56 000 Kč, tyto byly obsahově shodné s tím, co předložila žalobkyně, lze tedy dospět k závěru, že toto tvrzení o existenci smlouvy bylo prokázáno. Parametry smlouvy o úvěru jsou podrobně uvedeny v první větě odstavce 4. tohoto odůvodnění. Prokázáno však přes výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu nebylo ani tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného a poskytnutí úvěru za situace, kdy nebyly důvodné pochybnosti o této schopnosti splácet. Žalobkyně pak neprokázala tvrzení o poskytnutí částky 76 085,80 Kč, kterou jí žalovaný podle jejích tvrzení nevrátil, když tvrdila, že mu poskytla tuto částku a má na ni nárok při zohlednění plnění žalovaného. Důkazy předložené žalobkyní nazvané faktura, external payout ani sjetina jakýchsi pohybů v českých korunách nemají vypovídací hodnotu o tom, kolik a kdy bylo hrazeno žalovanému z uvedené úvěrové smlouvy. Naopak to byl žalovaný, kdo tvrdil a bankovními výpisy a potvrzeními prokazoval, kolik mu bylo vyplaceno a kolik uhradil, kdy rozdíl mezi vyplacenými 288 407,80 Kč a zaplaceními 299 809,31 Kč představuje 11 401,51 Kč na straně původního věřitele.8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle ustanovení § 2395 a násl., § 1968 a násl., občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Da § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, když se žalobkyni přes výzvu soudu s poučením o následcích nečinnosti nepodařilo unést svou procesní povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve vztahu k aktivní legitimaci žalobkyně. Bylo sice prokázáno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] poskytla žalovanému částku celkem 288 407,80 Kč na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru a žalovaný vrátil částku 299 809,31 Kč, ovšem žalobkyně neprokázala postoupení této pohledávky na žalobkyni. I kdyby žalobkyně postoupení a tím aktivní legitimaci ve sporu prokázala, soud má za to, že ani tak by žalobě nevyhověl. Žalobkyně sama neprokázala uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, to za ni učinil žalovaný, když předložil stejnou smlouvu jako žalobkyně, a neprokázala ani poskytnutí částky 76 085,80 Kč. Byť žalobkyně navrhovala dotázat se na majitele účtu banky, kam měla posílat peníze, důkazy k poskytnutí nenavrhla, soud žalobkyní předložené external payout nepovažuje za důkazy výplaty peněz žalovanému. Zde ale nastoupil žalovaný a prokázal bankovními výpisy a potvrzeními, že mu bylo vyplaceno původním věřitelem 288 407,80 Kč a on že původnímu věřiteli uhradil 299 809,31 Kč, kdy rozdíl představuje 11 401,51 Kč na straně původního věřitele. Soud by v případě prokázání aktivní legitimace žalobkyně hodnitl uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou a to hned ze dvou důvodů, jednak pro nemravnost, kdy dává za pravdu žalovanému v tom, že parametry smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy a úrok nelze jako takový oddělit od ostatního obsahu smlouvy, protože by původní věřitel peníze žalovanému bezúročně či s menším úrokem neposkytl, kdy navíc skutečně žalovaný nemá možnost se s tímto věřitelem dohodnout na běžných úrocích. Druhým důvodem absolutní neplatnosti smlouvy je postup původního věřitele v rozporu s § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně nedoplnila tvrzení ani důkazy k tomu, že původní věřitel postupoval při poskytnutí úvěru podle uvedených zákonných ustanovení. V případě uvedené absolutní neplatnosti by soud posuzoval zjištěný skutkový stav (zjištěný díky žalovanému, nikoli žalobkyni) jako bezdůvodné obohacení, kdy však toto vzniklo na straně původního věřitele. Protože žalobkyně svým procesním povinnostem nedostála, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.9. Pro úspěch žalovaného ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu nezastoupeného účastníka, tedy přiznal mu paušální náhradu nákladů řízení v souvislosti s úkony, které v řízení činil, tedy po 450 Kč za seznámení se s věcí a podání odporu proti platebnímu rozkazu, kdy tyto úkony byly účelné a lze jejich náhradu po neúspěšné protistraně požadovat. Za doplnění k výzvě soudu náhradu přiznána nebyla, protože nelze žalobkyni přičítat k tíži to, že odporu nebyl podán jako perfektní a bylo vyžadováno po žalovaném jejich doplnění. Povinnost k úhradě 900 Kč soud stanovil žalobkyni se lhůtou tří dnů ode právní moci rozsudku.