Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 10 000 Kč od 20.8.2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku, tj. aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci dalších 3 600 Kč se zákonným úrokem ve výši 11,5% ročně z částky 3 600 Kč od 20.8.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 256 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou k soudu dne 27.4.2026 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení 10 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 500 Kč od 16.10.2025 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 15.9.2025 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému 7 500 Kč, které měl splatit do 15.10.2025 spolu se smluvním úrokem 2 700 Kč, což neučinil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www. [Anonymizováno]. [adresa] 500 Kč poskytla žalobkyně žalovanému dne 15.9.2025 na jeho účet č. [č. účtu].
2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu bez nařízení jednání, když předtím o tomto postupu obě účastnice sporu vyrozuměl.
3. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z listin v něm založených, které soudu předkládala žalobkyně. Z potvrzení o provedené platbě vyplynulo, že žalovaný obdržel od žalobkyně dne 15.9.2025 částku 7 500 Kč na účet č . [č. účtu].
4. Soud má za to, že žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla celkem částku 7 500 Kč. Nárok žalobkyně soud kvalifikuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 občanského zákoníku. Soud nepovažuje za platné ujednání úvěrové smlouvy, a to pro lichvu (výše úroku je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, když poplatek představuje roční úrok 438%). Dále je zjevné, že žalobkyně řádně ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru nepřezkoumala úvěruschopnost žalovaného.
5. S tímto právním názorem soud žalobkyni seznámil, a ta následně částečně vzala žalobu zpět, když v rozsahu tohoto zpětvzetí soud řízení zastavil dle § 96, odst.1-4 občanského soudního řádu. Soud žalobě vyhověl ve zbytku, tj. co do vyplacené jistiny, tj. částky 7 500 Kč. Žalobkyně má vedle nároku na vrácení poskytnuté částky též nárok na úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, nař. vl. 351/2013 Sb.). Žalobě tak bylo vyhověno co do částky 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla úspěch v do 74%, neúspěch do 26%, rozdíl v její prospěch činí 48%, soud jí proto přiznal 48% náhrady nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta za právní služby -při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobkyně má nárok na odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) – 3 x 400 Kč, na režijní paušál ve výši 3 x 100 Kč, navýšení o 21 % DPH 181,50 Kč, celkem 2615Kč, z toho 48% činí 1 256 Kč.