Výrok
I. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci 19 556,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 19 556,69 Kč od 13.1.2024 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku, tj. aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci dalších 18 191,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 18 191,58 Kč od 13.1.2024 do zaplacení, se žaloba z a m í t á.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 37 748,27 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 14.7.2023 mezi věřitelem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalovaným. Dne 14.7.2023 poskytovatel úvěru uzavřel se žalovaným smlouvu prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na nichž se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, byl mu zde vytvořen uživatelský účet. Žalovaný prostřednictvím těchto webových stránek odsouhlasil znění smlouvy o úvěru a čerpal částku 37 803,27 Kč na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Splatnost úvěru byla sjednána dne 12.1.2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným žalobce, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, přestože ho k tomu žalobce vyzval.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán.
3. Žalobce byl soudem vyzván, aby doložil, z jakých dokladů zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jakou částku a kdy vyplatil žalovanému a jaké částky a kdy žalovaný vrátil. Vzhledem k tomu, že soud zprávou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 24.11.2024 ověřil, že pod variabilním symbolem [var. symbol] nebyly na účtu [č. účtu] evidovány žádné přijaté platby, byl žalobce opětovně vyzván, aby tyto platby doložil.
4. Žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že při zkoumání úvěruschopnosti vycházel z údajů z veřejně dostupných databází. Ohledně dle smlouvy poskytnutých plateb, uvedl, že šlo o 2 platby, a to 25 000 Kč ze dne 14.7.2023 pod variabilním symbolem [var. symbol] a dne 11.9.2023 částka 3 300 Kč pod týmž variabilním symbolem. Žalovaný na úhradu dluhu z uzavřené smlouvy zaplatil dne 22.8.2023 částku 3 629,45 Kč, dne 8.12.2023 částku 3 555,86 Kč, dne 4.1.2024 částku 3 Kč, dne 10.1.2024 částku 1 500 Kč, celkem 8 688,31 Kč. Krom toho žalovaný před podáním žaloby uhradil dalších 55 Kč.
5. Postupní smlouvou společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobce, postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem.
6. Soud posoudil zjištěné skutečnosti podle § 1970, 1895 a 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dospěl k těmto závěrům: uzavření smlouvy o úvěru ze dne 14.7.2023 nebylo v řízení prokázáno, neboť žalobce nepředložil soudu žádný důkaz o tom, že žalovaný při sjednávání smlouvy na webových stránkách [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] se zněním smlouvy o úvěru tak, jak je soudu předkládána (a ne např. se zněním jiném). V řízení bylo prokázáno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odeslala na bankovní účet žalovaného 25 000 Kč dne 14.7.2023 a dne 11.9.2023 částka 3 300 Kč. Smlouvu soud považuje smlouvu za neplatnou i s ohledem na ust.§ 87, odst.1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když žalobce nedoložil řádné přezkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud považuje poskytnutí uvedené částky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2993 o. z., které byl povinen vrátit. Žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel 28 300 Kč, vrátil ke dni podání žaloby 8 743,31 Kč, nárok žalobce byl důvodný pouze do částky rozdílu, tj. 19 556,69 Kč a dále zákonných úroků z prodlení, v této části bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla zamítnuta.
7. S ohledem na částečnou úspěšnost žalobce dle § 142, odst.2 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ( úspěšnosti přibližně 50%).