Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci 44 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 44 000 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 2 091,22 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení 44 000 Kč s přísl. s tím, že mezi jeho právním předchůdcem [právnická osoba] a žalovaným byla dne 4.7.2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na hotovosti 46 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti se smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit žalobci 48 254 Kč jako kapitalizované úroky, poplatek za zpracování zápůjčky a službu komfortního splácení, vše v 18 měsíčních splátkách po 5 237 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.4.2024 postoupena na žalobce a ke dni postoupení činila 121 990,12 Kč. Žalovaným bylo zaplaceno pouze 2 000 Kč.
2. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp.zn. 9 P 63/2012 bylo zjištěno, že žalovaný byl rozsudkem ze dne 7.3.2012 omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že není způsobilý nakládat movitým a nemovitým majetkem, jehož reálná hodnota převyšuje 500 Kč. Rozsudkem ze dne 28.12.2016 byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý nakládat s majetkem a zavazovat se k plnění nad rámec běžných záležitostí každodenního života a udělovat souhlas k nikoli běžným zdravotním úkonům, jeho opatrovníkem byl jmenován [jméno FO]. Usnesením ze dne 9.10.2017 byl opatrovníkem žalovaného jmenován [jméno FO]. Rozsudkem ze dne 27.5.2019 bylo omezení svéprávnosti žalovaného prodlouženo na dobu 5 let, opatrovníkem byl jmenován [jméno FO].
3. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznické karty ze dne 4.7.2022 bylo zjištěno, že jako žadatel je uveden žalovaný, je uveden jeho příjem 7 776 Kč – invalidní důchod, další čisté příjmy domácnosti 27 000 Kč, v běžných výdajích je uvedeno interní splátky PF 2 570 Kč.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že jako úvěrující je uveden [právnická osoba], jako úvěrovaný žalovaný, úvěrovaná částka 46 000 Kč, když se jedná o refinancování dřívější smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ve výši 9 092 Kč, zákazníkovi vyplaceno 36 908 Kč. Zákazník se zavázal krom částky 46 000 Kč zaplatit dalších 48 254 Kč v 18 splátkách po 5 520 Kč měsíčně.
5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že zaplaceno bylo dvakrát 1 000 Kč, a to 1.8.2022 a 23.8.2022.
6. Usnesením ze dne 23.1.2025 byl žalobce vyzván, aby doložil, z jakých konkrétních důkazů zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdo jako zástupce [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvu uzavíral, jaká částka a komu byla vyplacena a kdy a kým byly uhrazeny splátky úvěru.
7. Podáním ze dne 27.2.2025 žalobce nedoložil žádné další požadované doklady, než které byly přiloženy k žalobě, doplnil skutková tvrzení tak, že vycházel z příjmu žalovaného 34 776 Kč.
8. Ze zprávy ČSSZ Praha ze dne 10.6.2025 bylo zjištěno, že v dubnu a květnu 2022 měl žalovaný důchod 7 509 Kč, v červnu 7 805 Kč.
9. Soud žalovaného předvolal k jednání a vyslechl jej a zjistil, že jeho vyjadřování i chování je zjevně velice jednoduché, nemá ani ponětí o cenách běžných věcí, neví ani, jaká částka mu chodí na důchodu, jediné finanční operace, které popsal, bylo, že mu [Anonymizováno] (zjevně opatrovník) dá dvacetikorunu, on ji dá v obchodě a dostane za ni papírky (evidentně filtry). I navenek bylo jeho chování nepřehlédnutelně jednoduché, celou dobu své výpovědi se bavil tím, že cvrnkal o mikrofon a bavilo ho, že se tento pak kývá ze strany na stranu.
10. Opatrovník žalovaného [jméno FO] Fiťar při jednání dne 2.7.2025 uvedl, že smlouvu uzavřel on s manželkou, telefonicky kontaktovali zástupce [Anonymizováno], byli v tísni, on k nim přišel, byl u toho žalovaný, agent [Anonymizováno] ho viděl. [adresa] 000 Kč si půjčovali na jídlo a oblečení, agentovi [Anonymizováno] řekli, že to musí napsat na žalovaného, protože oni jsou zadluženi, dluhy mají oba tedy pan [jméno FO] i jeho manželka všude, ani neví, v jaké souhrnné výši. Posléze opatrovník svoji výpověď změnil a popíral, že by peníze z tohoto úvěru převzal, a předkládal doklad o jiném údajně svém úvěru, který je již splacen. Předložil ale kartu splátek opět na jméno žalovaného, úvěr č.[hodnota] na 15 000 Kč, poslední splátka 9 092 Kč.
11. Při jednání dne 11.9.2025 soud vyslechl jako svědka [jméno FO], obchodního zástupce [Anonymizováno] [Anonymizováno], který po nahlédnutí do smlouvy, která je předmětem tohoto sporu, potvrdil, že ji sepisoval. Svědek potvrdil, že poznává, nikoli ale na 100 % osobu sedící v jednací síni ([jméno FO]), měl ho za pana [jméno FO], domnívá se, že právě s tímto člověkem smlouvu sjednával a jemu předával peníze na hotovosti.
12. Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že smlouva uzavřená dne 4.2.2022 je neplatná, a to z mnoha důvodů. Předně ve smlouvě uvedený úvěrovaný žalovaný [Jméno žalovaného] je, a ke dni uzavření smlouvy byl, omezen ve svéprávnosti tak, že nebyl oprávněn k úkonům hodnotově převyšujícím 500 Kč, jakýkoli úkon převyšující hodnotově 500 Kč, který by učinil, je neplatný. I kdyby pan [jméno FO] svéprávný byl, smlouva by byla neplatná ve smyslu ust. § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dostatečným způsobem nebyla posouzena úvěruschopnost žalovaného, jehož jediným příjmem byl invalidní důchod ve výši 7 509 Kč, po sjednané splátce 5 520 Kč měsíčně by žalovanému zbývalo k úhradě veškerých životních potřeb, tedy bydlení, stravy, ošacení, hygieny, léků a pod 1 989 Kč měsíčně, tj. 66 Kč na den. Částka 27 000 Kč označená v žádosti jako další čisté příjmy domácnosti, krom toho, že není vůbec doložena, není pro posouzení úvěruschopnosti vůbec relevantní, i kdyby doložena byla. Krom toho nebylo vůbec prokázáno, že smlouvu uzavřel žalovaný, z dokazování vyplynulo, a lze to mít za prokázáno, že smlouvu ve skutečnosti uzavřel opatrovník žalovaného [jméno FO]. Opatrovník to nejprve ve své výpovědi sám zcela jednoznačně potvrdil, včetně toho, že finanční prostředky získané na základě smlouvy osobně od obchodního zástupce [právnická osoba] převzal, posléze svou vlastní výpověď začal zpochybňovat a snažil se dokládat, že mluvil o jiném svém vlastním úvěru, který má splacen. Předložil ale doklad o splacení dluhu ze smlouvy č. 238263323, která byla ale rovněž uzavřena na jméno žalovaného, a shodou okolností k jejímu konečnému uhrazení tzv. konsolidací zaplacením částky 9 092 Kč, která pocházela z úvěru, který je předmětem tohoto sporu. Z toho vyplývá, že obě smlouvy uzavřel [jméno FO], který získal i veškeré finanční prostředky z těchto smluv pocházející, tedy i zbývající částku na hotovosti 36 908 Kč. Otázkou zůstává, zda obchodní zástupce [Anonymizováno] [Anonymizováno] předal [jméno FO] peníze vědomě, či zda se nechal oklamat, a domníval se, že smlouvu uzavírá s [jméno FO] a peníze předává jemu, a přitom je předal [jméno FO], který se za [jméno FO] vydával. Soudu se jeví jako pravděpodobnější varianta druhá, neboť pokud by zástupce uzavřel smlouvu vědomě a jen formálně s [jméno FO], protože [jméno FO] s manželkou jsou zadluženi, musel by vědět, že ani [Jméno žalovaného] nesplňuje podmínky pro poskytnutí úvěru při příjmu 7 509 Kč měsíčně. Nelze rovněž uvěřit, že by někdo předal tak vysokou finanční částku osobě, na které je omezení ve svéprávnosti tak markantní jako na [jméno FO] [Anonymizováno]. Z uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl. Je nesporné, že na úkor [Anonymizováno] [Anonymizováno], potažmo žalobce došlo k bezdůvodnému obohacení, ale takto se obohatil [jméno FO] a nikoli žalovaný [Jméno žalovaného].
13. Žalobce ve věci nebyl úspěšný, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení