Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.500,-- Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 10.6.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 3.921,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 2.979,-- od 10.6.2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.261,-- Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě žalobce vyplatil žalované na její účet částku 10.500,-- Kč, a to dne 10.5.2023, úvěr byl splatný dne 9.6.2023, vedle částky 10.500,-- Kč se žalovaná zavázala uhradit též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.840,-- Kč a poplatek 110,-- Kč za službu „Klidné spaní“ a poplatek 29,-- Kč za službu „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] “. Vhledem k prodlení žalované požaduje žalobce též smluvní pokutu ve výši 942,87 Kč. Z dlužné jistiny a poplatků požaduje žalobce též zákonný úrok z prodlení.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, následně byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.
3. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z listin v něm založených, které soudu předkládal žalobce. Z těchto listin vyplynulo, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru, poskytl jí částku 10.500,-- Kč.
4. Soud má za to, že smlouvu o úvěru je třeba hodnotit jako smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Tento rozpor spočívá v její lichevní povaze – žalovaná obdržela 10.5.2023 částku 10.500,-- Kč, měsíc nato má zaplatit částku 13.479,-- Kč. Poplatek tak vlastně představuje skrytý úrok, a to ve zcela absurdní výši. Soud proto nárok žalobce kvalifikuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10.500,-- Kč, v této části žalobě vyhověl, ve zbytku považuje žalobu za nedůvodnou, v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl větší úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, tj. v rozsahu rozdílu mezi procentuálním úspěchem a neúspěchem, žalobce byl úspěšný z 78 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení z 56 %. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši 800,-- Kč, odměna advokáta podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) – 3 x 300,-- Kč, na režijní paušál ve výši 3 x 100,-- Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 252,-- Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2.252,-- Kč. Žalobce má nárok pouze na 56 % těchto nákladů, tj. na částku 1.261,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.