4 C 251/2025

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uvedli, že s žalovaným uzavřeli smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání, předmětem byl nebytový prostor o výměře 62 m2 v 1. NP budovy č.p. [Anonymizováno] v [adresa], v k.ú. [adresa]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1.9.2022 do 31.8.2027. Nájemné bylo sjednáno ve výši 12.000,-- Kč/měsíc + záloha 3.000,-- Kč/měsíc za služby. Nájemné i zálohy na služby byly splatné do 5. dne v měsíci. Dodatkem č. 1 ze dne 13.1.2023 došlo ke změně předmětu nájmu, a to na nebytové prostory v 1. NP a bytovou jednotku v 2. NP budovy č.p. [Anonymizováno] v [adresa] v [Anonymizováno], nájem byl sjednán ve výši 25.000,-- Kč/měsíc. Na základě ústní dohody byl od 1.12.2024 předmět nájmu opětovně upraven, předmět nájmu tvořily nebytové prostory v 1. NP a technická místnost dané budovy, nájem byl sjednán ve výši 13.500,-- Kč/měsíc (12.000,-- Kč nebytový prostor, 1.500,-- Kč technická místnost). Předmět nájmu byl dále upraven od 1.3.2025, žalovaný přestal užívat technickou místnost, nájemné tak činilo 12.000,-- Kč/měsíc. Pro případ prodlení s hrazením nájemného byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně. Žalovaný přestal nájemné hradit, byl o zaplacení urgován, naposledy výzvou ze dne 4.6.2025, kdy byl současně upozorněn na to, že porušuje nájemní smlouvu zvlášť závažným způsobem, což odůvodňuje ukončit nájem výpovědí bez výpovědní doby. Žalovaný nájem neuhradil, byla mu proto dána výpověď bez výpovědní doby, výpověď byla doručena dne 25.6.2025. Dluh žalovaného tvoří dlužné nájemné za červen 2024 ve výši 3.000,-- Kč, neuhrazené nájemné za červenec 2024 až listopad 2024 ve výši 125.000,-- Kč (5 x 25.000,-- Kč), neuhrazené nájemné za prosinec 2024 až únor 2025 ve výši 40.500,-- Kč (3 x 13.500,-- Kč), a neuhrazené nájemné za březen 2025 až 26.6.2025 ve výši 46.000,-- Kč (3 x 12.000,-- Kč + 10.000,-- Kč jako poměrná část za červen – 25 dní). Žalovaný rovněž dluží na neuhrazené faktuře ze dne 20.3.2025 č. [hodnota] ve výši 11.509,91 Kč (jde o vyúčtování služeb za rok 2022). Pokud jde o jistotu složenou žalovaným, pak ta byla započtena na smluvní úrok z prodlení z neuhrazeného nájmu za červen 2025 – jde o období od 6.6.2024 do 15.12.2024. Tento nájem byl částečně uhrazen, a to splátkou 2.000,-- Kč ze dne 6.1.2025, splátkou 12.000,-- Kč ze dne 6.2.2025 a splátkou 8.000,-- Kč ze dne 16.2.2025. Žalobci se pokoušeli s žalovanou dohodnout, k dohodě však nedošlo.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, žalovaný proti němu podal odpor. Uvedl v něm, že se ocitl ve složité situaci, a to jak z osobních důvodů na straně jeho jednatelky, tak i z důvodů složitého období – uzavírky komunikací, z tohoto důvodu poklesla jeho schopnost plnit závazky. Žalovaný dále uváděl, že jednal s žalobci o možnosti splátek v posledním čtvrtletí 2024, k dohodě ale nakonec nedošlo. Následně v únoru 2025 dostal žalovaný ústně od žalobkyně výpověď s tím, že prostory mají být do 28.2.2025 vyklizeny. Prostory takto byly téměř vyklizeny a jen se malovalo – to žalovaný uvedl k datu 6.3.2025. Od data vystěhování (únor, březen) nebyly prostory užívány, činnost nemohla být provozována. Žalovaný se rovněž žalobkyně dotazoval, co má udělat s vybavením, které je pevně spojeno s budovou, žalobci na tyto dotazy nereagovali. Žalovaný tak namítal, že by neměl platit nájem za dobu, kdy prostory již neužíval. Dále upozornil na to, že kauce, kterou složil, by měla být úročena. Konečně poněkud neurčitě uvedl, že provedl do prostor řadu investic a mu vznikla i škoda, kterou bude schopen doložit a přesně vyčíslit.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Dva dny před termínem jednání poslala jednatelka žalovaného žádost o odročení s tím, že je ve zdravotní neschopnosti, která jí znemožňuje účast na jednání. Tuto neschopnost doložila potvrzením lékaře. Nicméně soud jednání neodročil. Důvodem je to, že žalovaným je právnická osoba, obchodní společnost, která podle výpisu z obchodního rejstříku má dva jednatele, přičemž každý z jednatelů je oprávněn zastupovat společnost ve všech věcech samostatně. Jestliže se tedy jeden z jednatelů není schopen k jednání dostavit, nic nebrání tomu, aby se k jednání za společnost dostavil druhý jednatel. Žádost o odročení tedy není důvodná. Soud proto ve věci jednal bez účasti žalovaného.Zjištěné skutečnosti4. Mezi žalobci jako pronajímateli a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Předmětem nájmu byl nebytový prostor o výměře 62 m2 v 1. NP budovy č.p. [Anonymizováno] v [adresa] v k.ú. [adresa]. Doba nájmu byla sjednána od 1.9.2022 do 31.8.2027. Nájemné bylo sjednáno ve výši 12.000,-- Kč/měsíc + záloha na služby 3.000,-- Kč/měsíc. Pro případ prodlení byl sjednán úrok ve výši 0,5 % denně. Ve smlouvě byla sjednána možnost pronajímatele i nájemce dát výpověď z vymezených důvodů. V obou případech musela být výpověď písemná a musí v ní být uveden důvod výpovědi. Výpověď musí být doručena druhé straně. Ke dni ukončení nájemního vztahu je nájemce povinen vyklidit z nebytového prostoru všechny své věci a vyklizený a vymalovaný nebytový prostor předat pronajímatelům, a to ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k normálnímu opotřebení při řádném užívání a údržbě. O odevzdání předmětu nájmu mají strany sepsat předávací protokol. Nájemce se rovněž zavázal poskytnout jistotu ve výši 24.000,-- Kč. Tuto jistotu může pronajímatel použít na úhradu nezaplaceného nájemného nebo služeb. (smlouva ze dne 25.8.2022).5. Dodatkem č. 1 k výše uvedené smlouvě byl předmět nájmu rozšířen o bytovou jednotku v 2. NP dané budovy. Nájemné bylo zvýšeno na 25.000,-- Kč měsíčně. Účinnost nastala od 1.1.2023 (dodatek ze dne 13.1.2023).6. Ústně pak byla dohodnuta změna předmětu nájmu – nadále to již nebyla bytová jednotka, ale pouze nebytový prostor + technická místnost, výše nájemného činila 13.500,-- Kč, účinnost od 1.12.2024. Od 1.3.2025 potom předmětem nájmu již nebyla technická místnost, ale pouze nebytový prostor, nájemné činilo 12.000,-- Kč měsíčně. Existence této ústní dohody vyplývá z e-mailové korespondence, kterou předložil sám žalovaný, jakož i z faktického chování stran (zaplacení částky 13.500,-- Kč žalovaným v prosinci 2024).7. Z korespondence vedené přes e-mail mezi stranami vyplývá, že se jednalo o tom, jakým způsobem žalovaný zaplatí dluh na nájemném, tento dluh žalovaný v zásadě uznával. Z e-mailu ze dne 4.12.2024 plyne, že žalovaný uznal dluh z titulu nájemného ve výši 186.299,44 Kč. Mezi stranami byla připravována dohoda o splátkách, byl zpracován i návrh této dohody, k jejímu uzavření nakonec nedošlo. Splátky ve výši 11.000,-- Kč žalovaný neakceptoval, sám navrhoval splátky 6.000,-- Kč Z dalších e-mailů je pak patrné, že vztahy mezi účastníky se poněkud vyhrotily, začala se řešit otázka vyklizení předmětu nájmu. Z korespondence je zcela evidentní, že předmět nájmu nebyl zcela vyklizen, v březnu 2025 zde žalovaný ještě měl nějaké věci (např. prodejní pult). Ještě v květnu 2025 žalovaný řešil přepis elektřiny.8. Žalobci dopisem ze dne 4.6.2025 vyzvali žalovaného, aby do 18.6.2025 uhradil dlužné nájemné, které je ve výzvě podrobně specifikováno. Pro případ, že tak neučiní, byl žalobce upozorněn na to, že mu bude dána výpověď z nájmu a bude přistoupeno k vymáhání dlužného nájemného.9. Dopisem ze dne 24.6.2025 byla žalovanému dána výpověď z nájmu bez výpovědní doby pro porušení nájemní smlouvu zvlášť závažným způsobem – porušení spočívalo v neplacení nájemného od června 2024. Současně byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání pronajatých prostor nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dopis byl doručen žalovanému dne 25.6.2025.10. Fakturou č. [hodnota] ze dne 20.3.2025 byly vyúčtovány zálohy na služby za rok 2022, jednalo se o opravnou fakturu. Splatnost nastala dne 31.3.2025.11. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.Posouzení věci12. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu, a to smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání. Podrobnou úpravu smluvního vztahu obsahuje především smlouva samotná, z jejího znění je proto třeba vycházet na prvním místě. Podpůrně, tedy v otázkách neupravených smlouvou, pak platí příslušná ustanovení občanského zákoníku (tedy především § 2302 a násl. vztahující se k nájmu prostor pro podnikání, a rovněž obecná ustanovení o nájemní smlouvě § 2201 a násl.). Pochopitelně závazná jsou i kogentní ustanovení zákona.13. V dané věci je zřejmé, že nájemní vztah mezi účastníky trval od 1.9.2022 do 25.6.2025, kdy byla doručena výpověď žalobců žalovanému. Nájemní vztah neskončil dříve. Obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že nájemní vztah skončil již k 28.2.2025, nemůže obstát. Žalovaný se v tomto směru odvolává na jakousi blíže nespecifikovanou ústní výpověď ze strany žalobců. Ze smlouvy však jasně vyplývá, že výpověď musí být dána písemně a doručena druhé straně. Ústní výpověď, i kdyby k ní došlo, což ovšem ani nebylo prokázáno, nemůže mít žádné právní účinky. Jediná účinná výpověď, která byla soudu předložena, je ta ze dne 24.6.2025, kterou dali žalobci žalovanému. Stejně tak nemají význam tvrzení žalovaného, že snad prostory byly ke konci února 2025 vyklizeny. Opět platí, že i kdyby tomu tak bylo, dokud nedojde k řádnému ukončení nájmu a k předání prostor pronajímatelům, nájemní vztah trvá dál. Trvá tedy i povinnost nájemce platit nájemné. Jestli prostory fakticky užívá či nikoli, není rozhodné. Navíc z dokazování jasně vyplývá, že ke konci února 2025 předmětné prostory vyklizené nebyly. Průkazná je v tomto směru korespondence, kterou předložil sám žalovaný. Z ní plyne, že v březnu 2025 se zde nacházel pult. Žalovaný se přitom nemůže obhajovat tím, že mu žalobci neodpovídali na jeho dotazy, co s některými věcmi má udělat. Žalovaný se měl především držet nájemní smlouvy. Pokud již nechtěl prostory užívat, měl se na tom dohodnout s žalobci, případně měl dát výpověď z některého z důvodů vymezených ve smlouvě, následně měl prostory kompletně vyklidit, vymalovat a poté protokolárně předat. Stačí si přečíst smlouvu a dodržovat ji. Pokud tak žalovaný nepostupoval, jde to k jeho tíži. Znamená to mj., že žalovaný je povinen až do řádného skončení nájemního vztahu hradit nájemné, tedy i za měsíce březen, duben, květen a část června 2025.14. Pokud jde o výši nájmu, tak ta nebyla sporná. Nájemné od června 2025 nebylo placeno, případné dílčí úhrady byly započteny na nejstarší dluhy. Takto byla započtena platba 13.500,-- Kč z prosince 2024 na dlužné nájemné za květen 2024, dílčí platby z ledna a února 2025 v celkové výši 22.000,-- Kč pak byly započteny na dlužné nájemné za červen 2024. Ve zbylé části dluh uhrazen nebyl. Dluh byl vypočten následovně: dlužné nájemné za červen 2024 ve výši 3.000,-- Kč, dluh za červenec 2024 až listopad 2024 (5 x 25.000,-- Kč), dluh za prosinec 2024 až únor 2025 (3 x 13.500,-- Kč) a dluh za březen 2025 až 25.6.2025 (3 x 12.000,-- Kč + 25 x 12.000/30). Celkový dluh na nájemném tak činí 214.500,-- Kč. K tomu je třeba připočíst dluh na službách za rok 2022 ve výši 11.509,91 Kč. Celkový dluh žalovaného tak činí 226.009,91 Kč.15. Žalobci mají rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). Výše úroku z prodlení byla sjednána ve smlouvě. To občanský zákoník umožňuje, nicméně soud má vždy možnost (a současně povinnost) zkoumat, zda výše úroku z prodlení odpovídá kritériu dobrých mravů. Sjednaný úrok 0,5 % denně je extrémně vysoký. Jistina pohledávky by se tak každý rok navyšovala o téměř 200 %. Takový úrok lze považovat za rozporný s dobrými mravy, příslušné ujednání ve smlouvě tak soud hodnotí jako neplatné podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Soud si je vědom judikatury v této věci, vychází zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.9.2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019. Z něho plyne, že soud nemá při posuzování souladu výše sjednaného úroku z prodlení vycházet mechanicky pouze z výše sazby, ale má hodnotit okolnosti daného případu, které tu byly v době uzavření smlouvy. Jinými slovy má hodnotit, proč byla právě taková sazba sjednána, jakou funkci má sjednaný úrok z prodlení mít (sankčně – motivační nebo spíše kompenzační), zda na straně věřitele lze v případě neplnění povinnosti dlužníkem očekávat vznik škod a v jakém rozsahu apod. V projednávané věci měl úrok z prodlení vysloveně sankčně – motivační funkci a žalobcům v případě neplacení nájmu žádná škoda nehrozila. To ostatně žalobci otevřeně přiznali. Soud proto sjednaný úrok z prodlení neakceptoval. Nicméně žalobci pochopitelně nárok na úrok z prodlení mají, ale pouze v zákonné výši, tj. podle nař. vl. 351/2013 Sb. Počítek prodlení pak nastává ode dne následujícího po dni splatnosti měsíčního nájemného, tedy vždy od 6. dne v měsíci.16. Při stanovení úroku z prodlení soud musel započíst částku 24.000,-- Kč odpovídající nevrácené jistotě. Žalobci tento zápočet provedli již v žalobě, nicméně pracovali se smluvním úrokem z prodlení, soud provedl přepočet na zákonný úrok. Započtení částky 24.000,-- Kč tak je provedeno na zákonný úrok z prodlení, na který žalobcům již nárok vznikl ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 16.3.2026. Jde o úrok z prodlení z dlužného nájemného za červen 2025 (tj. úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25.000,-- Kč od 6.6.2024 do 6.1.2025, z částky 23.000,-- Kč od 7.1.2025 do 6.2.2025, z částky 11.000,-- Kč od 7.2.2025 do 16.2.2025 a z částky 3.000,-- Kč od 17.2.2025 do 16.3.2026; částka se měnila s ohledem na provedené dílčí úhrady). Dále jde o úrok z prodlení z dlužného nájemného za červenec 2024 až říjen 2024 (tj. úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25.000,-- Kč od 6.7.2024 do 16.3.2026. z částky 25.000,-- Kč od 6.8.2024 do 16.3.2026, z částky 25.000,-- Kč od 6.9.2024 do 16.3.2026, z částky 25.000,-- Kč od 6.10.2024 do 16.3.2026). Konečně jde o úrok z prodlení z dlužného nájemného za listopad 2024, tady však nikoli až do okamžiku vyhlášení rozsudku, ale pouze do 19.2.2025 (úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25.000,-- Kč od 6.11.2024 do 19.2.2025). Pokud se výše uvedený úrok z prodlení kapitalizuje, pak to odpovídá částce 24.000,-- Kč. Úrok z prodlení nad rámec této částky byl žalobcům přiznán.17. Žalobě tak soud s ohledem na její důvodnost vyhověl (úprava se týká pouze výše úroku z prodlení).18. Jen pro úplnost soud k námitkám žalovaného uvádí, že osobní problémy jednatelky žalovaného či objektivní překážky podnikání nezávislé na žalobcích nemohou mít vliv na povinnost žalovaného platit nájemné. Byl to přitom žalovaný, kdo od června 2024 přestal zcela nájemné platit. Ze strany žalobců přitom byla snaha věc mimosoudně řešit, byli ochotni přistoupit na dohodu o splátkách, nicméně žalovaný na tuto dohodu nepřistoupil. Byl to přitom on, kdo porušil nájemní smlouvu, nikoli žalobci. Je obtížně pochopitelné, proč žalovaný neplatil alespoň něco, alespoň část měsíčního nájemného, obzvlášť když sám uváděl, že byl schopen splácet 6.000,-- Kč. Tedy i v situaci, kdy se účastníci na splátkách nedohodli, mohl žalovaný částečně plnit. Žalovaný však v době od června do prosince 2024 nezaplatil vůbec nic, částečně, ovšem zcela nedostatečně, začal plnit až v prosinci 2024. Žalovaný se rozhodně nemůže vymlouvat na nedostatečnou komunikaci ze strany žalobců. Ti projevili dostatek vůle k řešení problému. Byl to naopak žalovaný, kdo měl být iniciativní a aktivní, protože to byl on, kdo způsobil problém. Pokud pak žalovaný tvrdí, že do pronajatých prostor investoval, pak je otázka, zda tak činil se souhlasem žalobců. Navíc podle nájemní smlouvy má prostory odevzdat v původním stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení, takže těžko může nyní po žalobcích něco z tohoto titulu požadovat. A konečně pokud jde o údajné škody, které zmiňuje ve svém vyjádření, tak by si měl žalovaný uvědomit, že žalobci žádnou povinnost neporušili, nevzniká jim tak povinnost hradit žádnou škodu. Své povinnosti z nájemní smlouvy naopak porušil žalovaný.19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobci měli plný úspěch ve věci, mají proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 9.041,-- Kč, odměna za poskytnuté úkony právní služby, přičemž se jednalo o zastupování dvou osob, poskytnuty byly čtyři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání soudu – za jeden úkon náleží odměna ve výši 9.220,-- Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., za druhou zastupovanou osobu náleží odměna snížená o 20 % podle § 12 odst. 4, tj. za jeden úkon odměna 7.376,-- Kč, celkem odměna činí 4 x 9.220,-- Kč + 4 x 7.376,-- Kč, celkem 66.384,-- Kč, čtyřikrát režijní paušál – 4 x 450,-- Kč, celkem náklady řízení činí 76.775,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobců.20. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.