4 C 259/2021

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] (dále jen pozemek). Žalobce žádal, aby pozemek byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí příslušný vypořádací podíl ostatním spoluvlastníkům. Jako jeden ze spoluvlastníků pak byl označen i pan [jméno FO] – nedostatečně identifikovaný vlastník.

2. Žalovaní 1), 2), 5), 6) a 7) uvedli, že v řízení hodlají postupovat společně v režimu samostatného procesního společenství. V případě zrušení spoluvlastnictví měli zájem o reálné rozdělení pozemku s tím, že by do svého spoluvlastnictví nabyli pozemek o výměře odpovídající součtu jejich podílů, konkrétně by se jednalo o pozemek o velikosti 858,45 m2. Mají za to, že reálné dělení je možné.

3. Za součinnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se podařilo zjistit, že [jméno FO] se narodil dne [datum], zemřel dne [datum] v [adresa]. Na základě tohoto zjištění proběhlo u Okresního soudu v [adresa] dodatečné projednání pozůstalosti. Výsledkem tohoto řízení pak bylo zjištěné okruhu nástupců zemřelého [jméno FO] – [Jméno advokáta E] a [Jméno advokáta F].

4. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno proti v té době již zemřelému [jméno FO], bylo řízení vůči němu podle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastaveno – žalovaný [jméno FO] neměl procesní subjektivitu.

5. K návrhu žalobce potom soud rozhodl o přistoupení do řízení dalších účastníků, a to dědiců [jméno FO]. Ti vstoupili do pozice třetího a čtvrtého žalovaného. Tímto postupem bylo zajištěno, aby v řízení jako účastníci figurovali všichni spoluvlastníci.

6. V průběhu řízení pak došlo ještě k jedné změně ve vymezení účastníků řízení – žaloba byla vzata zpět vůči [Jméno advokáta E]. Důvodem byla skutečnost, že žalobce od něj odkoupil jeho spoluvlastnický podíl na pozemku. K tomuto zpětvzetí bylo řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému [Jméno advokáta E] zastaveno.7. 4. žalovaný [Jméno advokáta F] měl zájem na reálném rozdělení pozemku s tím, že by mu byl přikázán pozemek odpovídající velikosti jeho podílu.Zjištěné skutečnosti8. Podle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí ke dni vyhlášení rozsudku byli spoluvlastníky pozemku následující spoluvlastníci: žalobce o velikosti podílu 11/20, 1. žalovaná s podílem 1/80, 2. žalovaná s podílem 1/80, 4. žalovaný s podílem 3/8, 5. žalovaný s podílem 1/80, 6. žalovaný s podílem 1/80 a 7. žalovaná s podílem 1/40. 3. žalovaný již nebyl spoluvlastníkem.9. Na základě znaleckého posudku, jehož součástí je geometrický plán, [tituly před jménem] [jméno FO] došlo k rozdělení pozemku na tři nové pozemky označené jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odpovídající výměrou podílu žalobce, pozemek parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odpovídající podílu 4. žalovaného a pozemek parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odpovídající podílům ostatních žalovaných (s výjimkou 3. žalovaného).Posouzení věci10. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož zákona pak každý ze spoluvlastníků může žádat o zrušení spoluvlastnictví. Podle § 1143 nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.11. V souzené věci je předmětem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pozemek. Jeho výměra – 11.446 m2, druh pozemku orná půda – nepochybně umožňují reálné dělení. V případě spoluvlastníků, kteří mají malé podíly (1., 2., 5., 6. a 7. žalovaní), je situace zjednodušena tím, že tito spoluvlastníci jednají ve shodě a chtějí nabýt do svého spoluvlastnictví jeden pozemek odpovídající součtu jejich podílů oddělený od původního pozemku. Samostatný pozemek požaduje žalobce, který se v průběhu řízení stal spoluvlastníkem s největším podílem, a též 4. žalovaný. Původní pozemek je tak rozdělen v rámci vypořádání na tři nové samostatné pozemky – parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odpovídající podílu žalobce, parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odpovídající podílu 4. žalovaného a parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odpovídající součtu podílů ostatních žalovaných s výjimkou 3. žalovaného, který svůj podíl prodal žalobci. Výše spoluvlastnických podílů u pozemku parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pak odpovídá poměru podílů žalovaných 1), 2), 5), 6) a 7) – tedy 1., 2., 5. a 6. žalovaný každý podíl o velikosti 1/6, 7. žalovaná podíl o velikosti 1/3. Součástí rozsudku je potom příslušný geometrický plán, z něhož je rozdělení jasně patrné. Jednotlivým spoluvlastníkům pak byl vždy přikázán pozemek odpovídající svou výměrou jejich podílu.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., nelze dost dobře určit, kdo z účastníků byl či nebyl úspěšný.13. O nákladech státu pak bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. – jde o náklady za znalečné vyplacené znalci za zhotovení posudku. Soud postupoval pragmaticky a uložil povinnost k jejich úhradě žalobci, neboť to byl on, kdo řízení vyvolal a komu je, jako spoluvlastníkovi s největším podílem, přikazován největší pozemek.