Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně od 30. 4. 2025 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení dalších 8.992 Kč se 14,75% úrokem z prodlení ročně od 30. 4. 2025 do zaplacení, zaplacení dalších úroků z prodlení ve výši 2,75% ročně z částky 20.000 Kč od 30. 4. 2025 do zaplacení a zaplacení úroku z prodlení 14,75% ročně z částky 28.992 Kč od 21. 3. 2024 do 29. 4. 2025 včetně, žaloba se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení částkou 1.130,50 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupce [Jméno advokáta], advokáta v Brně, Čechyňská 361/16.
Odůvodnění
1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], dne 19. 2. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo [Anonymizováno], na základě které mu poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč, které byly dne 19. 2. 2024 poukázány na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uvedenému věřiteli vrátit do 20. 3. 2024, a to spolu s poplatkem za úvěr a včetně úroku 591,78 Kč. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, na svůj dluh neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne 19. 2. 2024 soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] ’s [právnická osoba]., IČ [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které mu poskytla úvěr 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 20. 3. 2024 spolu se souhrnným poplatkem a sjednanými úroky 591,78 Kč. Celkem se žalovaný tak zavázal splatit 27.311,96 Kč s tím, že poplatek činí 6.720,18 Kč.
4. Z potvrzení ČSOB a. s. o provedení transakce soud zjistil, že na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru číslo [č. účtu] byla společností [Anonymizováno] ’s [právnická osoba]., IČ [IČO], dne 19. 2. 2024 poukázána částka 20.000 Kč.
5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2025 soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] ’s [právnická osoba]., IČ [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovaným žalobci a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu najednou.
6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku).
7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku).
8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku).
9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).
10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř..
11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému poskytl spotřebitelský úvěr 20.000 Kč. Žalovaný na tento dluh ničeho neuhradil. Žalovaný se zavázal po 30 dnech vrátit žalobci úvěrem poskytnutou částku a další poplatek, celkem 27.311,96 Kč.
12. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 20.000 Kč, žalovaný měl po 30 dnech splatit 27.311,96 Kč. To představuje roční úrok 444,81%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Podle statistiky ČNB – časových řad ARAD byly obvyklé úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu, bydlení, ostatní v únoru 2024 ve výši 8,97% ročně.
13. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalovanému. Jedná se o částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 4. 2025 do zaplacení, protože 25. 4. 2025 byla odeslána první prokázaná výzva k úhradě žalovanému, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 28. 4. 2025 a žalovaný měl plnit do 29. 4. 2025. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků vyšších než přiznaných, soud žalobu zamítnul.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle poměru úspěchu ve věci a přiznal žalobci právo na 38% náhrady nákladů řízení, když odměna zástupce odpovídá výši stanovené § 14b advokátního tarifu. Konkrétně se jedná p soudní poplatek 1.160 Kč odměnu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 400 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.