Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2025 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení částkou 2.615 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupkyně žalobce [Jméno advokátky], advokátky v Brně, Čechyňské 419/14.
Odůvodnění
1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 7. 2025 do zaplacení s tím, že žalovaný se společností [právnická osoba], uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které tento původní věřitel poskytl žalovanému 18.000 Kč dne 31. 1. 2024 a částku 2.000 Kč 30. 1. 2024, následně pohledávku za žalovaným postoupil společnosti De Vries [právnická osoba], která následně 22. 5. 2025 postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Poněvadž ale žalobce není schopen doložit žalovaným podepsanou úvěrovou smlouvu, je ale schopen doložit, že částky 18.000 Kč a 2.000 Kč byly žalovanému skutečně poskytnuty, vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 20.000 Kč, ale bezvýsledně. Proto přistoupil k podání žaloby. Žalobce žaloval vydání uvedené částky jako vydání bezdůvodného obohacení s tím, že úvěrovou smlouvu není schopen doložit. Soudu byla předložena nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi společností [právnická osoba]. Žalobce ale předložil potvrzení o poukázání těchto částek společností [právnická osoba]. Společnost Fio Banka a. s. potvrdila, že tento účet vedla pro žalovaného.
2. Žalovaný se nevyjádřil.
3. Z oznámení o postoupení pohledávek učiněného společností [právnická osoba] dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že tato společnost postoupila pohledávky za žalovaným společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], s tím, že tato společnost následně postoupila pohledávky žalobci.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávky za žalovaným žalobci.
5. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku).
6. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).
7. Soud má dluh u žalovaného v žalované výši za prokázaný a poněvadž nebyl předložen důkaz k uzavření úvěrové smlouvy, považuje soud tento dluh za bezdůvodné obohacení, když vyplacení předmětné částky bylo prokázáno potvrzením společnosti [Anonymizováno] dne 30. 1. 2024 a 30. 1. 2024. Bylo na žalovaném, aby prokázal vydání alespoň této částky. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaná úhradu kupní ceny ani netvrdila ani neprokázala. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byla žalovaná skutečně v prodlení s úhradou kupní ceny a ve výši odpovídající ustanovení § 369 obchodního zákoníku a nařízení vlády č. 142/94 Sb. (nař. vl. č. 351/2013Sb.). Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, když vyšel z toho, že první prokázanou výzvou k úhradě dluhu je přípis zástupce žalobce z 20. 6. 2025, která byla doručena podle § 573 občanského zákoníku 23. 6. 2025, žalovaný měl plnit 24. 6. 2025, neučinil-li tak, od 25. 6. 2025 se dostal do prodlení, ale žalobce požaduje úroky od 1. 7. 2025.
8. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 400 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21 % DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.