Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22.000 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně od 30. 4. 2025 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení dalších 5.036 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně od 30. 4. 2025 do zaplacení a zaplacení dalšího úroku z prodlení ve výši 12% ročně z částky 27.036 Kč od 26. 4. 2025 do 29. 4. 2025 včetně, žaloba se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení částkou 1.326,80 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupkyně žalobce [Jméno advokátky], advokátky v [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , dne 18. 2. 2025 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo [hodnota], na základě které jí poskytla úvěr v celkové výši 22.000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 25. 4. 2025 spolu s úrokem 5.036 Kč. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila.
2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] ze dne 18. 2. 2025 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr ve výši 1.000 Kč s možností navýšení úvěru. Smlouvou byla dohodnuta zápůjční úroková sazba 352,83% ročně, RPSN 2115,70% a splatnost 30 dnů. Dodatkem z 19. 2. 2025 byla úvěrem poskytnutá částka povýšena na 22.000 Kč a úroková sazba změněna na 278,51% ročně.
4. Z výpisu z účtu původního věřitele [právnická osoba] [IČO] IČO, , soud zjistil, že 8. 12. 2022 žalovaná uhradila aktivační poplatek 1 Kč, čímž byla uzavřena úvěrová smlouva a 18. 2. 2025 žalobce na účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě uhradila 1.000 Kč a dne 19. 2. 2025 další částku 21.000 Kč.
5. Z výzvy původního věřitele [právnická osoba] [IČO] IČO, , ze dne 25. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 27.856 Kč.
6. Z oznámení [právnická osoba] [IČO] IČO, , ze dne 14. 9. 2025 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky za ní žalobci. Z tohoto oznámení soud také zjistil, že k postoupení žalobci došlo.
7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku).
8. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku).
9. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku).
10. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).
11. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř..
12. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností Zaplo Finance s. r. o., IČO [IČO], smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr 22.000 Kč. Na tento dluh žalovaná ničeho neuhradila.
13. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované 22.000 Kč, úvěrovou smlouvou byl dohodnut roční úrok 352,83 %, což bylo později změněno na 278,51 % ročně. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Podle statistiky ČNB – časových řad ARAD byly obvyklé úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu, bydlení, ostatní v únoru 2025 ve výši 8,28 % ročně.
14. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalované, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalované. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté původním věřitelem ve výši 22.000 Kč, a to se zákonnými úroky od 30. 4. 2025 do zaplacení. Protože 25. 4. 2025 byla odeslána první prokázaná výzva k úhradě žalované, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 28. 4. 2025 a žalovaná měla plnit do 29. 4. 2025. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků vyšších než přiznaných, soud žalobu zamítnul.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle poměru úspěchu ve věci a přiznal žalobci právo 45,8% jím důvodně požadovaných nákladů řízení ve smyslu § 14b advokátního tarifu, a to za zaplacený soudní poplatek 1.082 Kč, za 3 hlavní úkony právní pomoci po 400 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.