Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 850 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, dále částku ve výši 4 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 550 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2024 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 150 Kč s příslušenstvím a 4 850 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný provozoval osobní automobily, přičemž k těmto automobilům nebylo v různých obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vodidla (tzv. povinné ručení). V prvém případě jde o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 1. 2. 2021 do 31. 3. 2021 uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 24. 5. 2022 výzvou k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 23. 11. 2021. Výpočet dlužné částky představuje 90 dnů krát 65 Kč a celkem tak činí 5 850 Kč + poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Ve druhém případě jde o osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 25. 2. 2021 do 5. 5. 2021 uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 1. 7. 2021 výzvou k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 14. 9. 2021. Výpočet dlužné částky představuje 70 dnů krát 65 Kč a celkem tak činí 4 550 Kč + poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslané výzvy k úhradě a výzvy před podáním žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný provozoval osobní automobily, přičemž k těmto automobilům nebylo v různých obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vodidla (tzv. povinné ručení). V prvém případě jde o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 1. 2. 2021 do 31. 3. 2021 uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 24. 5. 2022 výzvou k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 23. 11. 2021. Výpočet dlužné částky představuje 90 dnů krát 65 Kč a celkem tak činí 5 850 Kč + poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Ve druhém případě jde o osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 25. 2. 2021 do 5. 5. 2021 uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 1. 7. 2021 výzvou k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 14. 9. 2021. Výpočet dlužné částky představuje 70 dnů krát 65 Kč a celkem tak činí 4 550 Kč + poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslané výzvy k úhradě a výzvy před podáním žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho.
6. Soud má tak za prokázáno, že žalovaný provozoval shora specifikovaná vozidla ve shora specifikovaných obdobích bez pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Přestože byl vyzván k úhradě příspěvku výzvami odeslanými žalobkyní a následnými upomínkami, ničeho neuhradil a je v prodlení.
7. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně:Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako provozovatel shora uvedených vozidel byl povinen uzavřít na každé z vozidel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedené částky. Soud vyhověl žalobě v celém rozsahu. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.1. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.2. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.