Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 16 000 Kč spolu s v žalobě blíže specifikovaným poplatkem z prodlení, a to z titulu dlužného nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu a dále částku 10 000 Kč za nedoplatek kauce, která poslouží jako částka k úhradě škod na pronajatém bytu [číslo] v budově [adresa] v ulici [anonymizováno] v [obec] a dále na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč.
Žalovaná se k věci nevyjádřila.
Protože v projednávané věci bylo řízení zahájeno před 1. 1. 2014, soud za použití čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb. na danou věc aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12.2013. Jelikož bylo možné ve věci rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)) vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřili, tudíž má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně byla v rozhodné době pronajímatelem bytu [číslo] v budově [adresa] přičemž žalovaná byla jejím nájemcem. Žalovaná za květen 2020 neuhradila na nájemném a úhradách za plnění spojených s užíváním bytu 6 000 Kč, přičemž tyto úhrady jsou splatné 5. dne následujícího měsíce a z vyúčtování plnění spojených s užíváním bytu za rok 2020 jí vznikl nedoplatek na nájemném a v částce 10 000 Kč za nedoplatek kauce - jistoty, která poslouží jako částka k úhradě škod na pronajatém bytu ve výši 6 000 Kč splatný 2. 7. 2020 Celkem tedy žalovaná žalobkyni dluží 16 000 Kč.
Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyni uzavřeli platnou nájemní smlouvu k předmětnému bytu (§ 2235 a násl. a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1.1.2014 – dále již jen„ obč. zák.“). Jako nájemkyně měla žalovaná povinnost platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2246 a násl. obč. zák.), přičemž tato povinnost vzniká se vznikem nájmu a zaniká zánikem nájemního práva způsobem uvedeným v zákoně. Žalovaná však povinnost platit nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za květen 2020 nesplnila a dále též nesplnila povinnost uhradit nezaplacenou jistotu ve výši 10 000 Kč, na úhradu škod na bytě, dle předávacího protokolu § 2254 a násl. obč. zákoníku, čímž se dostala do prodlení. Žalovaná dluh uznalav předávacím protokolu ze dne 2.7.2020.
Z vyložených důvodů shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně poplatku z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok podle § 1970 obč. zák. a jeho výše je stanovena v souladu s nařízení vlády č. 135/2015 Sb. Při stanovení období a částek, ze kterých je žalovaná povinna poplatek z prodlení uhradit, soud zcela vycházel z žaloby, když tam provedená specifikace zcela odpovídá zjištěnému skutkovému stavu.
Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni.
Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.