16 C 74/2025

Odůvodnění

Žalobce se domáhal zaplacení částky 38.502,89 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 23.8.2024 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalobce je prodejce poskytující sdružené služby dodávky plynu a elektřiny včetně distribuce plynu a elektřiny do odběrného místa zákazníka. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě, kterých žalobce dodával žalovanému sjednané množství plynu a elektřiny do odběrného místa žalovaného a žalovaný se zavázal odebírat dodaný plyn a elektřinu a hradit žalobci řádně a včas platby za dodaný plyn a elektřinu a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Na základě uzavřené smlouvy dodával žalobce energie do odběrného místa na adrese [adresa]. Za odebrané energie a související služby vystavoval žalobce žalované vyúčtování. Žalovaný neuhradil dlužnou částku za doklady (specifikované v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) řádně a včas. V důsledku prodlení žalovaného byl žalobce nucen zaslat žalovanému výzvu k úhradě splatné platby. Za zaslání této upomínky účtuje žalobce v souladu s VOPDE a VOPDP poplatek 240,- Kč. Žalovaný vyúčtovanou dlužnou částku žalobci neuhradil, resp. uhradil pouze částečně, a to ani k upomínkám, proto je žalobce nucen domáhat se úhrady dlužné částky prostřednictvím soudu. Žalobce dále požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti posledního vystaveného vyúčtování, tj. ode dne 23.8.2024. Žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobce předžalobní výzva k plnění dne 25.10.2024.V podání ze dne 23.5.2025 žalobce doplnil, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 9.11.2022 smlouvu o sdružených dodávkách plynu. Žalobce se zavázal poskytovat dodávky plynu včetně zajištění jeho distribuce do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal platit za dodaný plyn a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Za období 16.12.2022 – 8.6.2023 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 3.153,99 Kč splatný 26.6.2023. Dne 2.7.2024 žalovaný na nedoplatek uhradil částku 3.000,- Kč. Za období 9.6.2023 – 24.1.2024 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 4.569,03 Kč splatný 12.2.2024. Žalobce vyúčtoval poplatek za upomínku ve výši 240,- Kč splatný dne 17.1.2024, dne 26.9.2023, dne 8.8.2023.Žalobce uzavřel s žalovaným dne 9.11.2022 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny. Žalobce se zavázal poskytovat dodávky elektřiny včetně zajištění její distribuce do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal platit za dodanou energii a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Za období 16.12.2022 – 21.10.2023 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 9.693,61 Kč splatný 8.11.2023. Za období 22.10.2023 – 5.3.2024 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 13.115,69 Kč splatný 25.3.2024. Žalobce vyúčtoval poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč splatný 21.3.2024, poplatek za upomínku ve výši 240,- Kč splatný dne 17.1.2024, dne 12.9.2023.Žalobce uzavřel s žalovaným dne 5.6.2023 smlouvu o sdružených dodávkách plynu. Žalobce se zavázal poskytovat dodávky plynu včetně zajištění jeho distribuce do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal platit za dodaný plyn a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Za období 19.6.2023 – 1.9.2023 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 531,46 Kč splatný 30.10.2023. Za období 2.9.2023 – 18.3.2024 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 2.031,75 Kč splatný 15.4.2024. Za období 2.9.2023 – 18.3.2024 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 1.153,49 Kč splatný 22.8.2024.Žalobce uzavřel s žalovaným dne 5.6.2023 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny. Žalobce se zavázal poskytovat dodávky elektřiny včetně zajištění její distribuce do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal platit za dodanou energii a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Za období 13.6.2023 – 8.3.2024 žalobce vyúčtoval nedoplatek ve výši 4.666,37 Kč splatný 27.3.2024. Žalobce vyúčtoval poplatek za upomínku ve výši 240,- Kč splatný dne 16.11.2023, dne 8.3.2024.Žalovaný byl v prodlení s úhradou vyúčtování, pro zamezení dalšího nárůstu pohledávky byl žalobce nucen zajistit odpojení žalovaného od distribuční sítě (tento úkon neprovádí žalobce, který je pouze prodejcem elektrické energie). Na základě objednávky žalobce společnost [právnická osoba]. provedla odpojení žalovaného a náklady spojené s tímto úkonem dle platného ceníku (750,- Kč + DPH) vyfakturovala žalobci, který vyfakturovanou částku společnosti [právnická osoba]. uhradil. Žalobce žádá, aby tuto částku, k jejíž úhradě byl donucen z důvodů na straně žalovaného, žalovaný uhradil. K jednání soudu se žalobce omluvil.Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a plné moci ze dne 9.11.2022 vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu pro dodávku plynu do odběrného místa [adresa]. Jako kontaktní adresu žalovaný uvedl adresu odběrného místa. Žalovaný se zavázal odebrat plyn dodaný do odběrného místa a uhradit řádně a včas platbu za dodávku plynu a distribuční služby. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že se seznámila s ceníky a VOPDP, tvořícím přílohu smlouvy.Z vyúčtování za plyn – řádné č. [hodnota] ze dne 12.6.2023 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 16.12.2022 do 8.6.2023 cenu za spotřebovaný plyn a služby částku 5.653,99 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 2.500,- Kč vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 3.153,99 Kč. Faktura byla splatná 26.6.2023 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Upomínkou ze dne 25.7.2023 žalobce vyúčtoval dluh ve výši 3.153,99 Kč a poplatek ve výši 240,- Kč.Upomínkou ze dne 12.9.2023 žalobce vyúčtoval dluh ve výši 4.393,99 Kč a poplatek ve výši 240,- Kč.Upomínkou – odstoupení od smlouvy ze dne 3.1.2024 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 6.633,99 Kč a poplatek ve výši 240,- Kč. Dále mu sdělil, že pokud dluh do 17.1.2024 neuhradí, žalobce odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností.Z vyúčtování za plyn – konečné č. [hodnota] ze dne 28.1.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 9.6.2023 do 24.1.2024 cenu za spotřebovaný plyn a služby ve výši 4.569,03 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 4.569,03 Kč. Faktura byla splatná 12.2.2024 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plné moci ze dne 9.11.2022 vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu pro dodávku elektřiny do odběrného místa [adresa]. Jako kontaktní adresu žalovaný uvedl adresu odběrného místa. Žalovaný se zavázal odebrat elektřinu dodanou do odběrného místa a uhradit řádně a včas platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že se seznámil s ceníky a VOPDP, tvořícím přílohu smlouvy.Upomínkou ze dne 29.8.2023 žalobce vyúčtoval dluh ve výši 2.940,- Kč a poplatek ve výši 240,- Kč.Z vyúčtování za elektřinu – řádné č. [hodnota] ze dne 25.10.2023 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 16.12.2022 do 21.10.2023 cenu za spotřebovanou elektřinu a služby ve výši 20.453,61 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 10.760,- Kč vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 9.693,61 Kč. Faktura byla splatná 8.11.2023 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Upomínkou ze dne 3.1.2024 žalobce vyúčtoval dluh ve výši 11.873,61 Kč a poplatek ve výši 240,- Kč.Z vyúčtování za elektřinu – konečné č. [hodnota] ze dne 10.3.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 22.10.2023 do 5.3.2024 cenu za spotřebovanou elektřinu a služby ve výši 15.055,69 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 1.940,- Kč vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 13.115,69 Kč. Faktura byla splatná 25.3.2024 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a plné moci ze dne 5.6.2023 vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu pro dodávku plynu do odběrného místa [adresa]. Jako kontaktní adresu žalovaný uvedl adresu odběrného místa. Žalovaný se zavázal odebrat plyn dodaný do odběrného místa a uhradit řádně a včas platbu za dodávku plynu a distribuční služby. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že se seznámila s ceníky a VOPDP, tvořícím přílohu smlouvy.Z vyúčtování za plyn – řádné č. [hodnota] ze dne 15.10.2023 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 19.6.2023 do 1.9.2023 cenu za spotřebovaný plyn a služby ve výši 531,46 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 531,46 Kč. Faktura byla splatná 30.10.2023 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Z vyúčtování za plyn – konečné č. [hodnota] ze dne 1.4.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 2.9.2023 do 18.3.2024 cenu za spotřebovaný plyn a služby ve výši 2.031,75 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 2.031,75 Kč. Faktura byla splatná 15.4.2024 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Opravným daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 8.8.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 2.9.2023 do 18.3.2024 cenu za spotřebovaný plyn a služby ve výši 1.153,49 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1.153,49 Kč. Faktura byla splatná 22.8.2024 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plné moci ze dne 5.6.2023 vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu pro dodávku elektřiny do odběrného místa [adresa]. Jako kontaktní adresu žalovaný uvedl adresu odběrného místa. Žalovaný se zavázal odebrat elektřinu dodanou do odběrného místa a uhradit řádně a včas platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že se seznámil s ceníky a VOPDP, tvořícím přílohu smlouvy.Upomínkou ze dne 2.11.2023 žalobce vyúčtoval dluh ve výši 1.500,- Kč a poplatek ve výši 240,- Kč.Upomínkou ze dne 23.2.2024 žalobce vyúčtoval dluh ve výši 2.240,- Kč a poplatek ve výši 240,- Kč.Z vyúčtování za elektřinu – konečné č. [hodnota] ze dne 13.3.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 13.6.2023 do 8.3.2024 cenu za spotřebovanou elektřinu a služby ve výši 6.666,37 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 2.000,- Kč vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 4.666,37 Kč. Faktura byla splatná 27.3.2024 a byla zaslána na adresu odběrného místa.Z vyúčtování č. [hodnota] ze dne 7.3.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč. Vyúčtování bylo splatné dne 7.3.2024.Z předžalobní upomínky soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši 42.519,18 Kč nejpozději do 1.11.2024. Podle podacího lístku byla výzva odeslána dne 25.10.2024 na adresu odběrného místa.Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:Mezi účastníky byly dne 9.11.2022 uzavřeny kupní smlouvy, na základě, kterých byla žalovanému dodávána elektřina a plyn do odběrného místa [adresa]. Za období od 16.12.2022 do 8.6.2023 byla dne 12.6.2023 vyúčtována řádná faktura za plyn, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 3.153,99 Kč, na který žalovaný dne 2.7.2024 zaplatil částku 3.000,- Kč. Za období od 9.6.2023 do 24.1.2024 byla dne 28.1.2024 vyúčtována konečná faktura za plyn, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 4.569,03 Kč. Za období od 16.12.2022 do 21.10.2023 byla dne 25.10.2023 vyúčtována řádná faktura za elektřinu, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 9.693,61 Kč. Za období od 22.10.2023 do 5.3.2024 byla dne 10.3.2024 vyúčtována konečná faktura za elektřinu, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 13.115,69 Kč.Mezi účastníky byly dne 5.6.2023 uzavřeny kupní smlouvy, na základě, kterých byla žalovanému dodávána elektřina a plyn do odběrného místa [adresa]. Za období od 19.6.2023 do 1.9.2023 byla dne 15.10.2023 vyúčtována řádná faktura za plyn, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 531,46 Kč. Za období od 2.9.2023 do 18.3.2024 byla dne 1.4.2024 vyúčtována konečná faktura za plyn, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 2.031,75 Kč a dne 8.8.2024 opravný doklad, podle kterého nedoplatek žalovaného činila dále částka 1.153,49 Kč. Za období od 13.6.2023 do 8.3.2024 byla dne 13.3.2024 vyúčtována konečná faktura za elektřinu, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 4.666,37 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný zaplatil dne 2.7.2024 částku 3.000,- Kč.Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen o.z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny kupní smlouvy, na jejichž základě žalobce dodával žalovanému plyn a elektřinu do výše uvedených odběrných míst. Žalobce svou povinnost dle uzavřených smluv o dodávce energií splnil a energie do odběrných míst dodával. Dodané energie vyúčtoval výše uvedenými fakturami. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 o.z. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu kupní cenu) nesplnil. Dle předložených faktur žalovaný dluží za dodávky plynu a služby částku 8.439,72 Kč a za dodávky elektřiny a služby částku 27.475,67 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit částku 35.915,39 Kč.Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu splatnou výše uvedenými fakturami řádně a včas nezaplatil a je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti posledního vystaveného vyúčtování, protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval od 23.8.2024.Žalobce dále požadoval zaplacení částky 907,50 Kč označené jako částka, kterou distributor vyúčtoval žalobci za odpojení odběrného místa žalovaného od distribuční soustavy. Dle tohoto tvrzení se částka 907,50 Kč jeví jako náhrada škody, která vznikla žalobci zaplacením distributorovi za odpojení odběrného místa žalovaného od distribuční soustavy. Žalobce však nedoložil, že částku 907,50 Kč distributorovi za odpojení odběrného místa skutečně uhradil ani, že tato částka byla skutečně distributorem vyúčtována. Protože žalobce nedoložil, že mu v požadované výši škoda skutečně vznikla, soud žalobu pro částku 907,50 Kč s příslušenstvím zamítl.Žalobce dále požadoval zaplacení částky 1.680,- Kč (7 x 240,- Kč) označené jako poplatek za písemnou upomínku s výzvou k úhradě. Dle názoru soudu jde o smluvní pokutu a žalobce použil jiné označení.Podle § 2048 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity.Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva dle § 52 odst. 1 o.z. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění „slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28.3.2006 sp.zn. Pl. ÚS 42/03).Samotným východiskem spotřebitelské ochrany je potom postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Nadto je vhodné dodat, že ochrana spotřebitele spadá mezi jednu ze sdílených politik Evropské unie (čl. 4 SFEU), proto je nutno na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Evropská unie v této souvislosti vydala několik směrnic dopadajících na ochranu spotřebitele, s posuzovanou věcí přitom úzce souvisí především směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. K její interpretaci Soudní dvůr Evropské unie uvedl následující: "Systém ochrany zavedený směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli, co se týče jak vyjednávací pravomoci, tak úrovně informovanosti, které jej vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž by mohl ovlivnit jejich obsah (rozsudek ze dne 27. června 2000, Océano Grupo Editorial a Salvat Editores,C-240/98 až C-244/98, Recueil, s. I-4941, bod 25). Takové nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem může být narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedený rozsudek Océano Grupo Editorial a Salvat Editores, bod 27)" [Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. 10. 2006, věc C-168/05, bod 25 a 26].Pro spotřebitelské smlouvy proto platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 I.ÚS 3512/11.V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o poplatcích a smluvních pokutách uvedených ve všeobecných obchodních podmínkách (a nikoliv v samotné smlouvě) žalobce porušil zásadu „rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 580 o.z.). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu pro částku 1.680,- Kč s příslušenstvím zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 38.502,89 Kč. Soud pro částku 2.587,50 Kč žalobu zamítl a pro částku 35.915,39 Kč byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 93,3%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 6,7%. Poměr úspěchu tedy činí 86,5% ve prospěch žalobce. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1.541,- Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 500,- Kč (§ 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 100,- Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 378,- Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem částku 3.719,- Kč z toho 96,5% činí částka 3.217,- Kč, které soud žalobci přiznal.