Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 199 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 199 Kč od 1.11.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 7.1.2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 16 199 Kč s příslušenstvím, z titulu neuhrazené částky za úplný nucený odtah vozidla tov. zn. Volkswagen, reg. zn. [SPZ] (dále také „Vozidlo“) a nákladů na střežení Vozidla. Žalobce jako vlastník pozemní komunikace nechal dne 27.2.2023 z [adresa], u čp. [adresa], za asistence Městské policie [adresa], odtáhnout předmětné Vozidlo, jehož je žalovaný provozovatelem. Vozidlo bylo ponecháno bez viditelného označení platným parkovacím lístkem či platnou parkovací kartou na místě, kde je takové stání dopravním značením zakázáno, a proto byla na Vozidlo nasazena dne 24.1.2023 botička. Po uplynutí 30 dnů bylo vozidlo odtaženo na odstavné střežené parkoviště Technických služeb města [Anonymizováno], příspěvkové organizace, které se nachází v [adresa]. Žalovaný jako provozovatel Vozidla je povinen uhradit náklady na odtah ve výši 1 099 Kč (dle Ceníku Technických služeb města [Anonymizováno]) a náklady s odtahem spojené, tj. náklady na střežení odtaženého vozidla ve výši 15 100 Kč (25 Kč/den od 27.2.2023 do 22.10.2024 dle Ceníku za stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích města [adresa]). I před výzvu ze dne 22.10.2024 žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný byl usnesením ze dne 8.4.2025, č. j. 21 C 13/2025-23, vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne 14.4.2025.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud učinil tato skutková zjištění:
5. Z Ceníku za stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích města [adresa] plyne, že za odstavení osobního vozidla v [adresa], činí 25 Kč/den. Je zde zajištěn nepřetržitý provoz.
6. Z Ceníku Technických služeb města [Anonymizováno], příspěvkové organizace č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] účinného od 1.11.2015 plyne, že cena za úplný nucený odtah 1 vozidla (jeden směr) činí 1 099 Kč, včetně DPH.
7. Z Protokolu o odtažení vozidla č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 27.2.2023 plyne, že dne 27.2.2023, v 8:00 hodin, bylo předmětné Vozidlo (tov. zn. VW Polo, reg. zn. [SPZ]) odtaženo z [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], pro nezaplacené parkovné po dobu 30 dnů. O odtahu rozhodla Městská policie [adresa]. Odtah provedly [Anonymizováno].
8. Z Oznámení o podezření ze spáchání přestupku č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 24.1.2023 plyne, že Městská policie [adresa], oznámila Magistrátu města [Anonymizováno] podezření ze spáchání přestupku, neboť dne 24.1.2023 v [adresa] u čp. [adresa], bylo zjištěno porušení zákona o silničním provozu vykazující znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Dne 24.1.2023 provedla hlídka MěPo [adresa] kontrolní činnost a zjistila, že předmětné Vozidlo parkující na placeném parkovišti nebylo označeno viditelně parkovacím lístkem a nemělo ani zaplacené parkové pomocí sms. V době kontroly byl parkovací automat č. [hodnota] plně funkční. Místním šetřením se nepodařilo zjistit osobu, která zde Vozidlo zaparkovala, hlídka v čase 14:11 hodin na Vozidlo nasadila technický prostředek k zabránění odjezdu č. [hodnota]. Dne 27.2.2023, v čase 8:00 hodin, byl technický prostředek č. [hodnota] demontován a vozidlo bylo odtaženo na odstavné parkoviště v [adresa]. Jako provozovatel Vozidla byl v registru vozidel zjištěn žalovaný.
9. Z Karty vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] plyne, že žalovaný je evidovaným vlastníkem a provozovatelem Vozidla od 3.2.2021.
10. Z Předžalobní výzvy ze dne 22.10.2024 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě nákladů na dokončený odtah vozidla ve výši 1 099 Kč a nákladů na střežení vozidla ve výši 15 100 Kč. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě a zásilka byla uložena dne 25.10.2024, jak plyne z Dodejky.
11. Podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v době rozhodné vlastníkem a provozovatelem předmětného Vozidla, které bylo dne 24.1.2023 zaparkované na placeném parkovišti v [adresa] u čp. [adresa], a to bez viditelně označeného platného parkovacího lístku či zaplaceného parkovného přes sms. Vozidlu tak byl nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu (botička č. [hodnota]). Vzhledem k tomu, že v zákonem stanovené lhůtě 30 dní od přiložení botičky nikdo nepožádal o její odstranění, měl žalobce, jakožto vlastník komunikace, oprávnění po dohodě s obecní policií Vozidlo odstranit, a to na náklady provozovatele Vozidla (§ 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb.). Soud má za prokázané, že Vozidlo bylo odtaženo dne 27.2.2023 na odstavné parkoviště Technických služeb města [Anonymizováno] nacházející se v [adresa]. Žalovanému jako provozovateli Vozidla vznikla povinnost uhradit žalobci za jednosměrný úplný nucený odtah Vozidla ceníkovou cenu 1 099 Kč a dále náklady spojené s odtažením a střežením Vozidla za období od 27.2.2023 do 22.10.2024 v celkové výši 15 100 Kč (25 Kč/den x 604 dní). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 16 199 Kč výzvou ze dne 22.10.2024, žalovaný však ničeho neuhradil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 17a odst. 6 zákona o obecní policii. Proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku 16 199 Kč.
14. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s úhradou žalované částky a žalobce tak měl právo i na úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). K prvnímu dni prodlení činila výše úroku z prodlení 12,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.
15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve výroku II. rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení vyčíslených v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
16. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.