Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

21 C 225/2026

Soud: Okresní soud v ChomutověDatum rozhodnutí: 24. 9. 2026Č. j.: 21 C 225/2026-20Soudkyně: JUDr. Alena MědílkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: zaplacení 25 670,88 Kč s příslušenstvím (úvěr)ECLI:CZ:OSCV:2026:21.C.225.2026.1
náklady řízenísmlouva o půjčcebezdůvodné obohacenísmlouva o zápůjčceneplatnost smlouvylhůtysmlouva o úvěrusplatnost pohledávkynáhrada nákladůsmlouva nájemnípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (20) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 160,64 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 160,64 Kč od 28.8.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 510,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 368,31 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 934,88 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 23 442,88 Kč od 18.7.2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 23 442,88 Kč od 18.7.2025 do 27.8.2026, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 282,24 Kč od 28.8.2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 11.8.2026, doplněnou podáním ze dne 27.8.2026, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 25 670,88 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 29.3.2024 uzavřena Smlouva o půjčce č. [hodnota], v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč za sjednaný úrok 14,90 % ročně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, žalovaná vrátila celkem částku 27 839,36 Kč. Zbytek dosud nevrátila.

2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 21.8.2026 č.j. 21 C 225/2026-12 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 24.8.2026 a žalované dne 5.9.2026.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 23.11.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalované bankovní služby.

6. Z Návrhu smlouvy na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 29.3.2024 ve spojení s Informacemi o certifikátech plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, smlouva byla uzavřena elektronicky. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou 14,90 % ročně. Žalovaná se měla zavázat peněžní prostředky vrátit ve splátkách po 2 806 Kč měsíčně.

7. Z Akceptace návrhu plyne, že předchůdkyně žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota].

8. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne, listina byla podepsaná elektronicky. Ze Všeobecných obchodních podmínek, Ceníku produktů a služeb a Produktových podmínek pro osobní úvěry plyne, že listiny nejsou opatřeny podpisem žalované.

9. Z Identifikace žádosti ze dne 29.3.2024 plyne, že žalovaná měla být vyučená, měla bydlet v pronajatém domě/bytě, měla být v družském svazku. Měla pobírat státní podporu ve výši 17 000 Kč měsíčně. Její výdaje na bydlení měly činit 2 500 Kč měsíčně, výdaje na živobytí 6 000 Kč měsíčně a rodinné náklady a ostatní 500 Kč.

10. Z Výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období února 2024 plyne, že majitelem účtu je žalovaná. Počáteční zůstatek na účtu činil 1 717,88 Kč, konečný zůstatek činil zápornou hodnotu -9 631,08 Kč. Dne 6.2.2024 byla na účet připsaná půjčka 1 000 Kč. Dne 14.2.2024 byla na účet od Úřadu práce [adresa] připsaná částka 17 557 Kč (PvN,PpR).

11. Z Výpisu [Anonymizováno] půjčky č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve spojení s Výpisem z účtu č. [č. účtu] plyne, že dne 29.3.2024 byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to na účet č. [č. účtu].

12. Z kopie občanského průkazu žalované plyne, že byla svobodná.

13. Z Datového přehledu k dotazu do registrů BRKI/NRKI bez datace plyne, že žalovaná měla jeden existují nesplátkový kontrakt.

14. Z Protokolu ověření úvěruschopnosti žalované plyne, že předchůdkyně žalobkyně schválila předmětný úvěr.

15. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2.3.2026 a Přílohou č. 1 (poř. č. [hodnota]), a Oznámením ze dne 9.3.2026 (předané k poštovní přepravě dne 25.3.2026) soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

16. Z Výzev ze dne 7.4.2026 předané k poštovní přepravě následujícího dne, jak plyne ze Seznamu odeslaných výzev, plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu.

17. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně 29.3.2024 poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 45 000 Kč. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze 27 839,36 Kč, zbytek nevrátila. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho žalobkyni nevrátila.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

24. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

25. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

27. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu (dle listin předložených žalobkyní) dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

29. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 29.3.2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Předložená smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale měla být uzavřena elektronicky.

30. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak událo bez vlastnoručního podpisu žalované. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

31. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění netvrdila, z jakých konkrétních zjištěných příjmů a výdajů v rámci zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet vycházela a k jakým výsledkům (disponibilnímu zůstatku) došla.

32. Odborná péče předpokládá jednak řádně věřitelem zjistit veškeré poměry žalované (konkrétní příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaná byla v době před uzavřením smlouvy zaměstnána a s jakým výdělkem, dále např. potvrzením od Úřadu práce o dávkách. Dále například výpisem z katastru nemovitostí, popř. nájemní smlouvou o ověření uspokojování bytové potřeby, listinami k ověření jejích výdajů na bydlení včetně energií, jejích jiných závazků, atd. Žalobkyně však žádnou listinu o ověřování poměrů žalované nepředložila.

33. Z interních listin žalované, výpisu z běžného účtu žalované a občanského průkazu má soud za prokázané, že žalovaná byla svobodná, v únoru 2024 jí byly úřadem práce vyplaceny sociální dávky v celkové výši 17 557 Kč a ke dni 29.2.2024 činil konečný zůstatek na jejím běžném účtu zápornou částku -9 631,08 Kč. Všechny tyto skutečnosti měly vést předchůdkyni žalobkyně k obezřetnosti a důkladnému posuzování schopnosti žalované úvěr splácet.

34. Soud v daném případě uzavřel, že v daném případě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy prověřila schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, což je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu, a takové porušení povinností je stiženo absolutní neplatností smluv, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

35. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpisz z účtu č. [č. účtu] za měsíc únor 2024 a Výpis [Anonymizováno] půjčky včetně Výpisu z účtu č. [č. účtu], z nichž má soud za prokázané, že žalované byly předchůdkyní žalobkyně poskytnuty na její účet peněžní prostředky v celkové výši 45 000 Kč. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně vrátila pouze částku 27 839,36 Kč, zbytek dosud nevrátila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 ObčZ a soud uzavřel, že se na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila. Proto jí soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimovaná na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 ObčZ), dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 17 160,64 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky). Co do částky 8 510,24 Kč se smluvním úrokem pak soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 7.4.2026, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 26.8.2026. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 27.8.2026. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 28.8.2026, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

37. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

38. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 17 263,34 Kč (tj. jistina 17 160,64 Kč + kapitalizované úroky z prodlení částkou 102,70 Kč; 49,07 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 17 916,83 Kč (tj. jistina 8 510,24 Kč + kapitalizované úroky a úroky z prodlení uvedené ve II. výroku rozsudku a kapitalizované souhrnnou částkou 9 406,59 Kč; 50,93 %). Proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení rovnající se rozdílu jejího procentuálního úspěchu a neúspěchu (27,52 %). Je zřejmé, že úspěch a neúspěch účastníků ve věci byl téměř vyrovnaný, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku.

39. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací