21 C 322/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 5.10.2024, doplněnou podáním ze dne 21.1.2025, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 66 580 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že:- dne 15.8.2022 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků ve výši 8 % ročně, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 8 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 byla předmětná pohledávka[Anonymizováno] za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka se skládá z jistiny 15 869,50 Kč, úroku, poplatků, smluvní pokuty (nárok č. 1);- dne 19.5.2022 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků ve výši 8 % ročně, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 7 992 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka se skládá z jistiny 10 855,70 Kč, úroku, poplatků, smluvní pokuty (nárok č. 2);2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 13.2.2025). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:5. Nárok č. 1: Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 15.8.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za sjednanou výpůjční úrokovou sazbu 8 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátil včetně celkových nákladů úvěru ve výši 17 184 Kč. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.Ze Žádosti o úvěr ze dne 15.8.2022 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl střední vzdělání, bydlel v nájmu, pracoval společnosti [právnická osoba]. s výdělkem 27 566 Kč měsíčně, náklady na bydlení a energie činily 3 000 Kč a náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady činily 10 010 Kč. Poměry žalovaného měly být ověřeny z občanského průkazu, výplatní pásky a pracovní smlouvy. Žádost je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.Z Dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 18.6.2021 plyne, že žalovaný pracoval u společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], a to na dobu neurčitou.Z Výplatní pásky za 5/2022 plyne, že čistá mzda žalovaného činila za květen 2022 částku 28 406 Kč, srážky ze mzdy činily 1 271 Kč.Z Výplatní pásky za 6/2022 plyne, že čistá mzda žalovaného činila za červen 2022 částku 29 264 Kč, srážky ze mzdy činily 1 733 Kč.Z Výplatní pásky za 7/2022 plyne, že čistá mzda žalovaného činila za červenec 2022 částku 25 028 Kč, srážky ze mzdy činily 1 524 Kč.Z Tabulky úhrad plyne, že dne 16.8.2022 žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně 2 700 Kč a dne 23.10.2022 částku 5 300 Kč.6. Nárok č. 2: Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 19.5.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč za sjednanou výpůjční úrokovou sazbu 8 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátil včetně celkových nákladů úvěru ve výši 12 888 Kč. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.Z Tabulky úhrad plyne, že dne 20.5.2022 žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně 2 000 Kč, dne 20.6.2022 částku 1 992 Kč, dne 20.7.2022 částku 2 000 Kč a dne 15.8.2022 částku 2 000 Kč.Ze Žádosti o úvěr ze dne 19.5.2022 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl střední vzdělání, bydlel v nájmu, pracoval společnosti [právnická osoba]. s výdělkem 28 874 Kč měsíčně, náklady na bydlení a energie činily 3 000 Kč a náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady činily 10 010 Kč. Poměry žalovaného měly být ověřeny z občanského průkazu, výplatní pásky a pracovní smlouvy. Žádost je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.5.2024 včetně Přílohy (strana 10, 38) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.8. Ze dvou Oznámení ze dne 14.6.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.9. Z předžalobních výzev ze dne 20.9.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů. Tyto výzvy byly předány k poštovní přepravě dne 23.9.2024, jak plyne z Podacího lístku.10. Skutkový závěr: Dne 15.8.2022 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným písemnou smlouvu o úvěru č. [hodnota], téhož dne předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Dne 19.5.2022 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným písemnou smlouvu o úvěru č. [hodnota], téhož dne předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Před uzavřením předmětné smluv předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně na úvěr č. [hodnota] pouze částku 8 000 Kč a na úvěr č. [hodnota] pouze částku 7 992 Kč, zbytek dosud nevrátil. Pohledávky za žalovaným byly v roce 2024 smluvně převedeny na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 23.9.2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2991 odst. 1, odst.

2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.19. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly dne 15.8.2022 a dne 19.5.2022 podepsány smlouvy, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku a poplatku. Úvěrové smlouvy je opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného.20. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.21. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z informací získaných od žalovaného v Žádosti o úvěr ze dne 15.8.2022 a ze dne 19.5.2022. Tyto informace (příjmy, výdaje, osobní a rodinné informace) jsou specifikované výše tohoto odůvodnění.22. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, potvrzením o dávkách, dále nájemní smlouvou, popř. výpisem z katastru nemovitostí či Potvrzením rodičů žalované (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (výše nájemného, energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd.V daném případě žalobkyně doložila u úvěru č. [hodnota] výši příjmu žalovaného u zaměstnavatele [právnická osoba]. za tři měsíce před uzavření předmětné úvěrové smlouvy, avšak u úvěru č. [hodnota] doložila pouze Výplatní pásku za květen 2022, tedy za pouhý jeden měsíc, což je nedostatečné ve vztahu ke zjištění průměrného výdělku žalovaného. Aby předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti, musela by ověřit mzdu žalovaného alespoň za tři měsíce před uzavřením smlouvy. Zároveň předchůdkyně žalobkyně řádně neověřovala způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného, který měl bydlet v nájmu, a rovněž neověřovala ani deklarované náklady na bydlení a energie ve výši 3 000 Kč. Ze Zákaznických karet je rovněž zřejmé, že tyto se žalovaným sepisoval obchodní zástupce předchůdkyně žalobkyně a bylo tak na něm, aby jednak řádně zjistil a zároveň i ověřil zcela konkrétní příjmy (u úvěrové smlouvy č. [hodnota]) a výdaje žalovaného (u obou úvěrových smluv). Pokud se spokojil toliko s údaji poskytnutými žalovaným, aniž by je rovněž ověřil, pak rezignoval na řádné zkoumání poměrů žalovaného a nedostál tak svým povinnostem.23. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětných smluv o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému úvěry poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.24. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětné úvěrové smlouvy je absolutně neplatné.25. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč a 15 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Smlouvy o úvěru ze dne 15.8.2022 a ze dne 19.5.2022, z nichž má soud za prokázané, že dne 15.8.2022 byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a dne 19.5.2022 ve výši 15 000 Kč (převzetí hotovosti žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy). Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil pouze u úvěru č. [hodnota] částku 8 000 Kč a u úvěru č. [hodnota] částku 7 992 Kč, jak plyne z Tabulek úhrad, zbytek dosud nevrátil (12 000 Kč a 7 008 Kč).26. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 19 008 Kč, tj. rozdíl mezi vyplacenými částkami a vrácenými částkami (výrok I. rozsudku). Co do jistiny ve výši 47 572 Kč spolu se smluveným úrokem z úvěru pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).27. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 20.9.2024, předanou k poštovní přepravě dne 23.9.2024, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 3.2.2025, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 4.2.2025. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 5.2.2025, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 12 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. Výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).28. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.29. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 19 088 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do částky 47 572 Kč s příslušenstvím uvedeným ve II. výroku rozsudku. Je tak zřejmé, že ve věci byl více úspěšnější žalovaný, který by měl právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku.30. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.