Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 166/2024

Soud: Okresní soud v ChomutověDatum rozhodnutí: 24. 9. 2024Č. j.: 23 C 166/2024-38Soudkyně: JUDr. Hana PaškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSCV:2024:23.C.166.2024.38
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva pracovnísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 9 224,88 Kč ,b) částku ve výši 407,12 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení a) částky ve výši 16 364 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 198,92 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 900,25 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 498,68 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, úrokem ve výši 24,3 % ročně z částky 16 498,68 Kč od 28.9.2023 do zaplacení,b) částky ve výši 22 704 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 223,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 199,57 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 106,82 Kč od 20.4.2024 do zaplacení, úrokem ve výši 24,57 % ročně z částky 16 106,82 Kč od 20.4.2024 do zaplacení,se žaloba zamítá .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 48 700 Kč s příslušenstvím z titulu 2 smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovaným a společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a to smlouvy č. [tel. číslo], (dále jen „Smlouva 1“), uzavřené dne 25. 5. 2020 a smlouvy č. [tel. číslo], (dále jen „Smlouva 2“), uzavřené dne 30. 1. 2020 . Před uzavřením obou smluv předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z údajů uvedených žalovaným a zaznamenaným do zákaznické karty s tím, že příjem ověřila výplatními páskami ) 3,4,11,12/2020) a pracovní smlouvou, provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku. Dle zákaznických karet ze dne 25.5.2020 a ze dne 30.1.2020 předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 41 406 Kč, kdy žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr, žil v nájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost. Na základě Smlouvy 1 žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši 20 000 Kč a zavázal se k úhradě úvěru a poplatku ve výši 16 364 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 3 031 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.5.2021. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 10 775,12 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27.9.2023, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil. Na základě Smlouvy 2 žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši 22 000 Kč a zavázal se k úhradě úvěru a poplatku ve výši 22 704 Kč v 24 měsíčních splátkách po 1 863 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.1.2022. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 21 592,88 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27.9.2023, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy 1 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši 20 000 Kč a zavázal se k úhradě úvěru a poplatku ve výši 16 364 Kč v 12 měsíčních splátkách po 3 031 Kč.Ze zákaznické karty ze dne 25.5.2020 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá čistý měsíční příjem ve výši 25 534 Kč ( ověřeno výplatními páskami 3,4/2020 a pracovní smlouvou), další příjem domácnosti činí 18 000 Kč, interní splátky činí 2 121 Kč a výdaje 6 000 Kč měsíčně.Z výplatních pásek 3-4/2020 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 25 534 Kč.Ze Smlouvy 2 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti v den uzavření Smlouvy žalovanému částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě úvěru a poplatku ve výši 22 704 Kč ( včetně doplňkového pojistného) v 24 měsíčních splátkách po 1 863 Kč .Ze zákaznické karty ze dne 30.1.2020 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá čistý měsíční příjem ve výši 24 406 Kč ( ověřeno výplatními páskami 11,12/2020 a pracovní smlouvou), další příjem domácnosti činí 17 000 Kč, interní splátky činí 1 032 Kč a výdaje 5 000 Kč měsíčně.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky z obou Smluv na žalobkyni.Z tabulky umoření ze dne 2.10.2023 soud zjistil, že žalovaný na předmětnou pohledávku ze Smlouvy 1 uhradil 10 775,12 Kč a ze Smlouvy 2 částku uhradil celkem 16 592,88 Kč.Z předžalobní výzvy ze dne 7.5. 2024 a podacího lístku pošty ze dne 9.5.2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných závazků v celkové výši 79 841,33 Kč z obou Smluv.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:Na základě Smlouvy 1 předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě úvěru a poplatku ve výši ve výši 16 364 Kč v 12 měsíčních splátkách po 3 031 Kč. V zákaznické kartě ze dne 25.5.2020 žalovaný uvedl, že uvedl, že bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá čistý měsíční příjem ve výši 25 534 Kč ( ověřeno výplatními páskami 3,4/2020 a pracovní smlouvou), další příjem domácnosti činí 18 000 Kč, interní splátky činí 2 121 Kč a výdaje 6 000 Kč měsíčně. Z výplatních pásek 3-4/2020 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 25 534 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 10 775,12 Kč.Na základě Smlouvy 2 předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě úvěru a poplatku ve výši 22 704 Kč ( včetně doplňkového pojistného) v 24 měsíčních splátkách po 1 863 Kč Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 21 592,88 Kč.Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27.9.2023, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 87 odst. 1,2 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smluv 1,2 k ověření příjmů a výdajů uvedených žalovaným předložila pouze výplatní pásky 3-4/2020, další čisté příjmy domácnosti blíže nespecifikovala a ohledně tvrzených výdajů nepředložila žádné dokumenty, dospěl soud k závěru, že obě Smlouvy, jež měly být smlouvami o úvěru dle § 2395 o.z., jsou absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU.

11. K tomuto závěru o neplatnosti Smluv soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C-679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

12. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

13. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy 1 částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný uhradil částku ve výši 10 775,12 Kč, na základě Smlouvy 2 předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný uhradil 21 592,88 Kč Vzhledem k tomu, že uzavřené Smlouvy jsou absolutně neplatné a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo na základě Smlouvy 1 a Smlouvy 2 bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny , tj. na základě Smlouvy 1 ve výši 9 224,88 Kč a na základě Smlouvy 2 ve výši 407,12 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 9 224,88 Kč a ve výši 407,12 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

15. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. S ohledem na převažující úspěch žalovaného by měl žalovaný v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací