Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 208/2026

Soud: Okresní soud v ChomutověDatum rozhodnutí: 13. 10. 2026Č. j.: 23 C 208/2026-19Soudkyně: JUDr. Hana PaškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 11. 2026Předmět řízení: zaplacení 32 873,96 Kč s příslušenstvím (úvěr)ECLI:CZ:OSCV:2026:23.C.208.2026.19
smlouva pracovnínáklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (14) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 732 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 20 141,96 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 311,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 680,39 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 115,23 Kč od 21.1.2026 do zaplacení, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 13 115,23 Kč od 21.1.2026 do zaplacení se žaloba zamítá .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 32 873,96 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], (dále jen „Smlouva“), uzavřené dne 27. 3. 2024 mezi žalovaným a společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“). Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná., když vycházela z příjmu žalovaného ve výši 17 970 Kč měsíčně doloženého pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 1-2/2024, dalších příjmů domácnosti ve výši [částka] a měsíčních výdajů žalovaného ve výši 3 000 Kč. Úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný čerpal v hotovosti v den uzavření Smlouvy se žalovaný zavázal spolu se smluvním úrokem ve 7 593 Kč a částkou ve výši 1 900 Kč za zpracování zápůjčky, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 030 Kč a pojistným ve výši 1 924 Kč zaplatit v 52 týdenních splátkách po 567 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26.3.2025. Žalovaný zaplatil 2 268 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026 s účinností ke dni 20.1.2026, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy a tabulky umoření soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 v hotovosti a žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 7 593 Kč a částkou ve výši 1 900 Kč za zpracování zápůjčky, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 030 Kč a pojistným ve výši 1 924 Kč zaplatit v 52 týdenních splátkách po 567 Kč . Žalovaný uhradil částku ve výši 2 268 Kč.Ze Zákaznické karty ze dne 27.3.2024 soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ze zaměstnání ve výši 17 970 Kč měsíčně doloženého pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 1-2/2024, další příjem domácnosti ve výši [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka], k čemuž nebyly předloženy žádné doklady.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2026 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026.Z předžalobní výzvy ze dne 30.3.2026 a podacího lístku pošty ze dne 30.3.2026 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných závazků v celkové výši 36 467,17 Kč.Z dohody o pracovní činnosti ze dne 10.1.2024 soud zjistil, že žalovaný uzavřel dohodu na dobu určitou od 10.1. - 31.12.2024 s odměnou ve výši [částka], z výplatních pásek za období od 1-2/2024 soud zjistil průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného ve výši [částka].

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 27.3.2024 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně vyplatila v den uzavření Smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 7 593 Kč a částkou ve výši 1 900 Kč za zpracování zápůjčky, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 030 Kč a pojistným ve výši 1 924 Kč zaplatit v 52 týdenních splátkách po 567 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26.3.2025. Žalovaný zaplatil 2 268 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026 s účinností ke dni 20.1.2026, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.

6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splatit, žalovaný uzavřel dohodu na dobu určitou od 10.1. - [datum] s odměnou ve výši [částka], z výplatních pásek za období od 1-2/2024 soud zjistil průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného ve výši [částka]. Z předložených důkazů však nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela z dokumentů, kterými by ověřily další příjem domácnosti ve výši [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka], a spokojila se tak pouze s prohlášeními žalovaného.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026. Před uzavřením Smlouvy však předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila další příjmy domácnosti a výdaje žalovaného, a spokojila se tak pouze s tvrzením žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně tudíž nesplnila řádně povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, proto soud dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU.

12. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil částku ve výši 2 268 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny 12 732 Kč ( 15 000 Kč – 2 268 Kč) , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 12 732 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože byl žalovaný úspěšnější ve věci, měl by vůči žalobkyni dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na úhradu části nákladů řízení . Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací