Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky ve výši 8 144 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 473,03 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 237,77 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 854,01 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 589,69 Kč od 23.4.2024 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 21.1.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 13 344 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným její předchůdkyně - společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], ( dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 8.2.2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], (dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 304 Kč a úhradou za poskytnutím úvěru ve výši 2 940 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 820 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 080 Kč, tj. celkem částku ve výši 11 144 Kč zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 796 Kč, splatnost poslední splátky byla sjednána k 8.4.2024. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě příjmů žalovaného ze zaměstnání ve výši 22 900 Kč měsíčně doložených pracovní smlouvou a výplatními páskami a měsíčních výdajů žalovaného ve výši 8 360 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 800 Kč. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 s účinností k 29.5.2024. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil .
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne 6.2.2025, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy ze dne 8.2.2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 304 Kč a úhradou za poskytnutím úvěru ve výši 2 940 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 820 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 080 Kč, tj. celkem částku ve výši 11 144 Kč zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 796 Kč.Ze Zákaznické karty ze dne 8.2.2023 soud zjistil, že žalovaný uvedl měsíční příjem 22 900 Kč ( doloženo výplatními páskami, pracovní smlouvou, potvrzením od zaměstnavatele) a měsíční výdaje na bydlení ve výši 3 500 Kč a náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši 4 860 Kč.Z oznámení předchůdkyně žalobkyně ze dne 14.6.2024 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 .Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 10.9.2024 a poštovního podacího lístku ze dne 11.9.2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 14 568,14 Kč.
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 8.2.2023 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva , na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 304 Kč a úhradou za poskytnutím úvěru ve výši 2 940 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 820 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 080 Kč, tj. celkem částku ve výši 11 144 Kč zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 796 Kč, splatnost poslední splátky byla sjednána k 8.4.2024. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě příjmů žalovaného ze zaměstnání ve výši 22 900 Kč měsíčně doložených pracovní smlouvou, výplatními páskami a potvrzením od zaměstnavatele a měsíčních výdajů žalovaného ve výši 8 360 Kč, které však předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila.. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 800 Kč. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 s účinností k 29.5.2024. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst.1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala žádnými relevantními důkazy výši měsíčních výdajů žalovaného před poskytnutím úvěru a vycházela pouze z tvrzení žalovaného, má soud za to, že Smlouva , jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.
12. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 6 000 Kč a žalovaný uhradil 800 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny, tj. ve výši 5 200 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 5 200 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
14. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.
15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný byl převážně úspěšný, proto by měl vůči žalobkyni v souladu s § 142 odst.2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.