Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 819,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 819,20 Kč od 14.2.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá .
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno Zástupce] náhradu nákladů řízení ve výši 782 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 11 819,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně, společnost [Anonymizováno] s.r.o.[IČO] IČO, , ( dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“) s ním uzavřela dne 19.7.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 429 Kč na jeho účet č. [č. účtu] se splatností dne 19.7.2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2023 byla z předchůdkyně žalobkyně pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba]., která dále pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2023 postoupila na žalobkyni. Žalovaný uhradil 4 609,80 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného v registrech ISIR, CEE, CRKI, EUCB a vycházela z porovnání žalovaným uvedených příjmů a výdajů. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 11.1.2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 15.4.2026, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková tvrzení:Ze Smlouvy soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. IČO [IČO], se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], v níž se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěrový limit ve výši ve výši 11 820 Kč s úrokem ve výši 457,50 % ročně na dobu 24 měsíců.Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 3.3.2026 soud zjistil, že v období od 19.7.2022 do 11.11.2022 byla na účet žalovaného celkem vyplacena částka ve výši 16 429 Kč.Z oznámení o postoupení pohledávky předchůdkyně žalobkyně ze dne 11.1.2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2023 ze společnosti [právnická osoba]., na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2023.Z výzvy k plnění ze dne 11.1.2024 a podacího lístku pošty ze dne 11.1.2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 32 497,90 Kč.
5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 429 Kč na jeho účet č. [č. účtu] se splatností dne 19.7.2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2023 byla z předchůdkyně žalobkyně pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba]., která dále pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2023 postoupila na žalobkyni. Žalovaný uhradil 4 609,80 Kč. žalobkyně žádným způsobem neověřila majetkovou situaci žalovaného před poskytnutím úvěru. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 11.1.2024.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Dle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“),, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zák. ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným způsobem příjmy a výdaje žalovaného před uzavřením Smlouvy , proto předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních příjmů a výdajů. Soud tak dospěl k závěru, Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., § 2 odst.1 ZSU, je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.
12. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co její předchůdkyně poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU s tím, že pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně řádně postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o.z.
13. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 429 Kč a žalovaný neuhradil 4 609,80 Kč Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 819,20 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 11 819,20 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.
15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 11 819,20 Kč, což činí 67% celkového nároku, neúspěšná co do zaplacení částky 5 761 Kč ( včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), což činí 33 % celkového nároku, proto má nárok na náhradu 34 % nákladů řízení ( 67%-33%=34%). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 300 Kč sestávající sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b. odst.1 bod 2. § 11 odst.1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) , neboť občanské soudní řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby, tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, po [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1 a.t. a náhrada hotových výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a), 34 % z částky 2 300 Kč pak činí částku ve výši 782 Kč s tím, že žalovaný je ji povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 odst.1 o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.