Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 4 460,60 Kč ,b) částku ve výši 11 009,63 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení a) částky ve výši 1 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 373,40 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 660,60 Kč od 25.9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 4 460,60 Kč od 21.3.2024 do zaplacení,b) částky ve výši 6 330,31 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 458,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 712,42 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 339,94 Kč, úrokem ve výši 14 % ročně z částky 14 039,94 Kč od 1.1.2024 do zaplacení,se žaloba zamítá .
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] K. G., [tituly za jménem] náhradu nákladů řízení. ve výši 113 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 13.6.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 5 660,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně ( [právnická osoba]., IČO: [IČO], dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 14.11.2011 smlouvu o bankovních produktech a službách a následně o poskytování kontokorentního úvěru [Anonymizováno], ( dále jen,, Smlouva 1“), na jejímž základě mu byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 2 000 Kč. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl debetní zůstatek ve výši 4 460,60 Kč, po jehož převedení na nově otevřený úvěrový účet předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému splatit tento zůstatek ve splátkách. Žalovaný splátky řádně neplnil, proto předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku dopisem ze dne 20.3.2024 zesplatnila ke dni 20.3.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku ve výši 4 460,60 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč ( 2x 600 Kč za zaslání upomínky). Před uzavřením Smlouvy 1 předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši 17 832 Kč ) ověřen z běžného účtu žalovaného), celkových měsíčních příjmů domácnosti ve výši 40 000 Kč, interních závazků ve výši 1 621,02 Kč a podílu na nákladech na bydlení ve výši 44,58 %. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024 s účinností ke dni 19.9.2024. Žalovanému byla zaslána dne 19.11.2024 výzva k plnění, žalovaný však na ni nijak nereagoval.Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 339,94 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14.1.2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], ( dále jen,, Smlouva 2“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy 2 předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši 19 642 Kč měsíčně čistého, celkových měsíčních příjmů domácnosti ve výši 40 000 Kč, interních splátek závazků ve výši 2 489,07 Kč, podílu na nákladech na bydlení ve výši 49,11 %. Žalovaný vyčerpal ke dni zesplatnění a ukončení smlouvy, tj. ke dni 31.12.2023, částku ve výši 86 112,76 Kč a uhradil částku ve výši 75 103,13 Kč. Žalobkyně požaduje též zaplacení poplatků ve výši 4 500 Kč za upomínky a za přečerpání úvěrového rámce. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024 s účinností ke dni 19.9.2024. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění, žalovaný však na ni nijak nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 23.6.2025 došlém soudu dne 24.6.2025, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlovy 1- Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne 27.4.2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému k běžnému účtu [Anonymizováno] - povolený limit ve výši 2 000 Kč s ročním úrokem ve výši 21,99 % .Ze Smlouvy 2 ze dne 14.1.2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 12 % ročně splácet ve splátkách ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Ve Smlouvě 2 byl sjednán poplatek ve výši 300 Kč a poplatek za přečerpání úvěrového rámce a 600 Kč za každou upomínku.Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 14.1.2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl průměrný měsíční čistý výdělek za poslední 3 měsíce ve výši 19 642 Kč, celkové měsíční příjmy domácnosti ve výši 40 000 Kč..Ze žádosti o povolení debetního zůstatku [Anonymizováno] ze dne 19.11.2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce ve výši 17 832 Kč a celkové měsíční příjmy domácnosti ve výši 40 000 Kč.Z potvrzení o výši příjmu ze dne 28.8.2020 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil 17 846 Kč.Z oznámení o zesplatnění ze dne 22.3.2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr dle Smlouvy 1 ke dni 20.3.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 5 747,80 KčZ rozhodnutí o zesplatnění úvěru ze dne 31.12.2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ze Smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 18 052,36 Kč.Z oznámení předchůdkyně žalobkyně ze dne 30.9.2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy1 a Smlouvy 2 na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024.Z předžalobní výzvy ze dne 19.11.2024 a podacího archu [právnická osoba] ze dne 19.11.2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze Smlouvy 1 ve výši 4 460,60 Kč a poplatků ve výši 1 200 Kč s příslušenstvím a ze Smlouvy 2 dluhu ve výši 14 039,94 Kč a poplatků ve výši 3 300 Kč s příslušenstvím..
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 27.4.2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 1, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému k běžnému účtu [Anonymizováno] - povolený limit ve výši 2 000 Kč s ročním úrokem ve výši 21,99 %. Dne 14.1.2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 2 , v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 12 % ročně splácet ve splátkách ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Ve Smlouvě 2 byl sjednán poplatek ve výši 300 Kč a poplatek za přečerpání úvěrového rámce a 600 Kč za každou upomínku. Před poskytnutím úvěru ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného měsíčního čistého příjmu za poslední 3 měsíce ve výši 17 832 Kč a celkové měsíční příjmy domácnosti ve výši 40 000 Kč, předložila však pouze potvrzení o příjmu žalovaného ze dne 28.8.2020, měsíční výdaje žalovaného žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit dle Smlouvy 1, čímž mu vznikl debetní zůstatek ve výši 4 460,60 Kč, proto předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku dopisem ze dne 20.3.2024 zesplatnila ke dni 20.3.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 5 747,80 Kč. Žalovaný přečerpal úvěrový limit dle Smlouvy 2, když vyčerpal ke dni zesplatnění a ukončení smlouvy, tj. ke dni 31.12.2023, částku ve výši 86 112,76 Kč a uhradil částku ve výši 75 103,13 Kč. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy 1 a ze Smlouvy 2 byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024 s účinností ke dni 19.9.2024. Žalovanému byla zaslána dne 19.11.2024 výzva k plnění dluhu ze Smlouvy1 i ze Smlouvy 2, žalovaný však na ni nijak nereagoval.
6. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1,2, ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024 uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní.
12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy 1 ani Smlouvy 2, jež měly být smlouvami o úvěru dle § 2395 o.z., a to z pohledu měsíčních příjmů a výdajů žalovaného , když vycházela pouze z příjmu deklarovaného žalovaným a k výdajům žalovaného neuvedla žádná tvrzení a nepředložila žádné důkazy. Obě Smlouvy tak jsou absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.
13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal na základě Smlouvy 1 částku ve výši 4 460,60 Kč představující debetní zůstatek a neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva1 je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši 4 460,60 Kč, které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení dle Smlouvy 1 ve výši 4 460,60 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, a to i co do zákonného úroku z prodlení, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal na základě Smlouvy 2 částku ve výši 86 112,76 Kč a uhradil částku ve výši 75 103,13 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva 2 je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši 11 009,63 Kč, které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení dle Smlouvy 2 ve výši 11 009,63 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, a to i co do zákonného úroku z prodlení, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.
15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené Smlouvy 1 ve výši 5 660,60 Kč Kč s příslušenstvím a dále o nárok na vrácení plnění ze Smlouvy 2 ve výši 17 339,94 Kč s příslušenstvím, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08, II.ÚS 3070/14 ze dne 17.1.2017) .
16. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na plnění z uzavřené Smlouvy 1 soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 4 460,60 Kč, což činí 59% celkového nároku, u neúspěšná co do zaplacení částky 3 151,57 Kč ( včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), což činí 41% celkového nároku, proto má nárok na náhradu 18 % nákladů řízení ( 59%-41%=18 %).
17. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku nárok na vrácení plnění z uzavřené Smlouvy 2 byl převážně úspěšný žalovaný. Úspěch žalobkyně činil 11 009,63 Kč, tj. 44% celkového nároku, úspěch žalovaného 13 891,66 Kč ( včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku),tj. 56% celkového nároku, proto by měl žalovaný podle § 142 odst.2 o.s.ř. právo na 12 % náhrady nákladů řízení, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
18. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 723 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 150 Kč, odměny ve výši 600 Kč stanovené dle § 14b odst.1 bod 2., § 11 odst.1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za dva úkony právní služby ( převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění), odměny ve výši 400 Kč dle § 14b odst.1 bod 2., § 11 odst.1 písm. a) a.t. úč. od 1.1.2025 za jeden úkon právní služby( podání žaloby) , náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby ( převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění podání žaloby ) po 100 Kč dle § 14b odst.5 písm.a) a.t., § 14b odst. 6 písm.a) a.t. úč. od 1.1.2025. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.
19. K celkovému nároku na zaplacení částky 32 513,46 s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku činí nárok na plnění z uzavřené Smlouvy 1 ve výši 7 612,17 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 23 % celkového nároku, proto z celkového nároku nákladů řízení ve výši 2 723 Kč činí 23 % částku 626,29 Kč. Z částky 626,29 Kč pak 18 % činí 113 Kč, proto soud žalobkyni přiznal v souladu s § 142 odst.2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení ve výši 113 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.