Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 12,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s tvrzením, že mezi účastníky byla dne [datum], poté, co žalobkyně na základě řádného šetření poměrů žalované zjistila, že je schopna úvěr splácet, pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena Smlouva o úvěr, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná naproti tomu úvěr jednorázově čerpat do [datum] a následně jej žalobkyni řádně splatit nejpozději do [datum] spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru po [částka] vždy k 15. dni daného měsíce, počínaje [datum]. Úroky byly sjednány ve výši 15,50 ročně, RPSN ve výši 16,91 %. Dne [datum] byl stejnou formou uzavřen Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, jímž došlo k odkladu splátky splatné dne [datum]. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila a žalobkyně v důsledku prodlení žalované využila svého práva a úvěr dopisem zaslaným žalované dne [datum] zesplatnila. Ve výzvě byla stanovena lhůta k úhradě celého dluhu do [datum], svou povinnost však žalovaná nesplnila. Dlužná částka sestává z jistiny úvěru [částka] a úvěrových poplatků ve výši [částka] (4x [částka] za zaslání upomínky dne [datum], [datum], [datum] a [datum], tří neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění úvěru po [částka], sedm neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění úvěru po [částka], vše dle Sazebníku) a dále příslušenství a to i v podobě kapitalizovaného úroku ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tj. od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každé dlužné splátky do [datum].
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalované bylo dne [datum] do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.
4. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila a zástupce žalobkyně navrhl žalobě vyhovět rozsudkem pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. a § 2 a 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum]. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. [spisová značka]. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vnikly z uvedeného titulu.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna [částka] stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 200 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhláškyč. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].