Výrok
I. Manželství [Jméno manžela], rozeného [jméno FO], nar. [Datum narození manžela] a [Jméno manželky], nar. [Datum narození manželky], uzavřené dne [datum] před Magistrátem města Chomutova, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se podáním ze dne 22. 4. 2024 domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] před Magistrátem města Chomutova. Uvedl, že oba manželé jsou čeští státní občané, jejichž poslední bydliště bylo v okresu Chomutov. Manželům se dne [datum] narodil syn [Jméno manžela] a dne [datum] syn [jméno FO]. Manžel uvedl, že manželku opustil krátce po narození druhého syna a více s ní manželské soužití neobnovil. V současné době má novou rodinu.
2. Manželka se k jednání o rozvod manželství nedostavila.
3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výpovědi manžela a z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Chomutova a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu v Chomutově ve svazku [hodnota], roč. [hodnota], na str. [hodnota], pod poř. č. [hodnota] ze strany obou manželů jako manželství prvé. Dále bylo zjištěno, že o poměrech nezletilého [Jméno manžela], nar. [datum], bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2014, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2024, č. j. 13 Nc 46/2013-34 tak, že nezletilý [Jméno manžela] byl svěřen do péče babičky a rodičům bylo stanoveno přiměřené měsíční výživné. Rozhodnutím Bristolského krajského soudu číslo případu [hodnota] ze dne 28. 1. 2013 bylo rozhodnuto o poměrech nezletilého [jméno FO], nar. [datum], tak, že nezletilý [jméno FO] byl svěřen do péče babičky. K příčinám rozvratu manželství bylo zjištěno, že poté, co manžel opustil rodinu, protože manželka propadla drogám, se jeho manželce narodily další děti, a to Robin, Eliška a Dominik, jejichž otcem manžel nebyl a z tohoto důvodu považoval za vhodné podat žalobu o rozvod manželství, aby nebyl jako právní otec zapisován do jejich rodných listů, jako manžel matky.
4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
5. Podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody.
6. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
7. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
8. Podle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
9. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky vyžadované zákonem pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Příčinu rozvratu manželství lze spatřovat ve vzájemném citovém odcizení, kdy oba manželé po dobu cca 12let nežijí společně a nestýkají se. Manžel má novou rodinu a s partnerkou čekají v roce 2026 narození dítěte. Dle názoru soudu ani v budoucnu nelze předpokládat, že by manželství účastníků mohlo opět plnit své společenské funkce, a proto soud považuje manželství za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Ztráta vůle manželů vést nadále společný život zapříčinila jejich citové odcizení a přispěla k rozvratu manželství. Rozvod manželství není ani v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí, které byly pro dobu po rozvodu svěřeny do péče babičky. Protože je manželství účastníků v současnosti pouhým formálním svazkem, soud žalobě na rozvod manželství vyhověl v souladu s ustanovením § 755 odst. 1 o. z.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci řízení o rozvod manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.