30 C 307/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 31. 12. 2024 ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala zvýšení výživného pro sebe s odůvodněním, že žalovaný je jejím otcem a v září 2024 dokončila SOŠ [právnická osoba] maturitní zkouškou a v říjnu nastoupila na soukromou vysokou školu [právnická osoba]. Její náklady se proto zvýšily a není již možné, aby byly hrazeny jen jedním rodičem. Žalobkyně uvedla, že žije s matkou. Naposledy bylo o jejím výživném rozhodnuto v roce 2009, kdy byla jejímu otci stanovena povinnost hradit na její výživu k rukám matky 1 500 Kč měsíčně. Otec od té doby výživné na ni dobrovolně nezvýšil. Žalobkyně požadovala zpětné určení výživného od prosince 2021 částkou ve výši 8 000 Kč a od 1. 9. 2025 požadovala výživné zvýšit na 10 000 Kč. Uvedla, že s otcem se vůbec nestýká. Nedostává od něho dárky k narozeninám, svátkům ani na Vánoce, protože s otcem nekomunikuje a ten o ni nejeví žádný zájem, rozhodla se podat žalobu.

2. Žalovaný k věci uvedl, že nesouhlasí se zpětným zvýšením výživného, protože je to pro něho likvidační. Pokud bylo výživné nedostačující mohla matka žalobkyně žalovaného požádat o jeho navýšení a pokud by nevyhověl, podat návrh na zvýšení výživného u soudu. Matka žalobkyně nezachovala náležitou opatrnost, přičemž neexistovaly objektivní důvody, které by matce bránily podat návrh na zvýšení výživného v době, kdy ke zvýšení nákladů skutečně došlo. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že pracuje u společnosti [právnická osoba]. a jeho čistý měsíční příjem činí asi 23 000 Kč čistého. Nevlastní žádné nemovitosti ani movité věci vyšší hodnoty. Vyživovací povinnost má k nezletilému synovi [jméno FO], nar. [datum], který t.č. studuje střední školu v Praze a bydlí na internátu. Náklady spojené s výživou a péčí o syna činily měsíčně 1 600 Kč ubytování, 2 000 Kč spoření, 2 000 Kč kapesné, 2 000 Kč stravné. Syn hraje pozemní hokej, ve výběru reprezentace, což představuje náklady na klubové příspěvky ročně ve výši 4 000 Kč a zvýšené náklady za cestovné na tréninky a přípravné zápasy ve výši asi 6 000 Kč ročně. Žalovaný bydlí v bytě 4+1 se svou manželkou a synem [jméno FO], měsíční náklady na bydlení představují 18 500 Kč, včetně elektřiny a vody. Náklady na plyn v bytě představují zálohu 6 910 Kč měsíčně. Náklady na bydlení žalovaný hradí společně s manželkou a žalovaný tak přispívá částkou ve výši 8 500 Kč. Žalovaný hradí zdravotní pojištění ve výši 1 488 Kč měsíčně a důchodové připojištění ve výši 200 Kč. Pojistky za vozidla činí 922 měsíčně a 1200 Kč měsíčně.

3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn ze shodných vyjádření účastníků, z výpovědí obou účastníků a z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně se se svým otcem nestýkala. Připustila, že ji otec prostřednictvím sociální sítě oslovil, když jí bylo asi 13 let, ale ona neměla o kontakt s ním zájem. Odepsala mu, že je otcem jenom na papíře. Následně ji měla oslovit sestra žalovaného, která začala svalovat vinu za nedostatek peněz na výživné a nedostatek kontaktu ze strany otce žalobkyně na matku žalobkyně a označila ji podle žalobkyně za ,,tu špatnou“. Žalobkyně to vnímala jako manipulaci ze strany jejich rodiny.

4. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že komunikace ohledně výživného vždy probíhala jen mezi rodiči. Přičemž před podáním žaloby byl žalovaný kontaktován písemně na adresu do [adresa].

5. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že soukromou vysokou školu si vybrala proto, že složila maturitní zkoušku až v září 2024, kdy už většina vysokých škol byla zaplněných, ale tato nabírala studenty až do října. Studium jí vyhovuje také proto, že škola má pobočku v [adresa], takže by nemusela dojíždět až do Prahy.

6. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že studuje obor [název] v bakalářském studijním programu v prezenční formě. Do školy dojíždí od pondělí do středy, všechny učební materiály škola naposílá přes mobil elektronicky.

7. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vlastní automobil r. výr. 2007, kterým dojíždí do školy a který jí pořídila matka a ta také platí povinné ručení a všechny nutné servisní prohlídky a opravy. Dojíždění autobusovými linkami, když končí v 19.00hod večer, je obtížné, když se potřebuje dopravit do Kadaně, je to s přestupy, zdlouhavé a stejně nákladné.

8. Z výpovědi žalobkyně a vyjádření obecné zmocněnkyně soud zjistil, že ubytování v místě studia nezískala, zkoušela najít nějaké sdílené ubytování, ale nebylo to nijak výhodné a zbytečně předražené. Když bylo nutné v Praze přenocovat kupovala si levnější ubytování přes Airbnb.

9. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že brigády ve dnech volna při studiu nesháněla, protože buď se jednalo o práci na směny nebo v čase kdy se to žalobkyni nehodilo. Přesto už absolvovala výdělečnou brigádu ve formě účasti na tzv. koňském táboře, kde byla jako instruktorka a rovněž prodávala parfémy v obchodě. Výdělky vždy odevzdávala matce, která hradila vždy všechny její potřeby.

10. Z výpovědi žalobkyně a kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2025 a smlouvy o pastevním ustájení ze dne 24.7.2025 soud zjistil, že hlavním zájmem žalobkyně ve formě péče a ježdění jsou koně. Žalobkyně dochází do stáje, kde se podílela na péči o koně s majitelkou zvířete. Následně od ní dne 27. 7. 2025 tohoto koně koupila za 80 000 Kč. Kupní cela byla rozložena do měsíčních splátek ve výši 5 000 Kč. Ustájení bylo dohodnuto za 5 000 Kč měsíčně včetně krmení a ošetřování v obci [adresa].

11. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že v době, kdy absolvoval s matkou žalobkyně první soud o výživném se ptala paní z OSPODu, zda matka bude souhlasit se stykem otce s dcerou a matka žalobkyně striktně prohlásila, že ne.

12. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že skutečně obdržel od žalobkyně písemné vyjádření prostřednictvím sociálních sítí, že není pro ni nic…jen otec na papíře.

13. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že u svého zaměstnavatele nepracuje jako [název], ale jezdí se [název].

14. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že ve volném čase dělal trenéra pozemního hokeje pro [název] a asi jeden rok za to dostával peníze. Asi před 10 lety založil klub pozemního hokeje ve [adresa], když byl syn malý a začal se věnovat pozemnímu hokeji a od té doby tam ten klub vede. Bez nároku na honorář, protože klub je 100% dotován obcí.

15. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný s rodinou bydlí v nájemním bytě. Žádné nemovitosti nevlastní.

16. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že se s dcerou chtěl vídat, ale matka s tím nesouhlasila, tak se více soustředil na syna [jméno FO], matka žalobkyně mu sdělila, že jestli bude usilovat o styk s dcerou, tak bude požadovat vyšší výživné.;17. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že neobdržel žádný dopis od žalobkyně před podáním žaloby, kde by mu žalobkyně dávala na vědomí, jaké výživné po něm bude chtít. Na adrese v [adresa] dnes bydlí jeho maminka, která mu nedávala vědět, že by pro něj byl na adresu k ní doručen dopis.18. Z přehledu vyplacených odměn [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný pobíral po dobu 23 měsíců celkovou částku ve výši 135 000 Kč, v období od 1/2021–11/2021 měsíčně částka 3 000 Kč, v období od 1/2022-5/2022 měsíčně částka 8 500 Kč, v období od 1/2023–7/2023 měsíčně částka 8 500 Kč, průměrně 5 870 Kč měsíčně.19. Z přehledu zaměstnavatele o výdělcích žalovaného v období od roku 2022 do března 2025 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční plat za roky 2022 až 2025 činil 24 082 Kč a průměrný měsíční plat za první tři měsíce roku 2025 činil 24 537 Kč měsíčně.20. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2024 soud zjistil, že neměl z podnikání žádné příjmy.21. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2023 soud zjistil, že jeho měsíční příjem z podnikání činil 2 300 Kč.22. Z přehledu zaměstnavatele matky žalobkyně soud zjistil, že r. 2022 částka 7 540,39 € (kurz 24,565 Kč) přepočteno na částku 185 230 Kč, tj. 15 435 Kč měsíčně, v r. 2023 částka 21 045,91 € (kurz 24,007 Kč) přepočteno částka 505 249 Kč, tj. 42 104 Kč měsíčně a v r. 2024 částka 25 713,54 € (kurz 25 119 Kč) přepočteno částka 645 898 Kč tj. 53 824 Kč měsíčně.23. Z Faktury za přihlášku ke studiu [právnická osoba] č. [hodnota] s datem splatnosti 9. 10. 2024 soud zjistil, že zněla na 500 Kč.24. Z Potvrzení o převodu a zaplacení částky ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že platba VŠFS činila 33 000 Kč.25. Z Potvrzení o převodu a zaplacení částky ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že platba ve prospěch VŠFS činila částku ve výši 33 950 Kč.26. Z Platby ApplePay provedené v roce 2024–3. 11. soud zjistil, že zaplaceno bylo 100 Kč a 1 053,74 Kč) dne 20. 10. (100 Kč a 1 404,99 Kč) dne 13. 10. (100 Kč a 1 404,99 Kč) za ubytování v Praze.27. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne 12. 9. 2022 soud zjistil, že kupní cena činila 40 000 Kč.28. Z informace ke kurzu k získání řidičského oprávnění Autoškola [název], soud zjistil, že cena kurzu činila 17 990 Kč.29. Z příjmového pokladního dokladu [právnická osoba] ze dne 13. 4. 2022 soud zjistil, že zněl na 400 Kč.30. Z příjmového pokladního dokladu [právnická osoba] ze dne 4. 4. 2022, soud zjistil, že zněl na 700 Kč.31. Z příjmového pokladního dokladu [právnická osoba] ze dne 13. 4. 2022 soud zjistil, že zněl na 200 Kč32. Z dodacího listu [jméno FO] Autodíly – [právnická osoba] ze dne 17. 10. 2023, soud zjistil, že zněl na 400 Kč.33. Z Dodacího listu [jméno FO] Autodíly – [právnická osoba] ze dne 20. 9. 2023 soud zjistil, že zněl na 4 500 Kč34. Z úhrady platební kartou za technickou prohlídku vozidla ze dne 16. 3. 2023 soud zjistil, že byla učiněna ve prospěch částky 1 250 Kč35. Z daňového dokladu č. [hodnota] ze dne 16. 3. 2023 za měření emisí soud zjistil, že zněl na 900 Kč36. Z účtenky za hotové [jméno FO] – [právnická osoba] – nákup pneumatik soud zjistil, že zněl na 9 850 Kč37. Z paragonu ze dne 11. 4. 2023 za nákup pohonných hmot u [právnická osoba], soud zjistil, že zněl na 800 Kč.38. Z účtenky [právnická osoba]. ze dne 21. 4. 2023, soud zjistil, že se týkala nákupu pohonných hmot za 350,40 Kč.39. Z účtenky čerpací stanice [právnická osoba] ze dne 27. 12. 2022soud zjistil, že se týkala nákupu pohonných hmot za 1 000 Kč.40. Z účtenky čerpací stanice [právnická osoba] ze dne 6. 4. 2023 soud zjistil, že se týkala nákupu pohonných hmot za 701,10 Kč.41. Z účtenky [právnická osoba] ze dne 1. 4. 2023 soud zjistil, že se týkala nákupu za 298,48 Kč.42. Z výzvy k zaplacení pojistného na další období 14. 9. 2025 – 13. 9. 2026 za vozidlo43. 7P9 4635 soud zjistil, že pojistné činilo 7 284 Kč.44. Z dodacího listu [jméno FO] – [právnická osoba] ze dne 23. 6. 2025 soud zjistil, že zněl na 4 500 Kč za oprava – inspekci.45. Z dodacího listu [jméno FO] – [právnická osoba] ze dne 22. 5. 2025 soud zjistil, že zněl na 2 636 Kč za palivový filtr a inspekci.46. Z dodacího listu [jméno FO] – [právnická osoba] ze dne 19. 3. 2025 soud zjistil, že zněl na 7 000 Kč za kontrolu a provedení STK a emise.47. Z dodacího listu [jméno FO] – [právnická osoba] ze dne 5. 9. 2024 soud zjistil, že zněl na 1 867 Kč za opravu a náhradní díly.48. Z dodacího listu [jméno FO] – [právnická osoba] ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že zněl na 3 623 Kč za náhradní díly.49. Z dodacího listu [jméno FO] – [právnická osoba] ze dne 21. 11. 2023 soud zjistil, že zněl na 700 Kč za inspekci.50. Z certifikátu ze dne 13. 5. 2025 vystaveného [právnická osoba] na pojištění Apple zařízení, soud zjistil, že cena za pojištění činila 3 812 Kč na dva roky do 13. 5. 2027.51. Z Paragonu [právnická osoba] ze dne 6. 4. 2023 soud zjistil, že zněl na nákup sportovního oblečení za 254,25 Kč.52. Z Paragonu [právnická osoba] ze dne 20. 1. 2022 sooud zjistil, že se týkal nákupu obuvi sportovní a vycházkové za 1 298 Kč.53. Z Paragonu [právnická osoba] ze dne 4. 7. 2025 soud zjistil, že se týkal nákupu tiskárny za 1 830 Kč.54. Z certifikátu ze dne 5. 8. 2024 vystaveného [právnická osoba] na pojištění Apple zařízení soud zjistil, že cena zněla na 1 560 Kč za pojištění na dva roky do 5. 8. 2026.55. Z paragonu [právnická osoba] ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že se týkal nákupu chytrých hodinek za 7 089 Kč.56. Z účtenky za hotové vystavené dne 17. 12. 2023, soud zjistil, že se týkala nákupu šatů za 4 580 Kč57. Ze stvrzenky znějící na 350 Kč soud zjistil, že se týkala uhrazení poplatku za ISIC kartu.58. Z paragonu z [právnická osoba] ze dne 12. 4. 2023 soud zjistil, že se týkal nákupu telefonu Apple iPhone včetně krytu na mobil a ochranné folie, včetně 6měsíčního pojištění proti poškození a odcizení celkem za částku 42 267 Kč a k tomu certifikátu č. [hodnota] ze dne 12. 4. 2023 o pojištění Apple zařízení.59. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [právnická osoba] č. [hodnota] soud zjistil, že měla být splacena v 10 měsíčních splátkách po 4 889 Kč a zněla na částku 42 267 Kč. Smlouvu uzavírala matka žalobkyně jako spotřebitel.60. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 7. 2009, č.j. 24 C 135/2004-70, který nabyl právní moci dne 29. 8. 2009 soud zjistil, že soud schválil dohodu rodičů o výživném pro žalobkyni ve výši 1 000 Kč od 2. 4. 2004 do 31. 7. 2005 a dále od 1. 8. 2009 v částce 1 500 Kč měsíčně do budoucna, ke každému 20. dni v měsíci předem k rukám matky.61. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně je dcerou žalovaného, se kterou se žalovaný nikdy nestýkal. O výživném pro žalobkyni bylo naposledy rozhodnuto v roce 2009, kdy byla žalovanému uložena povinnost platit na její výživu k rukám matky 1 500 Kč měsíčně a byl mu vyměřen dluh na výživném za dobu od jejího narození. Žalobkyně potvrdila, že se s otcem nestýká a nemá k němu žádný citový vztah, tudíž otec nemohl vědět o jejích zájmech, preferencích ve vztahu k budoucímu povolání ani o jejích plánech. Nikdy jej sama nekontaktovala. Pokud tak učinil on nebylo jí to příjemné. Matka žalobkyně o sblížení otce s dcerou také neusilovala. Neposkytovala v tomto směru otci žádnou součinnost a otec byl rád, že matka neusiluje o vyšší výživné.62. Žalobkyně vystudovala [právnická osoba], ale maturitu složila až v září 2024. Chtěla studovat na vysoké škole, a tak si vybrala soukromou vysokou školu kam bylo možné se přihlásit ke studiu i v září 2024. Za studium se platilo 66 100 Kč. Touto vysokou školou byla [právnická osoba] se sídlem v Praze. V Praze žalobkyně nesehnala ubytování, které by finančně zvládla. Do školy dojížděla nikoliv meziměstskou hromadnou dopravou nebo vlakem, ale vlastním automobilem, který ji matka pořídila. Žalobkyně absolvovala autoškolu za 17 990 Kč a 700 Kč byla platba za vydání řidičského průkazu. Pokud potřebovala v Praze přespat, vybírala ubytování formou jednorázové nabídky přes online platformu Airbnb. Náklady žalobkyně spočívající v úhradě školného, studijních materiálů, cest do Prahy a zpět, nákladů na pohonné hmoty a nákladů na pojištění vozidla včetně nákladů na volnočasové aktivity, k nimž náležela péče o koně a sportovně rekreační jízda na koni, vše hradila žalobkyni matka. Žalobkyni byl na splátky zakoupen kůň a byla uzavřena smlouva o jeho ustájení v obci [adresa]. Jak dokázala žalobkyně skloubit prezenční studium vysoké školy v [právnická osoba] a péči o koně s ustájením mimo místo jejího trvalého bydliště, se žalobkyně nevyjádřila.63. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. s měsíčním příjmem kolem 23 000 Kč čistého. Žalovaný nevlastní žádné nemovitosti ani movité věci vyšší hodnoty. Žalovaný má další vyživovací ke zletilému synovi [jméno FO], nar. [datum], který studuje na [právnická osoba]. Syn pobývá na internátu, na což je nutné vynaložit částku ve výši 1 600 Kč měsíčně, dále je vynakládaná částka na spoření ve výši 2 000 Kč, kapesné ve výši 2 000 Kč, na stravné částku 2 000 Kč. Syn hraje pozemní hokej, kdy s tímto je vynakládaná částka 4 000 Kč ročně (klubové příspěvky) a částku 6 000 Kč (cestovné na tréninky, přípravné zápasy). Žalovaný ohledně výdajů uvedl, že bydlí v bytě o velikosti 4 + 1, se svojí manželkou a synem [jméno FO], kdy náklady na bydlení činí 18 500 Kč (vč. elektřiny a vody) a náklady na plyn činí 6 910 Kč (při nedoplatku částka 9 258 Kč). Žalovaný hradí náklady na bydlení spolu s manželkou, kdy žalovaný přispívá částkou ve výši 8 500 Kč měsíčně. Žalovaný dále hradí zdravotní pojištění ve výši 1 488 Kč měsíčně, důchodové připojištění ve výši 200 Kč měsíčně a dle své finanční situace případně stavební spoření.64. Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.65. Podle ust. § 910 odst. 2 o.z. vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.66. Podle ust. § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.67. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu vyživovací povinnosti rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.68. Podle ust. § 915 odst.1 o.z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.69. Podle ust. § 921 o.z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo osoba výživou povinná se dohodla s osobou oprávněnou jinak.70. Podle ust. § 922 odst. 1 o.z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.71. Při posuzování majetkových poměrů rodiče je nutné přihlédnout nejen k příjmům, ale i k celkové hodnotě jeho majetku a způsobu života. Zletilé dítě má právo podílet se na životní úrovni rodiče, nikoli ji převyšovat.72. „Životní úroveň dítěte má být podle § 915 odst. 1 o. z. zásadně shodná s životní úrovní rodičů, přičemž toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.“ Tedy nejde jen o to, co dítě „potřebuje“, ale i o to, co mu rodiče mohou poskytnout vzhledem ke své životní úrovni.73. „Judikatura je ustálena v závěru, že základními hledisky pro určení výše výživného jsou odůvodněné potřeby dítěte, jeho majetkové poměry a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče; současně platí i pravidlo, že životní úroveň rodičů a dětí má být v zásadě stejná.“74. Výživné se poskytuje v souladu s dobrými mravy. Pokud dítě studuje, ale střídá školy nebo neprokazuje snahu, může být výživné sníženo. Výživné nelze požadovat v rozsahu, který by byl v rozporu s reálnými možnostmi rodiče.75. V daném případě soud dospěl k závěru, že reálné příjmy žalovaného jsou z pracovního poměru, když v rámci podnikání neměl za rok 2024 žádný příjem a v roce 2023 byly jeho příjmy navýšeny o cca 2 300 Kč z podnikání. Přičemž z Potvrzení zaměstnavatele žalovaného za rok 2022–2025 byl vypočten průměrný příjem 24 082 Kč. Z vyjádření [právnická osoba] byl vypočten průměrný příjem za celkové období 23 měsíců 5 870 Kč. Celkem měsíční příjem 29 952 Kč. Žalovaný má další vyživovací povinnost k synovi, který studuje střední školu. Na obě děti by z hlediska rozložení příjmů a výdajů měl žalovaný přispívat 36% svých příjmů tj. částkou ve výši 10 783 Kč, pro žalobkyni by se tedy muselo jednat o částku v max. výši 5 391 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni bylo již v minulosti přiznáno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, soud přistoupil ke zvýšení co do částky dalších 3 800 Kč.76. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně mohla podat žalobu na zvýšení výživného sama za sebe již v době, kdy dosáhla věku 18 let, což bylo v roce 2022 a mohla tak dosáhnout výživného pro sebe v poměrech, které odpovídaly nákladům na středoškolské studium. Zpětné zvyšování, pro které se žalobkyně rozhodla podle názoru soudu odporuje dobrým mravům, jestliže žalobkyně evidentně nemá zájem, poznat svého otce a jeho rodinu bližším způsobem a vytvořit si k němu užší citové pouto, které je pro příbuzenství osob v řadě přímé obvyklé a přirozené. Žalobkyně v současnosti studuje soukromou školu, avšak má již ukončené středoškolské vzdělání, které jí umožňuje uplatnění na trhu práce. Soud proto zvažoval, zda požadavek na zpětné výživné odpovídá obecným zásadám spravedlnosti a právnímu řádu. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že: „Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“77. V daném případě soud dospěl k závěru, že požadavek na zpětné výživné za tři roky je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně po celé toto období neprojevovala žádnou snahu o kontakt s otcem, neinformovala jej o studiu ani o svých potřebách, a nyní se domáhá plnění, které by pro otce představovalo nepřiměřenou finanční zátěž a ohrozilo by i plnění vyživovací povinnosti k synovi, kterého žalovaný vychovává, to vše bez jakéhokoli předchozího upozornění či komunikace. Navíc s ohledem na uplatněné výdaje je zřejmé, že životní úroveň žalobkyně je vyšší než životní úroveň otce. Oba účastníci shodně uvedli, že žalovaný žalobkyni v minulosti kontaktoval za účelem jejich vzájemného sblížení, žalobkyně však toto velmi striktně odmítla. Požaduje však zvýšené výživné patrně proto, že se domnívá, že je žalovaný povinen ji zajistit takový život, jaký si vybrala. Tento jednostranný pohled na plnění vyživovací povinnosti soud nesdílí a pokud by tak učinil, založil by nerovnováhu v právech a povinnostech obou stran a rozhodoval by proti smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. Soud dále přihlédl k ustanovení § 8 občanského zákoníku, podle něhož: „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.“ Požadavek na zpětné výživné v tomto rozsahu, bez předchozího kontaktu a při existenci možnosti samostatného výdělku popř. přivýdělku ve formě brigád, považuje soud za zjevné zneužití práva, které nemůže požívat právní ochrany. Žalobkyně nepřítomností otcovské role ve svém životě netrpí, nestojí o ni, ale chce být zajištěna ve všem, čeho se jí zachce. Soud dospěl k závěru, že ani studium pro ni není až tak důležité jako je důležité, že není výdělečně činná a může si papírovému otci/cizímu člověku říci, aby její život plně financoval, jako to činí matka. Z těchto důvodů soud návrh na přiznání výživného za období tří let zpětně zamítl, neboť jeho přiznání by bylo v rozporu s dobrými mravy a zásadou zákazu zneužití práva.78. Soud při rozhodování o výživném pro zletilé dítě přihlédl k tomu, že podle ustálené judikatury i právní doktríny spotřebované výživné se zásadně nevrací, a to ani v případě, že by se následně ukázalo, že vyživovací povinnost již netrvala. Výživné má sloužit k zajištění skutečných potřeb oprávněného, nikoli k jeho obohacení nebo k financování výdajů, které s účelem výživného nesouvisejí. Zletilé dítě je plně svéprávné a schopné samostatně komunikovat s povinným rodičem. Vzhledem k tomu, že výživné je přiznáváno na základě tvrzení o pokračujícím studiu, považuje soud za přiměřené a spravedlivé, aby oprávněný každoročně informoval povinného o tom, že studium nadále trvá, případně že bylo ukončeno. Tato povinnost je stanovena v souladu s § 2 odst. 3 občanského zákoníku, podle něhož výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zamlčení ukončení studia a pokračující pobírání výživného by bylo jednáním, které by mohlo být v rozporu s dobrými mravy a zásadou poctivosti (§ 6 OZ). Soud proto uložil žalobkyni, aby každoročně k datu 30. června informovala žalovaného o tom, zda nadále studuje, a to písemně nebo jiným prokazatelným způsobem. Tímto opatřením se předchází případnému zneužití výživného a zároveň se chrání práva obou stran.79. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.