Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 136 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 836 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem v [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podáním ze dne 7. 1. 2026 ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb. (dále jen zákon). Svůj nárok na zaplacení příspěvku odvodila žalobkyně z ustanovení § 45 odst. 2 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku dle ustanovení § 47 Zákona o odeslání písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 29. 8. 2024. Žalobkyně doručila výzvu žalovanému dne 3. 9. 2024. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 tuny, číslo technického průkazu vozidla [hodnota], registrační značky [SPZ], ke kterému nebylo v období od 20. 2. 2024 do 24. 6. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 126 dní. Vzhledem ke shora uvedenému požadovala žalobkyně zaplacení dlužné částky ve výši 10 836 Kč, která byla tvořena ze základu příspěvku, složeného z příslušné zákonné denní sazby vynásobené počtem dní, za niž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (86 Kč x 126 dní) a z nákladů spojených s mimosoudním uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, a to dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona dle vyhlášky č. 69/2024 Sb.(§ 6).
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP měl soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 10 836 Kč za období od 20. 2. 2024 do 24. 6. 2024, a to ve lhůtě nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla podle z podacího archu České pošty odesílána dne 29. 8. 2024 pod podacím číslem [hodnota]. Podle dokladu o doručení byla tato výzva s uvedeným podacím číslem doručena dne 3. 9. 2024 žalovanému. Žalovanému byla kromě uvedené výzvy odeslána ještě upomínka ze dne 20. 11. 2024, která mu ukládala dobrovolné splnění povinnosti, tedy zaplacení příspěvku ve výši 11 159 Kč ve lhůtě nejpozději do 30. 11. 2024. Žalobkyně splnila svou povinnost před podáním žaloby a znovu vyzvala žalovaného ke splnění povinnosti, a to dne 20. 11. 2025, kdy mu stanovila dodatečnou lhůtu ke splnění ve lhůtě do 1. 12. 2025. Předžalobní výzva byla žalovanému doručována též do datové schránky, kam byla dodána 1. 12. 2025.
4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 45 odst. 1 z.č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen Zákon) Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2.
5. Podle ust. § 6 odst. 1 Zákona provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
6. Podle ust. § 2 odst. 15 z.č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.
7. Podle ust. § 45 odst. 2 Zákona provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
8. Podle ust. § 45 odst. 3 Zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.
9. Podle ust. § 45 odst. 4 Zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Touto vyhláškou je vyhl. č. 69/2024 Sb. k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
10. Podle ust. § 6 vyhl. č. 69/2024 Sb. činí náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek částku ve výši 300 Kč.
11. Podle ust. § 46 odst. 1 Zákona zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.
12. Podle ust. § 46 odst. 2 Zákona výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.
13. Podle ust. § 47 Zákona povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.
14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 136 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.