Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

31 C 24/2024

Soud: Okresní soud v ChomutověDatum rozhodnutí: 15. 7. 2024Č. j.: 31 C 24/2024-38Soudce: Mgr. Jana ZdražilaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSCV:2024:31.C.24.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 999 Kč od 24. 6. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 599 Kč s žalovaným příslušenstvím, které nebylo přiznáno ve výroku I., ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen do 3 od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 441 Kč.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 598 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, který žalovaný uzavřel s žalobkyní elektronicky přes web www.[Anonymizováno].cz dne 24. 4. 2023 a podle kterého byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit ve sjednaných splátkách, což neudělal, neboť dosud nic neuhradil, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 27. 8. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, stejně jako žalobkyně, která se spolu se svým právním zástupcem omluvila. Soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující skutková zjištění: Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru ze dne 24. 4. 2023, neboť formulář se smlouvou je opatřen pouze podpisem za stranu poskytovatele úvěru, nikoliv žalovaného, přičemž z žádného důkazu nevyplývá, že by právě žalovaný smlouvu uzavřel jiným, případně jakým, (distančním) způsobem. Dle potvrzení o platbě byla na účet žalovaného, ověřeného výpisem z tohoto účtu a zprávou [právnická osoba]., dne 24. 4. 2023 zaslána žalobkyní částka 7 000 Kč, ze které žalovaný dosud splatil jen 1 Kč, jak vyplývá z potvrzení o platbě z téhož dne. Kromě toho žalobkyně řádné zkoumání úvěruschopnosti tvrdila pouze obecným způsobem, aniž by specifikovala konkrétní způsob a údaje žalovaného, přestože k tomu byla soudem písemně vyzývána, takže není zřejmé, s jakými údaji žalovaného pracovala a jak je vyhodnotila. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 8. 2023, což žalovanému oznámila dopisem z téhož dne. Dopisem ze dne 20. 12. 2023 odeslaným téhož dne žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

3. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že žalobkyně neuzavřela dne 24. 4. 2023 s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru, nicméně prokázala, že poskytla žalovanému na účet částku 7 000 Kč, ze které žalovaný dosud uhradil 1 Kč, přičemž není zřejmé, zda vůbec, případně jak konkrétně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následující o. z., nicméně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. I v případě prokázání řádného uzavření smlouvy by tato byla od počátku absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně nepředložila soudu žádný důkaz o tom, zda vůbec a případně jak probíhalo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud tak nemá za prokázané, že by žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, což by mělo za následek absolutní neplatnost smlouvy dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ. Žalovaný tak není smluvně zavázán k povinnostem vyplývajícím ze smlouvy, které žalobkyně svou žalobou uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků, smluvních úroků a smluvních pokut. Tím, že žalovaný od žalobkyně obdržel částku 7 000 Kč, vzniklo mu v této výši bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu), které byl podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinen vydat, což dosud udělal jen ve výši 1 Kč a zbývá mu tak uhradit 6 999 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovaného řádně vyzývala k vydání bezdůvodného obohacení, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 23. 6. 2024, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 24. 6. 2024, se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení, který však žalobkyně bez existence právního důvodu uplatnila již od 28. 8. 2023. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 6 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu z výše popsaných důvodů ve výroku II. rozsudku zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 441 Kč (po zaokrouhlení), která odpovídá 18 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (2 452 Kč). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 598 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby), a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 59 % (výrok I.) z celého předmětu řízení (včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí), žalovaný v rozsahu 41 % (zamítavý výrok II.), a proto žalobkyni náleží 18 % z celkové výše náhrady nákladů. V dané věci přitom bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací