Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

34 C 123/2025

Soud: Okresní soud v ChomutověDatum rozhodnutí: 2025-11-18Č. j.: 34 C 123/2025-33Samosoudce: Mgr. Oldřich KrkoškaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-01-23Předmět řízení: osvojení zletiléhoECLI:CZ:OSCV:2025:34.C.123.2025.1
osvojenínáhrada nákladůnáklady řízenídokazování
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 5. 11. 2026 máme 602 700 z 613 405 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (45) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Návrh na osvojení osvojence osvojitelem se zamítá.

II. Návrh, aby osvojitel byl uveden v matrice narozených jako otec osvojence namísto [právnická osoba], nar. [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Osvojitel se návrhem ze dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by soud rozhodl a jeho osvojení osvojence. Svůj návrh zdůvodnil tím, že mezi osvojitelem a matkou osvojence existuje partnerský vztah od roku [Anonymizováno], konkrétně od [datum], osvojitel a matka osvojence však vedou každý svou domácnost. Mezi osvojitelem a osvojencem, pak existuje dlouhodobý a stabilní vztah obdobný vztahu rodiče a dítěte, když osvojitel se stará o osvojence již od roku [Anonymizováno] a poskytoval jí morální i finanční podporu a jejich vztah je založen na vzájemné důvěře a úctě. Osvojitel dále uvedl, že osvojenec považuje osvojitele za svého otce, k biologickému otci nemá žádný vztah. Vzhledem k tomu, že osvojenec žije v zahraničí, jejich kontakt probíhá skrze návštěvy osvojitele, kdy spolu tráví Vánoce a slaví narozeniny.

2. Osvojenec se k návrhu vyjádřil tak, že s návrhem souhlasí a k návrhu se připojil. Osvojenec dále uvedl, že osvojil je pro ni velkou oporou, svého biologického otce, který o ni neprojevuje žádný zájem, ani nezná.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Jednání se zúčastnili oba účastníci.

4. Na tomto ústním jednání účastníci učinili nesporným, že osvojitel o osvojence pečuje od [datum]. Osvojitel dále potvrdil, že jeho rodinný stav je svobodný a dále potvrdil, že dosud nikoho neosvojil.

5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Z rodného listu osvojence na č.l. 3 soud zjistil, že tato se narodila dne [Datum narození osvojence] a jako její rodiče jsou uvedeni [právnická osoba] a [jméno FO].

7. Z rodného listu osvojitele na č.l. 4 a č.l. 7 soud zjistil, že tento se narodil dne [Datum narození osvojitele].

8. Z kopie občanského průkazu osvojitele na č.l. 5-6 soud zjistil, že tento se narodil dne [Datum narození osvojitele], bydliště osvojitele je na adrese [adresa].

9. Z výpisu z lustrace IZSR osvojitele na č.l. 8-9 soud zjistil, že tento se narodil dne [Datum narození osvojitele] [adresa].

10. Z výpisu z lustrace IZSR osvojence na č.l. 10-11 soud zjistil, že tato se narodila [Datum narození osvojence], jako adresa trvalého bydliště je uvedena [adresa]. Jako matka je uvedena [jméno FO] a jako otec [právnická osoba]. Osvojenec nemá děti.

11. Ze souhlasu s osvojením vyhotovený [jméno FO] na č.l. 17 soud zjistil, že [jméno FO] vyslovila svůj souhlas s osvojením osvojence osvojitelem, který je zde označen jako její dlouholetý přítel.

12. Z výpisu z evidence rejstříku trestů na č.l. 19 soud zjistil, že k osobě osvojitele nejsou evidovány žádné informace o odsouzení jeho osoby.

13. Soud neprovedl důkaz účastnickými výslechy a výslechy rodičů osvojence, protože na základě zjištěného skutkového stavu by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

14. Z důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:

15. Osvojenec je dcerou paní [jméno FO] a pana [právnická osoba], narodila se dne [Datum narození osvojence]. Osvojitel se narodil dne [Datum narození osvojitele], [adresa], kdežto osvojenec má evidovanou adresu bydliště na adrese [adresa], ve svých procesních podáních pak uvádí adresu [adresa]. Osvojitel také uvedl, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z tohoto soud dospěl k závěru, že osvojitel a osvojenec má každý vlastní domácnost. Tuto skutečnost ostatně uvádí i sám osvojitel ve svém vyjádření ze dne [datum]. Dle vyjádření osvojitele, jež účastníci učinili nesporným na ústním jednání dne [datum] pak osvojitel pečuje o osvojence od [datum], tedy od doby, kdy již osvojenec byl [Anonymizováno]. Z provedeného výpisu z evidence rejstříku trestů soud zjistil, že osvojitel je bezúhonný, a ze souhlasu s osvojením matky osvojence bylo zjištěno, že matka osvojence s osvojením souhlasí.

16. Dle § 846 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“) zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

17. Dle § 847 odst. 1 o.z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený [rodné přijmení] osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.

18. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že návrhu nemůže být vyhověno pro nesplnění zákonných podmínek.

19. Soud se předně zabýval otázkou, jestli osvojení osvojence není v rozporu s dobrými mravy. V tomto směru soud neshledal z provedeného dokazování a vyjádření účastníků žádný důvod, který by mohl zakládat rozpor osvojení účastníků s dobrými mravy ve smyslu § 846 o.z.

20. Aby však mohlo být projednávanému návrhu vyhověno, musela by být splněna jedna ze čtyř modalit uvedených v § 847 odst. 1 o.z., konkrétně, že (i) přirozený [rodné přijmení] osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, (ii) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, (iii) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo (iv) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Až poté, co je splněna alespoň některá z těchto podmínek, přistoupí soud k hodnocení, zda zde neexistuje rozpor s odůvodněnými zájmy jeho pokrevních rodičů dle § 847 odst. 2 o.z. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žádná z hmotněprávních podmínek § 847 odst. 1 o.z. nebyla splněna. Osvojitel na ústním jednání dne [datum] sám potvrdil, že žádnou jinou osobu dosud neosvojil, tedy ani bratra osvojence, o němž se zmínil ve svém podání ze dne [datum]. K druhé modalitě soud uvádí, že osvojeneci bylo v podání projednávaného návrhu [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy nebyla nezletilá. Ohledně třetí možnosti přípustnosti osvojení zletilého, tedy, že osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, uvedl osvojitel, že jeho péče o ni započala od [datum], tedy v době, kdy osvojenci bylo [Anonymizováno] let [Anonymizováno] měsíců a [Anonymizováno] dnů. Osvojenec tak v době, kdy se osvojitel o ni měl začít starat, již nebyla nezletilá. Poslední možností pro osvojení zletilého je pak případ, kdy si osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Z vyjádření osvojitele, jakož i z jeho občanského průkazu a výpisu z lustrace IZSR však vyplynulo, že osvojitel je svobodný. V návaznosti na výše uvedené tak soud nemohl návrhu na osvojení osvojence osvojitelem vyhovět pro nesplnění zákonných požadavků, a proto návrh na osvojení a s tím spojený návrh na uvedení osvojitele jako otce osvojence v matrice namísto biologického otce osvojence zamítl výroky I. a II. tohoto rozsudku.

21. O návrhu na ponechání dosavadního příjmení osvojence soud nerozhodl samostatným výrokem, protože tento je odvislý od původního návrhu na osvojení a nelze o něm rozhodovat samostatně. Ostatně daná skutečnost vychází i z ust. § 851 odst. 1 o.z.

22. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť povaha tohoto řízení vylučuje, aby o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle zásady procesního úspěchu ve věci.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací