Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 14 %, od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 %, od 1. 7. 2024 do 6. 12. 2024 ve výši 11,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a částku 11 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO: [IČO], (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), s ním uzavřela smlouvu o půjčce č. [hodnota] ze dne 7. 5. 2008 (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit předchůdkyni žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 5. 2009. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 2 820 Kč, která byla započtena na dlužný souhrnný poplatek. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 20 000 Kč, nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč a zákonný úrok z prodlení počítaný z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na společnost [právnická osoba], (dále jen „[právnická osoba] “), a to s účinností ke dni 1. 7. 2015. [právnická osoba] následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni a to s účinností ke stejnému dni. O jednotlivých převodech pohledávek byl žalovaný vždy vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 7. 5. 2008, na jejím základě se předchůdce žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal, že peněžní prostředky a souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 13 920 Kč, celkem tedy 33 920 Kč, bude splácet v pravidelných 53 týdenních splátkách každé ve výši 640 Kč. V této Smlouvě také žalovaný potvrdil převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a společnost [právnická osoba] a na jejím základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na společnost [právnická osoba].
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že pohledávka ze Smlouvy za jeho osobou byla postoupena na společnost [právnická osoba], a současně jej vyzvala k úhradě tohoto dluhu.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2018 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] sdělila žalovanému, že pohledávka za jeho osobou ze Smlouvy byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 24. 8. 2018.
9. Z výzvy k plnění ze dne 25. 4. 2024 a podacího lístku [právnická osoba]. ze dne 26. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze Smlouvy ve výši 31 100 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení.
10. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
12. Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, jako smlouvu o půjčce ze dne 7. 5. 2008, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 13 920 Kč, celkem tedy 33 920 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (53) ve výši 640 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 2 820 Kč, která byla započtena na dlužný poplatek. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnosti [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015. Následně společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 2. 7. 2015 do zaplacení. Přes upomínku žalobkyně ze dne 25. 4. 2024 žalovaný dluh nezaplatil.
13. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
14. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
15. Dle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
16. Dle § 517 odst. 1 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, a dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.
17. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným na základě platně uzavřené smlouvy o půjčce vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o půjčce. Předchůdkyně žalobkyně si své závazky ze Smlouvy řádně plnila. Žalovaný však svým závazkům nedostál, když nesplatil půjčku a souhrnný poplatek řádně a včas, když uhradil toliko částku 2 820 Kč, která byla započtena na část souhrnného poplatku, což je v souladu se pořadím uspokojování nároků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 1598/2009). Žalovanému tak ke dni podání žaloby existoval dluh ve výši 20 000 Kč představující dlužnou jistinu poskytnuté půjčky a částky 11 100 Kč představující dosud nesplacenou část souhrnného poplatku. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se úrokem v zákonné výši. Žalobkyně tento zákonný úrok z prolení požaduje od 2. 7. 2015 do zaplacení. Výše sazby úroků z prodlení vyplývá z vyhlášky č. 142/1994 Sb., v rozhodném znění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 mezi předchůdkyní žalobkyně a společností [právnická osoba] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní.
19. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.