Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Ke dni [datum] byla ve výše uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie odpojením odvodního vodiče z elektroměru výrobní číslo [hodnota] se stavem VT: [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh a jeho opětovným zaplombováním. Zmocněnkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., následně dne [datum] provedla kontrolu, při níž zjistila porušení plomby na krytu svorkovnice a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru. Stav předmětného elektroměru v době kontroly činil VT: [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh. Za dobu trvání neoprávněného odběru činila spotřeba na předmětném odběrném místě 412 kWh ([Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh – [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh), což při ceně [částka] /kWh představuje částku [částka]. Předmětem žaloby jsou i náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši [částka] vyúčtované společností [právnická osoba]. fakturou ze dne [datum] č. [hodnota]. Žalobkyně tento svůj nárok ve formě škody ve výši [částka] vyúčtovala žalovanému fakturou č. [hodnota] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, a to ani po předžalobní upomínce zástupkyně žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v přípise ze dne [datum]. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že byla provedena kontrola odběrného místa žalovaného na adrese [adresa], a bylo zjištěno, že odměrné místo bylo umístěno na společné chodbě panelového domu. Během kontroly bylo zjištěno, že elektroměr výrobní číslo [hodnota] měl poškozené plomby na krytu svorkovnice a byl zapojen opět do sítě. Stav tohoto elektroměru byl VT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh, ačkoliv byl dříve odpojen od sítě se stavem VT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh. Byl tak zjištěn neoprávněný odběr.
6. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci kontroly žalobkyně č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci a samopřipojení. Stav elektroměru výrobní číslo [hodnota] byl T1 [Anonymizováno] [Anonymizováno] a P 1. Jako zákazník je uveden pan [jméno FO].
7. Z plné moci ze dne [datum] od žalobkyně pro [právnická osoba]. soud zjistil, že žalobkyně zmocnila tuto společnost krom jiného k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběru elektřiny a instalaci a odběru měřících zařízení.
8. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala pana [jméno FO], jakožto majitele nemovitosti [adresa], o zjištěném neoprávněném odběru na této adrese, a vyzvala jej ke sdělení, zda a která osoba měla právo užívat nemovitost na této adrese v období od [datum] do [datum] a odebírala zde elektřinu.
9. Z faktury – daňového dokladu společnosti [právnická osoba]. č. [hodnota] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. vyúčtovala žalobkyni částku [částka] bez DPH za celkem [hodnota] kontrol odběrných míst se zjištěním neoprávněného odběru. Celkem pak fakturovaná částka z této faktury bez DPH činila [částka], což při připočtení sazby DPH 21 % představuje částku [částka].
10. Ze sjetiny ze systému žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba]. dne [datum] částku [částka] na základě faktury č. [hodnota].
11. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že částka [částka], která je předmětem tohoto řízení, má představovat nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti [právnická osoba]. na zjištění neoprávněného odběru žalovaného, a že tato částka byla ze strany žalobkyně uhrazena.
12. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala pana [jméno FO] o zjištěném neoprávněném odběru na adrese [adresa], a vyzvala jej k úhradě částky [částka] z titulu náhrady škody tímto vzniklé.
13. Ze zprávy vlastníka soud zjistil, že v době zjištění neoprávněného odběru dne [datum] byla předmětná bytová jednotka pronajata paní [jméno FO], v období od 1. 9. do [datum], a žalovanému, jako jejímu [Anonymizováno], v období od [datum].
14. Z nájemní smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že touto nájemní smlouvou pronajal pan [jméno FO] žalovanému bytovou jednotku č. [hodnota] na adrese [adresa]. Výrobní číslo elektroměru patřícího k této bytové jednotce bylo [Anonymizováno], údaj o stavu spotřeby zde není vyplněn. Tato nájemní smlouva byla uzavřena na období od [datum] do , datum15. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zjištěném neoprávněném odběru na adrese [adresa], a vyzvala jej k úhradě částky [částka] z titulu náhrady škody tímto vzniklé.16. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši [částka], přičemž tato částka se skládá z ceny neoprávněně odebrané elektřiny ve výši [částka], nákladů na služby společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka] a daně z elektřiny ve výši [částka], vše uvedeno včetně DPH. Splatnost této faktury byla dne [datum].17. Z upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl upomenut žalobkyní k zaplacení částky [částka] s tím, že nebude-li dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudně.18. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka] představující nároky v tomto řízení.19. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně zaslala tohoto dne doporučenou zásilku žalovanému.20. Zbylé důkazy soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení k rozhodnutí ve věci bylo nadbytečné.21. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:22. Dne [datum] provedla žalobkyně prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. kontrolu odběrného místa elektřiny na adrese [adresa], při níž byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny prostřednictvím elektroměru výrobní číslo [hodnota] připojeného do distribuční sítě prostřednictvím samopřipojení. Tento elektroměr byl stejného dne demontován a na základě předchozího odpojení tohoto elektroměru byla zjištěna spotřeba tohoto neoprávněného odběru ve výši [Anonymizováno] kWh, což je rozdíl mezi zjištěnou konečnou hodnotou předmětného elektroměru ze dne [datum] ve stavu [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh a jeho předchozí hodnotou při první demontáži ve stavu [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh. Tento neoprávněný odběr pak probíhal v období od [datum] do [datum]. Společnost [právnická osoba]. za tuto svou činnost vyúčtovala žalobkyni odměnu ve výši [částka], přičemž tato částka byla žalobkyni vyúčtována v rámci faktury společnosti [právnická osoba]. č. [hodnota], jež byla žalobkyní uhrazena dne [datum]. Žalobkyně se následně obrátila na majitele předmětné nemovitosti, pana [jméno FO], který informoval žalobkyni, že v předmětné době danou bytovou jednotku pronajal paní [jméno FO], s nímž měl nájemní vztah do [datum], a následně od [datum] jejímu příteli – žalovanému. Žalobkyně celkovou škodu utrpěnou neoprávněným odběrem žalovaného vypočetla na částku [částka], když tato se skládá z ceny neoprávněně odebrané elektřiny ve výši [částka], nákladů na služby společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka] a daně z elektřiny ve výši [částka]. Žalobkyně následně tuto škodu vyúčtovala žalovanému fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Žalovaný nicméně tuto fakturu nezaplatil ani po upomínce žalobkyně ze dne [datum] a ani po upomínce zástupkyně žalobkyně ze dne [datum].23. Podle § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění (dále jen „EnergZ“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby , oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.24. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 2. EnergZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.25. Podle § 51 odst. 2 EnergZ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.26. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v rozhodném znění, (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.27. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.28. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.29. Podle § 2915 odst. 1 o.z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.30. Podle § 2951odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.31. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.32. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.33. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.34. Po právním posouzení v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný odebíral v odběrném místě na adrese [adresa], v období od [datum] do [datum] elektřinu bez řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 EnergZ., konkrétně samopřipojením, dopustil se neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. e) bod 2. EnergZ, který je dle § 51 odst. 2 EnergZ zakázán. Tímto svým jednáním žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve smyslu § 2910 o.z. Tím, že neoprávněně odebraná elektřina nemůže být žalobkyni žalovaným vrácena, je třeba tuto kompenzovat dle § 2951odst. 1 o.z. v penězích. Výši této kompenzace pak žalobkyně určila dle § 16 odst. 1 vyhlášky ve výši [částka] na základě odečtených hodnot předmětného elektroměru. Podle § 2952 o.z. ve spojení s § 17 odst. 5 vyhlášky má žalobkyně právo na náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru. Žalobkyně v tomto směru vznikly náklady na zjištění v souvislosti s využíváním služeb společnosti [právnická osoba]., ve výši [částka]. Celková výše škody způsobená žalovaným žalobkyni tak činí částku [částka]. Ačkoliv žalovaný byl dle zjištěného stavu smluvním nájemcem bytové jednotky, k níž se váže předmětné odběrné místo, až od [datum], rozhodl soud dle § 2915 odst. 1 o.z. o jeho odpovědnosti za žalobkyni vzniklou škodu v celém rozsahu, protože je nepochybné, že žalovaný se na vzniku škody podílel a odpovídá za ni. Pokud část škody měla způsobit i paní [jméno FO], je na žalovaném, aby se s ní vypořádal dle jejich vzájemného poměru na vzniku škody. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětnou náhradu škody neuhradil žalobkyni řádně a včas ve lhůtě splatnosti, dostal se ode dne následujícího po splatnosti této faktury do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. Žalobkyni proto dle § 1970 o. z. náleží rovněž úroky z prodlení, které jsou požadovány od data, kdy již byl žalovaný v prodlení se zaplacením svého dluhu, a to ve výši zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném pohledávky i jejího příslušenství po právu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.35. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupkyni žalobkyně.36. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.