Výrok
I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost BNP Paribas [právnická osoba], akciová společnost, se sídlem 1 boulevard Haussmann, [adresa], Francouzská republika, registrační číslo [tel. číslo], vykonávající činnost v České republice skrze odštěpný závod [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ: [IČO], (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka], který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky a to spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež předchůdkyně žalobkyně od Smlouvy odstoupila ke dni [datum] a k tomuto dni také úvěr zesplatnila. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný za dobu trvání Smlouvy na jejím základě čerpal částku [částka] a v souhrnu všech plateb uhradil částku [částka]. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni ze Smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek portfolia s účinností ke dni [datum]. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], úrok ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o úvěru – součást elektronického spisu soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne [datum], a to ve formě smlouvy o revolvingovém úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem [částka] a prvním čerpáním ve výši [částka], který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně hradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky, minimálně však ve výši [částka]. Úroková sazba dle Smlouvy činila 22,68 % ročně, RPSN činilo 29,14 %. Ze Smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný v době uzavírání Smlouvy byl rozvedený, neměl vyživované děti a bydlel v nájmu. Byl zaměstnaný jako dělník u zaměstnavatele [právnická osoba]. Jeho měsíční příjem měl činit [částka] a náklady domácnosti pak měly činit [částka] měsíčně.
6. Z transakční historie k úvěru č. [hodnota] – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaný za období od [datum] do [datum] čerpal dle Smlouvy celkem částku [částka] a za stejné období uhradil celkem částku [částka].
7. Z podkladů pro soudní řízení – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaný z období od [datum] do [datum] dle Smlouvy nečerpal ničeho, ale uhradil žalobkyni celkem částku [částka].
8. Z upozornění na nedoplatek – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného, že ve vztahu ke Smlouvě má po splatnosti částku [částka].
9. Z výzvy k úhradě dlužné částky – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně svým dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] s jejíž platnou byl v prodlení.
10. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného svým dopisem ze dne [datum] k úhradě jeho dluhu po splatnosti ve výši [částka]. Žalobkyně dále informovala žalovaného, že pokud tuto částku neuhradí do [datum], žalobkyně tímto datem odstupuje od Smlouvy.
11. Z výzvy k okamžité úhradě – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně svým dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] představující nároky uplatněné v nadepsaném řízení.
12. Z výzvy před podáním žaloby – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně svým dopisem vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] do [datum] s tím, že jinak bude pohledávka vymáhána soudní cestou.
13. Z výpisu z notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně souhlasně prohlásili, že uzavřeli portfolio transfer agreement, na jejímž základě došlo k postoupení úvěrových smluv z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni k [datum].
14. Z výpisu z notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] včetně přílohy – součást elektronického spisu soud zjistil, že mezi postupovanými smlouvami dle portfolio transfer agreement byla i Smlouva.
15. Z portfolio transfer agreement – součást elektronického spisu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně touto smlouvou postoupila na žalobkyni své portfolio, které bylo v této smlouvě definované.
16. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
17. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
18. Dne [datum] byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem [částka] a prvním čerpáním ve výši [částka], který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně hradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky. Úroková sazba dle Smlouvy činila 22,68 % ročně, RPSN činilo 29,14 %. Smlouva byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaný však porušoval své povinnosti dle Smlouvy, pročež žalobkyně od Smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Z transakční historie Smlouvy, včetně záznamů vedených žalobkyní, soud zjistil, že za dobu trvání Smlouvy žalovaný čerpal dle Smlouvy celkem částku [částka] a uhradil předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni celkem částku [částka] ([částka] dle platební historie a částku [částka] podkladů pro soudní řízení).
19. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne [datum] tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci k jeho prokázání. Předchůdkyně žalobkyně očividně vycházela pouze z tvrzení žalovaného uvedených v žádosti, která si nijak neověřila. Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu i přesto, že žalovaný deklaroval své měsíční náklady ve výši [částka]. Ze strany předchůdkyně žalobkyně ani nebyla ověřena žalovaným tvrzena mzda ve výši [částka]. O reálné příjmové a výdajové stránce žalovaného tak de facto není známo ničeho, zejména o skutečných nákladech žalovaného na bydlení, energie, služby, jídlo, dopravu atd. Předchůdkyně žalobkyně postoupila Smlouvu na žalobkyni na základě portfolio transfer agreement ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od [datum] („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
24. Dle § 1895 odst. 1 o.z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.
25. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky celkem ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.
26. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] a rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] -[Anonymizováno] vs [Anonymizováno], jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
27. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka]), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU, patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pokud vůbec, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že předchůdkyně žalobně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného očividně vycházela pouze z ničím nepodložených tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, např. že měsíční výdaje žalovaného jsou [částka]. Předchůdkyně žalobkyně tak měla lépe ověřit výdaje žalovaného, např. vyžádáním si jeho celkových výpisů z účtů za dostatečně dlouhé období.
28. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši celkem [částka] původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinil v rozsahu [částka]. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak u žalovaného bezdůvodné obohacení netrvalo. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným předchůdkyni žalobkyně, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách, včetně pojištění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle 1895 odst. 1 o.z. na základě portfolio transfer agreement.
29. V návaznosti na výše uvedené soud žalobu ve výroku I. zamítl.
30. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, měl by tak mít právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu však žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.