34 C 283/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“) s úvěrovým rámcem [částka], z nějž žalovaná vyčerpala celkem částku [částka]. Žalovaná se zavázala žalobkyni tento úvěr splatit do [datum]. Žalovaná využila také volitelné služby žalobkyně ve formě služby „[Anonymizováno] “ za poplatek ve výši [částka]. Žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalované bezhotovostním převodem na její účet č. [č. účtu] dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [částka]. Předmětem žaloby je tak uplatněná jistina ve výši [částka], poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za službu „Presto“ ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Během trvání Smlouvy žalovaná uhradila žalobkyni toliko částku [částka] (v podání žalobkyně ze dne [datum] na č.l. 17pv je chyba v součtu, když je zde uvedenou pouze [částka]). I přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne [datum] žalovaná svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum]. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] úvěr s úvěrovým rámcem až [částka] bezhotovostním převodem na bankovní účet č.ú. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala poskytnutý [Anonymizováno] úvěr splatit do [datum] spolu s poplatkem za vyčerpání tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatkem za službu „Presto“ ve výši [částka] za každou tranši. Úvěr měl být poskytnut pod variabilním symbolem [var. symbol]. RPSN úvěru činilo 1 180,89 %. Dle článku VIII. Sankce, odst. 1 Smlouvy ocitne-li se žalovaná v prodlení vzniká žalobkyni krom jiného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do jejího zaplacení.

6. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. [č. účtu].

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že v domácnosti žalované měly žít [Anonymizováno] osoby, z nichž každá měla svůj příjem, náklady na bydlení žalované měly činit [částka] měsíčně, nezbytné výdaje nejsou uvedeny, zbytné výdaje pak měly činit [částka] měsíčně, výdaje na půjčky pak [částka]. Ověřený čistý měsíční příjem žalované měl činit [částka], což odpovídá deklarovanému příjmu žalované [částka]. Minimální výdaje žalované pak měly činit [částka], tedy méně než jen žalovanou deklarované náklady na půjčky, a její disponibilní příjem měl činit [částka]. Tento výpočet však dle názoru soudu nevychází, když pokud je z částky čistého měsíčního příjmu [částka] (jež použila žalobkyně) odečtena částka nákladů na bydlení [částka], částka zbytných výdajů [částka], částka splátek úvěrů [částka] a částka minimálních výdajů [částka], činí výsledek [částka].

8. Z identifikovaných příjmů – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši [částka]. Mezi uvedenými položkami je krom jiného uveden příjem [částka] ze dne [datum], příjem [částka] ze dne [datum] a příjem ve výši [částka] ze dne [datum].

9. Z obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud zjistil, že jakým způsobem žalobkyně ověřuje úvěruschopnost svých klientů, tedy i žalované. V tomto dokumentu žalobkyně odkazuje i na své další interní kalkulace a dále uvádí, že vychází i z metodiky ČNB.

10. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované na bankovní účet [č. účtu] dne [datum] částku [částka] a následně dne [datum] částku [částka], celkem částku [částka].

11. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] představující nároky uplatněné v tomto řízení.

12. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] skrze svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] představující nároky uplatněné v tomto řízení.

13. Z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalované doporučenou zásilku.

14. Z výpisu z běžného účtu na č.l. 19 soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu č. [IBAN] za období [datum] až [datum], tedy za období i po poskytnutí druhé tranše úvěru dle Smlouvy. Počáteční stav tohoto účtu byl [částka] a konečný [částka]. Z tohoto výpisu nejsou zřejmé úhrady žalované např. za nájem, popř. za služby spojené s užíváním bytu nebo domu. Na tomto účtu jsou zachyceny platby různých úvěrů žalované, např. dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a [částka], přičemž stejného dne žalovaná získala půjčku [částka] od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dále pak např. úhrada půjčky dne [datum] ve výši [částka], když den před tím získala půjčku od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. Jako příjem žalované soud identifikoval platby od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] -[Anonymizováno] ze dnů [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a např. [datum] ve výši [částka]. Na tomto účtu jsou zachyceny také příchozí platby ze dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] z jiného účtu žalované a dne [datum] příchozí platba od [právnická osoba]. ve výši [částka].

15. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

16. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do [datum] spolu s poplatkem za vyčerpání tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatkem za službu „Presto“ ve výši [částka] za každou tranši. Úvěr měl být poskytnut pod variabilním symbolem [var. symbol]. RPSN úvěru činilo 1 180,89 %. Dle článku VIII. Sankce, odst. 1 Smlouvy ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou dlužné splátky vzniká žalobkyni krom jiného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do jejího zaplacení. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalované bankovním převodem na jí uvedené číslo účtu [č. účtu] v celkem [hodnota] tranších, a to dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], celkem tedy v částce [částka]. Na úhradu svých závazků žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částku [částka]. Žalovaná své závazky neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne [datum].

17. Žalobkyně sice v žalobě i v jejím doplnění ze dne [datum] tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma dokumentů Identifikované příjmy, Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]., dokument obsahující popis obecných principů a filozofie žalobkyně a výpis z běžného účtu č. [IBAN] za období [datum] až [datum]. Dokument Identifikované příjmy a popis obecných principů a filozofie žalobkyně jsou však pouze interními dokumenty žalobkyně a ve vztahu k příjmům není zřejmé, jak byly tyto zjištěny. Ohledně dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]., tento opět představuje jen výpis z interního systému žalobkyně. Dle tohoto dokumentu měla mít žalovaná čistý měsíční příjem [částka], což odpovídá i předloženému výpisu z účtu. Měsíční výdaje žalované pak žalobkyně vyčíslila na částku [částka], dále pak částkou [částka] na splácení jiných úvěrů, částky [částka] jako nákladů na bydlení, částky [částka] na zbytné výdaje. K tomuto soud uvádí, že vyšel z toho, že tyto čtyři položky tvoří samostatné nákladové položky, protože jedna se týká nákladů na bydlení, druhá zbytných výdajů, třetí nákladů na jiné úvěry a tedy čtvrtá položka ve výši [částka] musí zahrnovat nezbytné výdaje typu strava, doprava, ošacení, léky atd. Celková disponibilní částka žalované tak nečinila [částka], nýbrž ve výši cca [částka] ([částka] – [částka] – [částka] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [částka]). Z předloženého výpisu z účtu však vyplynulo, že žalovaná si brala různé spotřebitelské úvěry, minimálně v jednom případě ve výši [částka], přičemž svůj účet zadotovala i dalšími dvěma platbami ve výši [částka] a [částka] z nezjištěného zdroje. Z předloženého výpisu z účtu také vyplynulo, že žalovaná přistoupila k úhradě svých dosavadních spotřebitelských úvěrů braním si nových spotřebitelských úvěrů. Jako významné zjištění soud učinil i skutečnost, že dle bilance na účtu žalované za předmětný rok a po jeho dotování i výše uvedenými částkami skončila v zůstatku [částka]. Dále není zřejmé, z čeho žalobkyně vycházela při určení nákladů na splácení jiných úvěrů žalované ve výši [částka] měsíčně, když předmětné úvěrové smlouvy nepředložila. Žalobkyně tak při ověřování úvěruschopnosti žalované očividně kalkulovala jen s částkami, které tvrdila žalovaná, popř. vychází z vlastních kalkulací žalobkyně, avšak jejich výsledek nebyl ověřen vůči získaným datům zejména z výpisu z bankovního účtu žalované. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní jako nedostatečné.

18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od [datum] („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.

23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka]), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně předložila soudu výpis z účtu žalované, který byl očividně pořízen až po poskytnutí prostředků žalované. Z tohoto výpisu je pak zřejmé, že jeho bilance činila [částka], a to i přes jeho dodatečné financování spotřebitelskými úvěry, z nichž minimálně jeden byl ve výši přes [částka], a dvěma platbami žalované ve výši [částka] a [částka]. O původu těchto dvou plateb žalobkyně nezjišťovala ničeho, je však silně nepravděpodobné, že by se jednalo o vlastní prostředky žalované, protože pokud by jimi disponovala jistě by si nebrala spotřebitelské úvěry. Žalobkyně také očividně nevzala v potaz, že žalovaná silně rizikově splácí své stávající spotřebitelské úvěry z nových spotřebitelských úvěrů, čímž se dostává do dluhové spirály.

24. Žalobkyně tak očividně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela jen z jejích prohlášení a svých kalkulací, aniž by je ověřovala vůči získaným, které si navíc očividně opatřila až ex post. Žalobkyně tak měla vyčkat s poskytnutím úvěru až na okamžik, kdy si obstará veškeré nezbytné podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalované a tyto podklady řádně vyhodnotit, zejména s ohledem na časté využívání spotřebitelských úvěrů žalovanou, jejich splácení prostřednictvím nových spotřebitelských úvěrů a v neposledně řadě identifikovat neobvyklé příjmy žalované, které přesahují její běžnou příjmovou hladinu.

25. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši [částka] původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila dle tvrzení žalobkyně jen v rozsahu [částka]. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu [částka]. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích, smluvních pokutách a dodatečných službách.

26. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

27. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka], žalovaná pak byla úspěšná v částce [částka] plus uplatněný zákonný úrok z prodlení. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná by měla mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

28. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.