Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr v úvěrovém rámci [částka], jež se žalovaná zavázala žalobkyni splácet formou měsíčních splátek ve výši na 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas, když v průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši [částka] a však na poskytnutý úvěr uhradila jen částku ve výši [částka]. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila.
2. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalovaná se jednání osobně účastnila, zástupce žalobkyně se z jednání omluvil.
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že úvěr si brala, když byla ve vztahu. Její přítel ji však nepodporoval a zůstala s dětmi sama. Žalovaná pobírala pouze rodičovský příspěvek, přičemž jí po úhradě nákladů na bydlení a potřeb svých [právnická osoba] nezbyly prostředky na úhradu daného úvěru.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o úvěru – součást elektronického spisu soud zjistil, že se jedná o Smlouvu, kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum], a na jejímž základě žalovaná obdržela revolvingový úvěr v úvěrovém rámci [částka] na nákup zboží uvedeného ve Smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z dlužné částky, s úrokovou sazbou 26,28 % ročně. Dle Smlouvy bydlela žalovaná u rodičů, měla základní vzdělání, měsíční příjem [částka], byla na mateřské dovolené, příjem ostatních členů domácnosti měl být [částka], výdaje na bydlení pak měly být [částka] měsíčně, náklady na splátky všech úvěrů měly činit [částka] měsíčně, ostatní výdaje měly činit [částka] měsíčně. Byla svobodná a měla jedno dítě.
6. Z úvěrové zprávy – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaná měla mít v době uzavření Smlouvy již jednu existující žádost o úvěr.
7. Z karty klienta – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaná měla být svobodná, měla mít jedno dítě, příjem měla mít ve výši [částka] z mateřské dovolené, příjem ostatních členů domácnosti měl činit [částka], měsíční výdaje domácnosti pak měly činit částku [částka]. Žalobkyně také prověřovala žalovanou v registrech MVCR, SOLUS, NRKI a JAP_PUJCKA.
8. Z ověření bonity MLS – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně stanovila maximální limit splátky klienta (MLS) ve výši [částka], přičemž MLS domácnosti určila na částku [částka]. Při kalkulaci MLS žalobkyně vycházela z částky [částka] jako životního minima žalované.
9. Z výpisu čerpání – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalovaná na základě Smlouvy načerpala dne [datum] částku [částka] a dne [datum] uhradila částku [částka].
10. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně předmětného dne úvěr ze Smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] představující nároky ze Smlouvy uplatněné v tomto řízení.
11. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně předmětného dne zaslala žalované doporučenou zásilku.
12. Z předžalobní výzvy – součást elektronického spisu soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] představující nároky uplatněné v tomto řízení.
13. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] – součást elektronického spisu soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal žalované předmětného dne doporučený dopis.
14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
16. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr v úvěrovém rámci [částka] na nákup zboží. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou 26,28 % ročně a minimální měsíční splátkou ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaná následně na základě Smlouvy načerpala částku [částka] a uhradila [částka]. Své závazky ze Smlouvy tak žalovaná neplnila řádně a včas, proto žalobkyně dne [datum] úvěr ze Smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] a následně dne [datum] prostřednictvím svého zástupce zaslala předžalobní výzvu k úhradě částky [částka], která byla žalované rovněž odeslána doporučeně dne [datum].
17. Žalobkyně sice v žalobě i v jejím doplnění ze dne [datum] tvrdí, že dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, k tomuto tvrzení však nepředložila dostatečné podklady, když doložila toliko úvěrovou zprávu, kartu klienta a ověření bonity MLS. Z klientské karty přitom vyplývají pouze žalovanou tvrzené údaje o příjmech a výdajích domácnosti, aniž by její příjem ve výši [částka] či příjem ostatních členů domácnosti ve výši [částka] byly jakkoli doloženy. Z úvěrové zprávy navíc vyplynulo, že žalovaná měla již v době uzavření smlouvy evidovanou další žádost o úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní bylo nedostatečné, neboť z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech podstatných a ověřených podkladů nezbytných pro řádné posouzení jeho schopnosti splácet úvěr.
18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od [datum] („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít Smlouvu jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 ZSU.
23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka]), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně poskytla žalované úvěr dle Smlouvy, aniž si obstarala např. výpisy z jejích bankovních účtů.
24. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši [částka], původně z důvodu poskytnutí revolvingového úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 87 odst. 1 ZSU vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila jen v rozsahu [částka]. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu [částka]. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích, pojištění a dodatečných službách.
25. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení. V dané věci je totiž třeba aplikovat ust. § 87 ZSU jakožto speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Žalobkyni tak sice zůstává nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v nové době splatnosti, jež v tomto případě byla určena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tak vznikne nárok na zákonný úrok z prodlení až v situaci, kdy povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
26. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 41,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 70,69 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], přičemž 41,38 % z částky [částka] je [částka]. Tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
27. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.