Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

45 C 163/2024

Soud: Okresní soud v ChomutověDatum rozhodnutí: 18. 12. 2024Č. j.: 45 C 163/2024-34Soudkyně: JUDr. Petra KoubováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 4. 2025Předmět řízení: zaplacení 77 359,02 Kč s příslušenstvím (úvěr)ECLI:CZ:OSCV:2024:45.C.163.2024.1
smlouva pracovníprodlení věřitelesmlouva o úvěrusmlouva o zápůjčcepostoupení pohledávkybezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 790 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 34 569,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 930,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 211,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 47 175,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku 29,49 % ročně z částky 47 175,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 5. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 77 359,02 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 15. 11. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy 50 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně poplatek v celkové výši 36 424 Kč, jakožto součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 26 214 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,49 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 710 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 12měsíčních splátkách po 7 202 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 15. 11. 2022. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností ke dni 27. 9. 2023. Žalovaný od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil na úvěr částku 7 210 Kč, později již ničeho neuhradil. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a rovněž byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr zejména na základě informací získaných od žalovaného o jeho rodinných, majetkových, pracovních a dalších poměrech, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny oproti dokladům – pracovní smlouvě a výplatním páskám (8,9/2021), dále prověřovala insolvenční rejstřík. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako pharmareferent ve společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jeho měsíční příjem činí 118 170 Kč, žije ve nájmu, nemá vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 15.11.2021 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 80 000 Kč na vybavení domácnosti. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má vysokoškolské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, není majitelem auta, je zaměstnán na plný úvazek jako pharmareferent s čistým měsíčním příjmem 106 170 Kč, což mělo být ověřeno ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy. Dále uvedl další čisté příjmy domácnosti ve výši 12 000 Kč bez konkretizace. Měsíční výdaje žalovaný odhadl na 30 000 Kč bez konkretizace. Zákaznická karta je podepsaná.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15.11.2021 vč. smluvních podmínek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 86 424 Kč (včetně poplatku a pojištění), a to v 12měsíčních splátkách po 7 202 Kč. Úroková sazba byla stanovena v pevné výši a činila 86 %. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami.

6. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] ze dne 2.10.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalovaného. Dne 15. 11. 2021 byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč, žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 7 210 Kč (jedna platba provedena dne 25. 1. 2022).

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 a Seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni.

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce číslo [hodnota] byla postoupena žalobkyni a zároveň žalovaného informovala o výši dluhu.

9. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o důvodu a způsobu zpracování osobních údajů.

10. Z Podacího lístku ze dne 27.10.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 10. 2023 zásilku.

11. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15.2.2024 a podacího lístku ze dne 15.2.2024 bylo zjištěno, že12. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15.2.2024 a podacího lístku ze dne 15.2.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky č. [hodnota] před podáním žaloby.13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 11. 2021 při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti částku 50 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě ze dne 15. 11. 2021. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 7 210 Kč. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě pohledávky s výstrahou jejího soudního vymáhání.14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.22. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.23. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 15. 11. 2021 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 50 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně však nijak neprokázala, že by tvrzené skutečnosti jakkoli ověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. V zákaznické kartě bylo zaznamenáno, že je žalovaný svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádné vyživovací povinnosti, je zaměstnán na plný úvazek jako pharmareferent s čistým měsíčním příjmem 106 170 Kč, což mělo být ověřeno ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy, avšak toto tvrzení nebylo prokázáno. Dále jsou v žádosti uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 12 000 Kč bez konkretizace, které nebyly nijak ověřovány. Výdaje jsou uvedeny v odhadnuté výši 30 000 Kč měsíčně bez konkretizace. Předchůdkyně žalobkyně učinila nedostatečná zjištění, proto ani nemohla učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.24. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 50 000 Kč a žalovaný vrátil 7 210 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 42 790 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu, a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.25. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.26. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 42 790 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.27. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch (úspěch žalobkyně 35 %, úspěch žalovaného 65 %), avšak žádné náklady řízení neuplatnil, ani z obsahu spisu žádné nevyplývají.28. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací