Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení částky 7 644,70 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 644,70 Kč od 3. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 14 644,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 2. 11. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [adresa] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne 2. 11. 2022 úvěr ve výši 7 000 Kč, který byl vyplacen na bankovní účet žalované č. [č. účtu] s uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 2. 12. 2022. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz. Žalovaná se zaregistrovala, zřídila si uživatelský účet a poté zaslala předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním podpisovým kódem 506796, který byl žalované zaslán formou SMS. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž nedošlo k důvodným pochybám ohledně její platební schopnosti, žádosti o úvěr bylo vyhověno. Žalovaná na úvěr ničeho nevrátila. Pohledávka byla předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 2.11.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 2. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 14 874,84 Kč (před slevou), resp. 9 273,93 Kč (po slevě), a to jednorázově ve výši 14 874,84 Kč (před slevou), resp. 9 273,93 Kč (po slevě). Roční úroková sazba činila 40 % ročně, RPSN činila 9 088,10 %. Úhrada měla být provedena do 2. 12. 2022. Smlouva je za žalovanou podepsána dne 2. 11. 2022 SMS kódem [Anonymizováno].
5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 11. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech poskytovaného spotřebitelského úvěru, nákladech souvisejících s úvěrem a o dalších důležitých právních aspektech. Formulář je za žalovanou podepsán dne 2. 11. 2022 SMS kódem [Anonymizováno].
6. Z Potvrzení o provedení transakce dne 2.11.2022 ze dne 18. 3. 2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 2.11.2022 ze svého účtu na účet č. [č. účtu] částku ve výši 7 000 Kč, pod variabilním symbolem [var. symbol], se zprávou pro příjemce: Zápůjčka [Anonymizováno]. Toto potvrzení bylo vystaveno [právnická osoba].
7. Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.3.2024 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.
8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15.3.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že předmětná pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 11. 2022 byla postoupena žalobkyni a zároveň žalovanou informovala o výši dluhu.
9. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15.3.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2.11.2022 před podáním žaloby.
10. Z Podacího lístku ze dne 15.3.2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 15.3.2024 zásilku.
11. Ze Sdělení informací ČSOB a.s. ze dne 8.11.2024 bylo zjištěno, že majitelkou bankovního účtu č. [č. účtu] byla žalovaná a že částka ve výši 7 000 Kč pod VS [var. symbol] byla na účet připsána dne 2.11.2022.
12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 2. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 2. 11. 2022 bezhotovostně na její bankovní účet částku 7 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy nezabývala schopností žalované úvěr splácet. Žalovaná ničeho z poskytnuté částky nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání.
13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
22. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbyde než shledat smlouvu neplatnou.
23. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou měla uzavřít dne 2. 11. 2022 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy nezabývala schopností žalované splácet úvěr, nezjišťovala příjmy ani výdaje žalované, ani její případné jiné závazky. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz. Žalobkyně neprokázala ani tvrzené lustrace ve veřejně dostupných databázích. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Svojí neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možného poučení v smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.
24. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 7 000 Kč a žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila, je třeba na částku ve výši 7 000 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.
25. Pokud se jedná o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.
26. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2024.
27. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 7 000 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajících žalobou uplatněných nároků nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
28. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.
29. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tím méně prokázala, jaké jsou její možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdala možného poučení.